Úsov

V něm. pramenech Mährisch-Aussee.

Obec na Moravě, 185 km JVV od Prahy, 18 km J od okr. města Šumperka. Už v 1. pol. 14. stol. byl Ú. městečkem, od 18. stol. byl městem.

Počátky ž. osídlení nejsou známy. Nejstarší dochovaný doklad pochází z r. 1564: tehdy žilo v Ú. asi 7 ž. rodin. ŽO s rabínem existovala už na počátku 17. stol. Za vpádu švédského vojska r. 1643 bylo mnoho ž. obyvatel povražděno. R. 1657 zde žilo asi 10 rodin, r. 1753 už 59 rodin, od konce 18. stol. smělo ve městě bydlet 110 povolených rodin. R. 1830 žilo v Ú. 656 osob ž. vyznání (asi 25 % obyvatel), r. 1900 už jen 101 osoba (6 %), r. 1930 pouze 20 osob, ale dále tu sídlila ŽNO pro okolí. Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.

Před r. 1856 působil v Ú. rabín Moritz Duschak (1815 Třešť-1890 Vídeň), autor mnoha historických spisů. Narodil se tu něm. píšící básník a publicista Vlastimil Artur Polák (1914-1990 Olomouc).

Ž. čtvrť - ghetto - v SZ části městečka. Její jádro, založené po r. 1589, leží na návrší mezi ulicí vedoucí k Polici a ulicí vedoucí ke Klopině, v bezprostředním sousedství náměstí. R. 1600 zde bylo 9 ž. domů, r. 1667 už 19 domů, r. 1753 se ghetto skládalo z 28 domů, v polovině 19. stol. ze 45 patrových domů. Čtvrť tvoří výrazný urbanistický celek, většina budov je zachována.

První známá synagoga, neznámého stáří a umístění, zničena za třicetileté války. - Druhá synagoga vystavěna před r. 1689 v ghettu. Po konfliktu s katol. duchovním zbořena r. 1722 na základě soudního rozhodnutí: demolici budovy musela financovat ŽO.

Třetí synagoga ve středu ž. čtvrtě. Postavena r. 1784 (po 60 letech žádostí o povolení stavby) v barokně-klasicistním slohu na místě druhé syn. Bohoslužby do r. 1938, tehdy nacisty spáleno vnitřní zařízení a cenný archív ŽNO. Po 2. svět. válce budova využita jako kostel českobratrské církve evangelické.

Starý hřbitov údajně existoval už v 15. stol. R. 1643 snad zdevastován švédským vojskem, později beze stopy zanikl.

Dnešní hřbitov na SZ okraji ž. čtvrtě. Založen údajně kolem r. 1645, naposledy rozšířen v 1. pol. 19. stol., pohřby do 2. svět. války. Za nacist. okupace užíván jako střelnice: nejstarší náhrobky ze 17. stol. zničeny, moderní náhr. odvezeny. Dnes nejstarší dochovaný náhrobek z r. 1745. Přes škody způsobené nacisty jde o velmi cenný hřb. s náhrobky barokního a klasicistního typu.

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Rýmařov

též: Römerstadt

Město 23 km SV, spolek doložen koncem 19. stol.

Šumperk

též: Mährisch-Schönberg

Město 18 km S, modlitebna snad z konce 19. stol. využitá jako úřadovna, zbytek hřbitova z r. 1911 s obř. síní adaptovanou na obytný dům.

Uničov

též: Mährisch-Neustadt

město 8 km JVV, před vypovězením ž. obyvatel r. 1454 snad existovala ŽO, novodobý náb. spolek doložen koncem 19. stol.

Další významná místa:

Hanušovice

též: Hannsdorf

Ve vsi Hanušovicích (32 km SSZ) se narodil hud. skladatel a pedagog, zakladatel časopisu Canadian Music Journal, Arnold Walter (1902-1973 Toronto, Kanada). V letech 1941-44 byl v Hanušovicích pracovní tábor pro ž. ženy, pobočka konc. tábora Gross- Rosen.