Terezínské studie 2006

Institut Terezínské iniciativy vydal nedávno v nakladatelství Sefer už 11. svazek sborníku Terezínské studie a dokumenty, který vychází v české a německé verzi. Hlavním posláním sborníku je publikace příspěvků vztahujících se k dějinám terezínského ghetta s tím, že se neuzavírá textům obecnějším, týkajícím se holocaustu, nacistické politiky a jejích důsledků.

Sborník přináší příspěvky čtrnácti autorů. Američanky Lisa Peschelová a Sandra Alfersová se zabývají kulturním děním v terezínském ghettu; první zkoumá povahu a význam vězeňského divadla, druhá německou literární tvorbu, v tomto případě poezii Gertrudy Kantorowitzové. Několik příspěvků je věnováno německy mluvícím Židům. Marie von der Heydt a Barbara Müllerová-Wesemannová na příkladu osudů dvou žen rekonstruují historii židovské komunity v Hamburku. Susanne Heimová se zabývá vystěhovalectvím německých a rakouských Židů po r. 1933. Doplněk k její studii, důležité i pro posuzování emigrace z českých zemí, představuje práce Kathariny Wessely o osudech herců-emigrantů, kteří na čas zakotvili v brněnském německém divadle. Studie Wolfa Grunera sleduje vývoj nacistických plánů na deportace a dochází ke zjištění, že genocidní povahu nabyly hned po přepadení Polska, nikoli až v letech 1941-42, jak se běžně má za to. Přední odborník na problematiku nacistické pauperizace Židů a arizace jejich majetku Frank Bajohr shrnuje výsledky bádání v západní Evropě; upozorňuje mj. na to, že historiografie zatím málo nahlížela proces arizace z perspektivy obětí. V Polsku zřídili nacisté 5877 nejrůznějších táborů a vězeňských zařízení, o jednom z nich, u nás neznámém pracovním táboře Varšava píše Andreas Mix. Dvě studie se věnují stále otevřenému tématu spolupráce židovských funkcionářů s nacisty v průběhu šoa, konkrétně případu posledního židovského staršího v Terezíně B. Murmelsteina. Izraelsko-rakouský historik Doron Rabinovici shrnul dosavadní závěry odborné diskuse o Murmelsteinovi, rakouský vědec Michael Wögerbauer rekonstruoval jeho vyšetřování po r. 1945. Intimnímu životu vězňů koncentračních táborů jsou věnovány studie historika Roberta Sommera a stať lékaře a terezínského vězně Františka Basse (1900-1962). Závěrečná studie mladého českého historika Michala Šimůnka se zabývá vznikem a formováním německé rasové hygieny v letech 1890-1912.