Lomnice

Obec na Moravě, 160 km JV od Prahy, 17 km SZZ od okr. města Blanska. Na počátku 16. stol. už byla L. městečkem.

Snad ojedinělé ž. rodiny žily v L. už ve 2. polovině 17. stol. Kolem r. 1708 byli do L. přesídleni ž. z Lysic: od té doby zde zřejmě existovala i náb. obec s modlitebnou. Od konce 18. stol. do poloviny 19. stol. smělo v L. bydlet 56 povolených ž. rodin. R. 1798 tu žilo 79 ž. rodin (tzn. 23 z nich nepovolených, nechráněných vrchností), celkem 611 osob (tj. nejméně polovina obyvatel), r. 1830 to bylo 606 osob (tj. více než třetina obyvatel). R. 1848 zde žilo už jen 306 osob ž. vyznání (asi 20%), r. 1900 pouze 88 osob (5%), r. 1930 posledních 30 osob (2%). V 1. polovině 19. stol. působila v L. ješiva. Rabín zde sídlil do r. 1919, náb. obec byla po r. 1925 připojena k brněnské ŽNO.

Ž. čtvrť S od hlav. náměstí a od zámku. Významný urbanistický celek, vybudovaný jako ghetto snad v 1. čtvrtině 18. stol. Ghetto bylo tvořeno čtvercovým Židovským náměstím a ulicí Josefa Uhra, celkem asi 30 domy. Na V straně náměstí (naproti synagoze) rabínský dům a budova nábož. školy talmud-tóra. Pův. domy ghetta jsou dochovány většinou v zmodernizované podobě.

Synagoga na Židovském nám., 300 m SZ od zámku. Postavena v barokním slohu v letech 1780-85. Bohoslužby snad do 30. let 20. stol., po 2. svět. válce využívána jako skladiště, po r. 1990 restaurována. Vnitřní zařízení se nedochovalo.

Svahový hřbitov 200 m SSV od synagogy. Založen zřejmě v 1. čtvrtině 18. stol., nejstarší čitelný náhrobek z r. 1716, pohřby do 2. svět. války. Cenný hřb. s mnoha náhrobky barokního a klasicistního typu. Starší náhrobky (datované od r. 1686), zdokumentované před 2. svět. válkou a dnes už pravděpodobně neidentifikovatelné, mohly snad být převezeny z předpokládaného, ale nedoloženého staršího hřb. v Lysicích.