Dne 31. října 2001 se ve velkém sále Židovské radnice v Meiselově ulici konala slavnostní předpremiéra dokumentárního filmu Peklo na zemi, který nese podtitul Svědectví českých židů. Film, který režíroval Vojtěch Jasný, je součástí projektu nadace Survivors of the Shoah - Visual History Foundation, kterou po uvedení svého filmu Schindlerův seznam v roce 1994 založil americký režisér Steven Spielberg.
Hodinový dokument bude vysílat Česká televize ve čtvrtek 29. listopadu 2001 ve 20. hodin na ČT2.
Nadace
Cílem nadace Survivors of the Shoah - Visual History Foundation je přinést svědectví lidí, kteří prožili a přežili koncentrační tábory 2. světové války, ve vizuální podobě tak, aby byla zachována i s živými podobami vypravěčů a jejich emocemi. Celkem bylo nadací natočeno více než 50 tisíc záznamů svědectví Židů z 57 zemí. Nemají sloužit pouze jako archivní materiál, ale také jako živá připomínka nedávné historie pro co nejširší okruh diváků.
Vznikl cyklus pěti dokumentárních filmů s výmluvným názvem Prolomené ticho. Kromě českého režiséra svůj dokument natočil Luis Puenzo z Argentiny, jehož snímek zaznamenal vyprávění pamětníků žijících v Argentině, ale přibližuje také propojení země s nacismem. Známý polský režisér Andrzej Wajda se soustředil na čtyři Poláky, kteří přežili holocaust, a jejich vzpomínky přináší v černobílém filmu Vzpomínám. Film Oči holocaustu je dílem maďarského dokumentaristy Jánosze Szasze a přináší vzpomínky těch, kteří za války prožívali své dětství. A posledním snímkem z cyklu je ruský dokument, který přibližuje osudy lidí ve válěčném Sovětském svazu, s názvem Děti propasti od Pavla Čuchraje.
Český film
Film českého režiséra žijícího ve Spojených státech zaznamenal vzpomínky devatenácti mužů a žen, jejichž osudy
se se začátkem 2 světové války změnily mnohem více než ostatních, rasově
méně nepohodlných, obyvatel naší země.
Vyprávění jsou Aloisem Fišárkem setříhána tak, aby děj pokud možno chronologicky postupoval a záznamy lidí vyprávějících
před kamerou jsou prokládána dobovými obrázky. Na začátku tedy uslyšíme, jak si zpovídaní až s nástupem sociálního
nacionalismu k moci uvědomili svou odlišnost - nejčastěji až tím, že jim maminka našila na kabát žlutou hvězdu.
Poněkud nepatřičně v tuto chvíli působí filmové záběry obyvatel ghett v Polsku, pejzatých
Židů v kaftanech a
kloboucích. Tak jsme přeci nevypadali ani nežili. Takové Židy jsme i my poprvé viděli až v koncentrácích,
ohradila
se po promítání jedna z divaček. Pan Fišárek vše vysvětlil tím, že archivní filmové materiály poskytla americká
nadace a jiné se ve filmu nesměly použít.
Následují z největší části vzpomínky na deportaci do Terezína. Miroslav Kárný připomíná např. období mnohonásobné přeplněnosti města a také každodenní přítomnost smrti a hromadných hrobů. Jiný muž vypráví, jak byl v noci z Terezína odveden k hořící vesnici, na jejíž zahradách ležely stovky mrtvých lidí a dětí. Až později zjistil, že pohřbíval oběti vypálených Lidic. Sledovat jeho vyprávění, jenž mu vhání slzy do očí, se v tu chvíli zdá jaksi nepatřičné!
Největší část filmu je pak věnována sugestivním vzpomínkám na transporty do koncentračních táborů. Zdálo se
mi to jako apokalypsa,
říká jeden ze svědků. Vzpomínají na šaty, které dostali po příjezdu - frak s ustřiženými
šosy, košile bez zad, obrovské sako. Líčí každodenní strach a úzkost z toho, co bude. Apely, mlácení, ponižování.
Loučení s rodiči, kteří byli odvedeni do plynu a kteří svým dětem s neuvěřitelnou vyrovnaností udělovali rady,
jako by jeli na letní tábor.
Jedním z nejsilnějších vyprávění se pak stává osud německého nemluvněte, jež bylo nalezeno v jednovagonovém trasportu do Čech, zabalené ve vojenské dece s lístkem na krku, na němž bylo napsáno pouze jméno a datum narození.
S hlukem bombardování a příbližováním se fronty přišlo také vysněné osvobození. Jeden z mužů vypráví o své představě pomsty, jež ho provázela po celou dobu strávenou v lágru. Můžeme dnes vůbec pochopit krutost jeho pocitů a tíhu, se kterou to dnes přiznává? Návrat domů poznamenala ztráta rodin a blízkých přátel natolik, že někteří říkají, že nikdy nebyli schopni založit si svou vlastní rodinu a osamocení je provází celý život.
Závěr
Po skončení projekce zaznělo v sále několik otázek, z nichž jedna se týkala plánů do budoucna. Odpověděl na ni Petr Zvoníček, jehož tvůrčí skupina připravuje film Peklo na zemi do vysílání České televize. Prohlásil, že nejde o ojedinělý počin. Tento film by měl být pouze prvním z celé řady pořadů, které mají a musí připomínat nám všem příběhy lidí, kteří prožili osudová období našich dějin. V příštím roce by tedy měl být vysílán výpravný šestidílný německý dokument Holocaust a připravuje se také film o osudu Emilie Schindlerové, manželky známého zachránce židovských vězňů Oskara Schindlera.
Tisk
