Obvinění z trávení studní patří spolu s obviněním z rituální vraždy nebo znesvěcení hostie mezi jeden ze základních druhů tradičních protižidovských předsudků, pocházejících ze středověkého antijudaismu - nesnášenlivosti křesťanů vůči Židům. Židé byli v historii často osočováni z úmyslného trávení studní, které mělo zavinit šíření nemocí nebo dokonce smrt ostatních zejména křesťanských obyvatel evropských měst. Tato obvinění se dodnes, i když zřídka, objevují nejen v našem evropském kulturním okruhu, ale i v arabských zemích.
Používání pojmu v současnosti
V jedné ze svých knih o antisemitismu napsal Walter Lacquer, že sice po skončení velkých epidemií černého moru již nenastávaly žádné masové útoky na Židy, ovšem přesvědčení, že Židé tráví studně nebo případně jinak úmyslně šíří nemoci, se stalo součástí běžné antisemitské propagandy. Když v Sovětském svazu v 50.letech nastaly antisemitské čistky, stovky židovských fyziků byly zatčeny a uvězněny s odůvodněním, že údajně otrávily a způsobily smrt prominentních komunistických lídrů. Několik z nich bylo dokonce na základě tohoto antisemitského obvinění zavražděno. Podobně bylo toto antisemitské obvinění použito v 80. a 90.letech 20.století arabskými a muslimskými fundamentalistickými skupinami. Ty ve své propagandě tvrdily, že Židé naschvál šíří virus HIV a další nakažlivé choroby se snahou nakazit ostatní nežidovské obyvatelstvo.
Z těchto příkladů je tedy zřejmé, že ačkoli dnes již není problém studní a vody tolik aktuální, antisemitské přesvědčení, že Židé se snaží pomocí bakterií a virů nakazit okolní obyvatelstvo a tím jej zneškodnit, je stále velmi živý. Čeští antisemité tento mýtus o trávení studní téměř nepoužívají. Objevuje se spíše v historickém kontextu, zejména u ultrakonzervativních katolických skupin, ovšem do moderního repertoáru průměrného českého antisemity v současnosti naštěstí nepatří.