Nové knihy

únor 2004

únor 2004 - Knižní novinka: V. Klemperer: Deníky 1942-1945. Chci vydat svědectví II

Kronikářem století, zachycujícím drama německé rozpolcenosti a německých katastrof, bývá nazýván Victor Klemperer (1881-1960), německý romanista a humanista, jehož deníky vznikaly během celého autorova pohnutého života, stráveného převážně v Drážďanech, a jsou jak svým rozsahem (9 dílů, dohromady cca 5 000 stran, všechny vyšly v berlínském nakladatelství Aufbau teprve v 90. letech), tak svým obsahem unikátním a autentickým svědectvím německé reality několika generací a dvou světových válek. Dva díly nazvané Chci vydat svědectví zachycují přesným a výmluvným způsobem pronásledování Židů v Německu za nacistické krutovlády v letech 1933 - 45 z pohledu oběti. Deníky měly nebývalý ohlas a staly se přímo literárním šlágrem (mj. byl podle nich natočen dvanáctidílný seriál televize ARD).

Klemperer, Victor. Deníky 1942 - 1945. Chci vydat svědectví II. Praha, Litomyšl: Paseka, 2004. 664 s.

únor 2004 - Knižní novinka: E. Rádl: O německé revoluci, K politické ideologii sudetských Němců

Kniha obsahuje dvě studie Emanuela Rádla: první rozsáhlejší pochází z roku 1933 a menší, publikovanou původně publikovanou v němčině, Zur politischen Ideologie der Sudetendeutschen z roku 1935. Autor se v nich zabývá historickými okolnostmi, které vedly k vzestupu fašismu v Německu na začátku 20. století.

Rádl, Emanuel. O německé revoluci, K politické ideologii sudetských Němců. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2003. 144 s.

únor 2004 - Knižní novinka: Z. Bauman: Modernita a holocaust

Touto knihou se její autor stal světově uznávaným sociologem a autoritou v oblasti analýzy pozdně moderní doby. Ačkoliv Bauman chápe holocaust jako židovskou tragédii, zdůrazňuje její specifické rysy, které ji odlišují od ostatních genocid, nejen z 20. století. Konstatuje, že holocaust se objevil a byl realizován v naší moderní, racionalizované a racionalistické společnosti, na vysoké úrovni rozvoje naší civilizace a na vrcholu úspěchů lidské kultury - ale právě proto je problémem této společnosti, této civilizace a této kultury. Holocaust je tak pochopen nikoli jako otřesné vybočení z vývoje naší civilizace, ale jako její logické vyústění, jako výpověď o její povaze a charakteru, o tom, jak degenerovala lidská racionalita a k jakým cílům byla použita.