Z českých zemí bylo v letech 1941 - 1945 do Terezína, Lodže a dalších táborů deportováno celkem více než 81 tisíc
Židů. Z nich se osvobození dočkalo pouze zhruba 10 500. Značná část židovského obyvatelstva nenastoupila do transportů,
ale podílela se na ilegální odbojové činnosti či se ukrývala. Mnozí také před transportem raději ukončili svůj
život dobrovolně. Počet protektorátních Židů, kteří působili v ilegalitě, byli zatčeni či spáchali sebevraždu
se odhaduje na zhruba 8 tisíc. Z nich podle odhadů přežilo necelých 850 osob. Nacistické konečné řešení židovské
otázky
si tak v Protektorátu Čechy a Morava vyžádalo téměř 80 tisíc lidských životů.
Abychom uchovali rozměry tragédie genocidy židovského obyvatelstva českých zemí za druhé světové války, je třeba si neustále připomínat, že za abstraktními čísly stojí osudy konkrétních mužů, žen a dětí, z nichž každý měl vlastní tvář, vlastnosti, politické přesvědčení a především nárok na lidskou důstojnost. Proto jsou jména zavražděných zaznamenána na stěnách Pinkasovy synagogy v Praze a na stránkách Terezínské pamětní knihy.
Tisk
