Liberec

V něm. pramenech Reichenberg.

Okresní město v Čechách, 90 km SSV od Prahy. Od poloviny 15. stol. byl L. nazýván městečkem, r. 1786 byl povýšen na město.

Ojedinělé ž. rodiny žily na území dnešního L. zřejmě už v 15. stol. Za moru r. 1582 se sem uchýlilo více než 60 ž. obyvatel z Prahy. L. byl střediskem soukenictví: vytvořila se tu početná kolonie ž. obchodníků suknem, ale bez práva trvalého pobytu, takže nemohli ustavit ŽO. R. 1799 byly ž. rodiny z města i z celého panství vypovězeny (ve městě smělo zůstat jen 14 mužů bez rodinných příslušníků). R. 1823 už v L. znovu bydlelo 6 ž. rodin a po polovině století počet ž. obyvatel rychle vzrůstal: r. 1869 tu žilo 314 osob ž. vyznání (1 % obyvatel), r. 1900 už 1 107 osob (3 %), r. 1930 maximum 1 392 osob (3 %).

ŽNO se ustavila v r. 1863 (r. 1861 byla zřízena první modlitebna, r. 1877 nastoupil první rabín). Po 1. svět. válce byla v L. zřízena soukromá ortodoxní talmudská studovna. Po 2. svět. válce byla činnost ŽNO obnovena: r. 1946 žilo v L. znovu 1 211 osob ž. vyznání (37 starousedlíků, kteří přežili konc. tábory, a 1 174 poválečných osídlenců, mezi nimiž bylo 182 příslušníků čs. zahraničních vojenských jednotek). Později byla ŽNO změněna na synag. sbor (součást ŽNO Ústí nad Labem), který se r. 1992 znovu konstituoval jako samostatná náb. obec.

Adresa náb. obce: Slavíčkova ul. 5, 460 01 Liberec. Adresa modlitebny: Matoušova ul. 453/12, 460 01 Liberec, www.volny.cz/zoliberec.

Z L. pocházeli např. Richard Breitenfeld, operní pěvec působící v Německu (1869-1942 Terezín) a Jan Popper, operní dirigent (1908-1987 USA).

Novorenesanční synagoga z let 1887-89 (arch. K. König) na nároží Rumjancevovy a Sokolské ul. byla r. 1938 nacisty vypálena a r. 1939 zbořena. Od r. 1997 se na jejím místě buduje česko-německá stavba smíření, v níž má být vědecká knihovna a nová ž. modlitebna.

Dnešní modlitebna na nároží Matoušovy a Vaňurovy ul. zřízena po 2. svět. válce. Pamětní deska obětí nacismu z r. 1954. R. 1987 modl. restaurována.

Hřbitov 900 m S od centra (od radnice), na nároží Ruprechtické ul. a ul. Květnové revoluce. Založen r. 1865, rozšířen r. 1894, dosud se zde pohřbívá. Hrob 11 vězeňkyň z pracovního tábora v Bílém Kostele n. N. Urny přenesené ze zrušeného hřb. v Jablonci n. N. Hrob 8 obětí železničního transportu z konc. tábora v lednu 1945. Obřadní síň z r. 1900.

Židovské obce v okolí:

Český Dub

též: Böhmisch-Aicha

Město 13 km JJZ, modlitebna doložena v 19. stol., hřbitov snad z 18. stol. zlikvidován nacisty, v muzeu expozice k dějinám místní ŽO.

Jablonec nad Nisou

též: Gablonz

Město 10 km JV, synagoga z r. 1892 (arch.W. Stiassny) zbořena nacisty, hřbitov z r. 1882 devastován nacisty a zlikvidován r. 1968 (urny přemístěny na liberecký hřb.), narodili se tu mj. zoolog Heinrich Joseph (1875-1941 Vídeň), dirigent Peter Hermann Adler (1899-1990 Ridgefield, USA), první předseda exilové Společnosti pro dějiny Židů v Československu a přední činitel mezinár. ž. sociální péče Kurt Wehle (1907, žije v New Yorku), spisovatel Jan Pick-Picek (1921, žije ve Švýcarsku), anglická grafička Käthe Strenitz-Fischel (1923, žije v Londýně), od r. 1945 zde žil a zemřel tu spisovatel a fotograf přírody Marcel Safír (1912 Tarcal, Maďarsko-1978, urna pohřbena ve Kfar Saba, Izrael).

Další významná místa:

Bílý Kostel nad Nisou

též: Weisskirchen,

Ve vsi Bílý Kostel nad Nisou (11 km SZ) byl v letech 1942-45 pracovní tábor pro ž. ženy (11 obětí pohřbeno na libereckém hřbitově).

Frýdlant

Na komunálním hřb. ve Frýdlantě (město 18 km S) je společný hrob 13 obětí pochodu smrti z r. 1945, pohřbených původně u Nového Města pod Smrkem, na témže hřbitově je pohřben malíř a grafik Otto Th. W. Stein (1877 Žatec-1958).

Chrastava

též: Kratzau

Ve městě Chrastavě (8 km SZ) byly v letech 1943-45 dva ž. pracovní tábory se značnou úmrtností vězňů.

Jablonec nad Nisou

též:

V Jablonci nad Nisou byl v letech 1944-45 pracovní tábor pro ž. ženy, pobočka konc. tábora Gross-Rosen.

Nové Město pod Smrkem

též: Neustadt a. d. Tafelfichte

V Novém Městě pod Smrkem (město 20 km SV) byl v letech 1944-45 ž. pracovní tábor, pobočka tábora Osvětim.

Rychnov u Jablonce n. N.

též: Reichenau b. Gablonz

V městečku Rychnov u Jablonce n. N. (11 km JV) byl v letech 1944-45 pracovní tábor pro muže, pobočka konc. tábora Gross-Rosen.

Smržovka

též: Morchenstern

Ve Smržovce (město 14 km JVV) byl v letech 1944-45 pracovní tábor pro ženy, pobočka konc. tábora Gross-Rosen, ze S. pocházela matka spisovatele Maxe Broda.