Norský spisovatel Jostein Gaarder se na konferenci Forum 2000 vyslovil pro dialog s teroristy a fanatiky. Gaarder má rád filosofii, tedy lásku k moudrosti, a před pár lety o ní napsal bestseller „Sofiin svět“. Ta kniha se stala světově proslulou, protože o složitých duchovních koncepcích a pohledech na svět mluví způsobem, kterému rozumí téměř každý. Jeho knížku, která tříbí rozum a zároveň nabízí jedinečnou procházku dějinami lidského myšlení, si oblíbili hlavně mladí lidé. Pro ty je stále velkou autoritou. V Praze před několika sty význačných myslitelů srovnával prezidenta Bushe s Usámou bin Ládinem a poukázal přitom na podobnost jejich jazyka - stejně nesmiřitelného, přesvědčeného o vlastní pravdě.
Ve stejný den (16. října), možná dokonce ve stejnou dobu, co Gaarder hovořil v Praze o potřebě dialogu s fanatiky a teroristy, vrahy nevinných, se v terezínském kolumbáriu konalo pietní shromáždění při příležitosti 60. výročí zahájení transportů českých Židů do ghett a koncentračních táborů, v nichž za necelé čtyři roky zahynulo na 80 000 českých a moravských židovských občanů - přibližně 1/75 z celkového počtu dětí Izraele vyhlazených za druhé světové války. O šedesát let později přijeli do Terezína vzpomínat především ti, kteří přežili, a bylo jich podstatně méně než hostů na Foru 2000. Protože byli pár desítek kilometrů od Prahy, nemohli slyšet, jak Jostein Gaarder na Pražském hradě vyslovil pochybnost o tom, zda ozbrojený boj je nejlepší odpovědí na terorismus.
A potom, v podvečer téhož dne, představilo nakladatelství Paseka české vydání knihy americké historičky Debory Lipstadtové „Popírání holocaustu“. Přítomno bylo devět lidí mladých i starších. Lipstadtová v té knize rozborem textů popíračů holocaustu dokázala, že relativizování nejstrašnějších zločinů proti lidskosti představuje první krok k jejich omlouvání. Doložila, že zpochybňování nesporných fakt o vraždění a jeho motivaci vede po čase k popírání škodlivosti zločinných idejí jako takových. A konečně také ukázala, že s popírači holocaustu není proč mluvit: nejde jim totiž o poznání, ale o získání legitimity. Chtějí vést politický boj ve jménu adorace největších tyranů a vrahů, jejich ideologie a její příští moci.
To úterý 16. října jsem litoval, že znalec filosofie Jostein Gaarder, navrhující dialog s fanatiky a teroristy, nebyl místo na Foru 2000 v terezínském kolumbáriu. Zamrzelo mě, že americká historička Lipstadtová nehovořila na Foru 2000. A potěšilo mě, že ti, kteří fanatiky a masové vrahy přežili, byli v Terezíně, a ne v Praze, že neslyšeli Josteina Gaardera a nemuseli se trápit tím, o čem psala americká historička.
(Zkrácená verze textu, který odvysílala pražská redakce BBC dne 19.10. 2001.)
Tisk
