|
Město v Čechách, 110 km JV od Prahy, 14 km SV od okr. města Jihlavy. P. byla založena jako město pravděpodobně v 1. pol. 13. stol. |
Nejstarší doklad o ž. osídlení pochází z r. 1532, koncem 16. stol. už existovala početná ŽO. Po r. 1675 majitel panství nařídil zřízení ghetta, asi r. 1681 bylo ghetto přemístěno. R. 1724 žilo v P. 52 ž. rodin (305 osob), r. 1811 už 87 rodin, po r. 1830 dokonce 128 rodin (až 770 osob, tj. asi 12 % obyvatel). R. 1890 bydlelo v P. už jen 238 osob ž. vyznání (4 %), r. 1920 odešel poslední rabín, r. 1930 zde žilo pouze 51 osob ž. vyznání (1 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.
V P. se narodil účastník revoluce r. 1848, významný balneolog Josef Seegen (1822-1904 Vídeň), který se zasloužil o využití léčivých pramenů v Karlových Varech a okolí.
Dodnes neobjasněná vražda křesť. dívky u P. r. 1899 vedla k vlně protižid. demonstrací a k známému soudnímu procesu, v němž byl pro údajnou rituální vraždu odsouzen zdejší nevinný ž. občan Leopold Hilsner (1869-1928).
První ghetto zřízeno po r. 1675 na SZ předměstí, mezi hrazeným městem a ž. hřbitovem. Zde byla také modlitebna či synagoga.
Nové ghetto 70 m JV od hlav. náměstí, mimo obvod hrazeného města. Postaveno po r. 1680, v 18. a 19. stol. několikrát vyhořelo. Významný urbanistický celek se dvěma náměstími, pův. přístupný dvěma branami (plánuje se obnovení J brány), složený z 32 většinou patrových domů. - Rabínský dům s podloubím na J náměstí. V Lázeňské uličce bývala rituální lázeň.
Synagoga ve středu ghetta, mezi oběma náměstími. Postavena po r. 1683, několikrát poškozena požárem. Naposledy stavebně upravena (např. novogotická okna) r. 1861 a po požáru 1863. Bohoslužby do 2. svět. války. Po r. 1951 využita jako skladiště, r. 1969 se zřítila střecha a stropy. Připravuje se adaptace na koncertní a výstavní síň.
Hřbitov 650 m SZ od hlav. náměstí, na svahu nad potokem. Existoval už r. 1597, několikrát rozšířen. Nejstarší čitelný náhrobek z r. 1683, pohřby do 2. svět. války. Cenný hřb. s náhrobky barokního a klasicistního typu.
Tisk
