Teze o rozkrádání majetku Židy je úzce propojena s tradičními předsudky o Židech jako lichvářích a s moderním obviněním z podpory konzumního způsobu života. Základní ideou je teze o Židech, kteří využívají svých obchodnických schopností, v tomto případě rozkrádat
majetek, k získání světové nadvlády. Židé mají mít jakýsi vyděračský potenciál
, který využívají ke svým (světovládným) zájmům.
Vznik a historický vývoj pojmu
Za celou logikou stojí předsudek o židovské touze ovládat jiné národy, k čemuž jim mají dopomoci peníze. V základu této argumentace stojí biblický příběh o zradě Ježíše Krista Jidášem, který ho měl zjednodušeně řečeno prodat za 30 stříbrných
. Žid tedy podle antisemitů zradil Žida, bratr bratra. A tato zrada pro peníze má tvořit Židům vlastní povahový a biologický rys, který se přenáší po generace. Tato biblická vina s sebou od raného středověku v křesťanských zemích nesla směrem k Židům negativní postoje. V průběhu staletí byli Židé v hospodářsky a sociálně krizových obdobích pronásledováni a jejich majetek konfiskován.
Židé jsou v této tradiční interpretaci zobrazováni jako hamižní obchodníci, kteří prodávají draze a půjčují peníze na vysoký úrok. Také v obdobích hospodářských krizí jsou Židé vykreslováni jako zázrační boháči, kteří svůj majetek získávají na úkor ostatní společnosti. Podobně pokud dojde k velké korupci, defraudaci nebo např. v nejbližší minulosti k tzv. tunelování (jev spojený s privatizací v 90. letech 20. století), jsou Židé nebo lidé za ně označeni obviněni z účasti nebo osnování těchto finančních machinací. Z válečných střetnutí, dodávek zbraní, potravin i zdravotnického materiálu na frontu během obou světových válek a dalších válečných střetnutí měli pak opět profitovat Židé, což je zvláště v kontextu s holocaustem dokládáno jako novodobý důkaz bratrovražednosti Židů kvůli penězům. Další rovinu argumentace o rozkrádání tvoří zdánlivě historická analýza poválečných dějin od neonacistů a antisemitsky smýšlejících autorů. V jejich logice obrany tzv. bělošského nacionalismu mohou za tzv. etno- sebevražedný kosmopolitanismus
, tedy hodnotový pluralismus spojený s rozmělňováním tradičních společenských autorit, spíše než různé ideologie volné trhy a nadnárodní organizace, elektronická média a důmyslné kondicionální technologie, které se zmocňují svrchovanosti národního státu a nahlodávají jeho historickou kulturu.
Za prosazením ekonomiky volného trhu a globálních finančních a obchodních společností, pak prý stojí Židé a jejich pomahači. Ti si ostatní národy a etnika podmaňují penězi, resp. rozkrádají veřejné bohatství, podobně, jako prý rozkládají tradiční hodnoty společnosti. Příkladem této argumentace může být vysvětlení židovské angažovanosti na sovětském státním socialismu po bolševické revoluci: A opět ve jménu míru a lásky k pracující třídě, Židé vládli a bohatli. Vraždili a plánovali další války. Rozpoutávali nevraživost mezi zotročenými národy, vše směřovalo k jasným cílům. Bohatství, moc a radost z utrpení. Strašili svět jadernými zbraněmi. Strach a stres byl všudypřítomný. Tentokrát ve jménu míru.
(z článku radikálního neonacistického, dnes již nedostupného webu Whitejustice)
Používání pojmu v současnosti
Kromě již zmíněných argumentací vztahujících se k historickým událostem, které jsou neustále recyklovány ve vysvětleních současnosti, je nejhlasitější zřejmě propojení židovského spiknutí a současné hospodářské krize, které čelí světové trhy od roku 2008.
Za problémy světové ekonomiky, personifikované do USA, mají nést zodpovědnost Židé. Nejprve měli USA zatáhnout do ničivých a bankrotujících válek (nejnověji v Iráku a Afghánistánu), aby si zajistili podporu USA proti muslimům, resp. Palestincům a islámským fundamentalistům. Odchod tří významných židovských
poradců prezidenta Obamy má značit snahu o židovskou manipulaci prezidentem USA. Stejné židovské zájmy, zodpovědné za poslední půlstoletí za bezpočet útoků pod falešnou vlajkou, atentáty a teroristické činy proti Spojeným státům, mohou plánovat něco mnohem dramatičtějšího, tedy demolici americké ekonomiky, teroristický útok na USA, atentát na prezidenta.
(z článku protižidovsky zaměřeného web-zinu Zvědavec). Situace má připomenout paralelu s Johnem F. Kennedym, na kterého byl spáchán atentát. Obama má svou snahou o mírovou politiku podobně jako J. F. Kennedy v 60. letech provokovat židovské kruhy. Ty měli pro nátlak na USA mimo jiné využít svých vlivů na finanční sektor a v polovině září 2008 vytunelovat
přes 500 miliónů dolarů. Podle výpovědí v kongresu, které poskytli předseda Federálních rezerv Ben Bernanke a tehdejší ministr financí Paulson, pokud by nezasáhli a účty peněžního trhu nezavřeli, USA by byly ve 2 hodiny odpoledně zcela bankrot.
(Zvědavec).