Hradec Králové

V něm. pramenech Königgrätz.

Okresní město v Čechách, 100 km SVV od Prahy. Městem je H.K. pravděpodobně od 1. čtvrtiny 13. stol. Městská památková rezervace.

Ž. osídlení (ghetto) je doloženo koncem 14. stol., mohlo však být i mnohem starší. R. 1542 bylo ž. obyvatelstvo z hrazeného města vypovězeno, před polovinou 17. stol. už existovalo nové ž. osídlení: připomíná se 5-7 rodin (52 osob), rabín, kantor a modlitebna. R. 1652 byli ž. znovu vypovězeni. V 18. a v 1. pol. 19. stol. směly v H. K. bydlet jen ojedinělé ž. rodiny. R. 1746 tu žila 1 rodina, r. 1793 už 8 rodin (a existuje modlitebna), po r. 1848 se zde usazovaly rodiny z okolního venkova. R. 1880 žilo v H. K. 216 osob ž. vyznání (2 % obyvatel), r. 1900 už 315 osob (2 %), r. 1930 maximum 493 osob (ve vlastním městě 425 osob, 2 %). - Novodobá náb. obec se ustavila roku 1860 (úředně schválena r. 1864), po 2. svět. válce byla obnovena (r. 1949 žilo v H.K. 16 osob a v celém obvodu ŽNO 66 osob ž. vyznání), později byla změněna na synagogální sbor (s 25 členy v r. 1966), který byl později zrušen.

R. 1748 byl v H. K. upálen krejčí Jan Pita, vůdce křesťansko-židovské sekty tzv. izraelitů, která působila v okolí Nového Bydžova.

V H. K. se narodili literární historik a kritik Pavel Fraenkl (1904-1985 Oslo), spisovatel Ota Dub (1909-1987 Praha), básník a prozaik Viktor Fischl, nyní Avigdor Dagan (1912, žije v Jeruzalémě) a jeho bratr, herec a dramatik Pavel Fischl, pseud. Pavel Gabriel, nyní Gabriel Dagan (1922, žije v Tel Avivu).

Malé ghetto bývalo ve 14.-15. stol. na náměstíčku Kavčí plácek, na SV okraji města při hradbách. Pův. zástavba se nedochovala.

Obecní dům se sídlem rabína býval od 2. poloviny 19. stol. v ul. Rokytanského čp. 67 (pův. středověký dům s podloubím) na Z okraji historického městského jádra.

První synagoga byla v letech 1888-1905 ve dvorovém traktu obecního domu čp. 67. Po r. 1960 dvorový trakt zbořen.

Nová synagoga čp. 395, na nároží Okružní tř. a Pospíšilovy tř., za V okrajem městského jádra. Postavena r. 1904-05 v secesním slohu s orientálními prvky (arch. V. Weinzettel). Bohoslužby do 2. svět. války, po osvobození znovu krátce užívána k bohoslužbám, po r. 1960 interiér stavebně adaptován pro Státní vědeckou knihovnu.

Hřbitov v předměstí Pouchov, 2 km SV od centra, vedle komunálního a vojenského hřb. Založen r. 1877, rozšířen r. 1911, pohřbívá se dodnes. Pomník z r. 1950 se jmény obětí nacismu. Funkcionalistická obřadní síň z r. 1930 (arch. F. Berger).