|
V něm. pramenech Karlsbad. Okresní město v Čechách, 110 km SZZ od Prahy. Už před r. 1370 byly K. V. městečkem, na město byly povýšeny v r. 1370. |
Není známo, zda tu žilo ž. obyvatelstvo před r. 1499, ale toho roku král Vladislav II. pobyt ž. ve městě zakázal. (Ž. docházející do K. V. za obchodem bydleli později především v nedalekém Hroznětíně.) Zákaz pobytu platil až do r. 1848, ale např. r. 1834 zde policie zjistila 30 tajně ubytovaných osob ž. vyznání. Stěhování ž. rodin (především z Hroznětína) do K. V. po polovině 19. stol. bylo krátce přerušeno posledním zákazem usazování ž. obyvatel ve městě v letech 1853-55 (šlo o poslední zákaz toho druhu v českých zemích). R. 1849 žilo v K. V. 5 ž. rodin, r. 1869 už asi 100 ž. rodin a jejich počet stále stoupal: r. 1880 to bylo 914 osob ž. vyznání (8 % obyvatel), r. 1900 už 1 405 osob (9 %), r. 1930 dokonce 2 120 osob (téměř 9 %).
Náb. spolek se ustavil r. 1864 a už r. 1869 byl změněn na samostatnou náb. obec. Po 2. svět. válce byla činnost ŽNO obnovena (zřízena modlitebna, rituální lázeň a rit. restaurace), později změněna na synag. sbor. a r. 1992 znovu obnovena jako samostatná náb. obec.
Adresa ŽO a modlitebny: ul. T. G. Masaryka 39, 360 10 Karlovy Vary, www.jewishcommunity.cz..
V letech 1921 a 1923 se v K. V. konaly XII. a XIII. světový sionistický kongres, r. 1947 se zde konala evropská sionistická konference.
Z K. V. pocházelo několik něm. píšících autorů: historik a publicista Bruno Adler, pseud. Urban Roedl (1889-1968 Londýn); spisovatel a přední organizátor dadaistického hnutí Walter Serner (1889-1942 Minsk); básník, dramatik a režisér Heinrich Fischer (1896, po 2. svět. válce žil v Německu); americký dirigent muzikálů Franz Allers (nar. 1905); hud. skladatel a dirigent působící v Indii, Anglii a USA Walter Kaufmann (1907-1984 Bloomington) .- V letech 1874, 1875 a 1876 se v K. V. léčil německý filozof a politický ekonom Karl Marx (1818 Trevír - 1883 Londýn): ve městě bylo od r. 1960 Muzeum K. Marxe a od r. 1988 jeho pomník. V letech 1911, 1912, 1913 a 1914 se v K. V. léčil psychoanalytik Sigmund Freud (1856 Příbor - 1939 Londýn). Jako advokát působil v K. V. v letech 1920-38 něm. píšící spisovatel Ernst Sommer (1888 Jihlava-1955 Londýn); v předměstí Rybáře / Fischern prožil dětství něm. píšící spisovatel Louis Fürnberg (1909 Jihlava-1957 Výmar); v letech 1936-38 zde v emigraci jako umělecký ředitel sklárny působil něm. sochařArnold Zadikow (1884 Kolobrzeg-asi 1943 Terezín). O prozkoumání karlovarského Vřídla a o racionální využití pramenů v okolí K. V. se zasloužil lázeňský lékař Josef Seegen (1822 Polná-1904 Petrohrad, Rusko).
Jako lázeňští hosté v K. V. zemřeli mj.: významný německý ichtyolog a lékařMarkus Elieser Bloch (1723 Ansbach-1799), moravský zemský rabín Mordechaj ben Abraham Benet (1753 Csurgó-1829), profesor budapešťského rabínského učiliště David Kaufmann (1852 Kojetín-1899), vídeňská básnířka a prozaička Sidonia Zerkowitzová-Grünwaldová (1859 Tovačov-1907), hebrejsky a jidiš píšící spisovatel Ben Avigdor (1866 Rusko - 1921, r. 1964 exhumován a znovu pohřben v Izraeli), berlínský herec Max Pallenberg (1877 Vídeň-1934).
Ž. rodina Moserů vybudovala v K.V. sklárnu vyrábějící světově proslulé umělecké sklo.
Spolu se založením ž. lázeňského ústavu - hospitálu r. 1847 (Libušina ul. čp. 537) byla zřejmě zřízena i první modlitebna nebo synagoga.
Snad šlo o drobnou empírovou první synagogu v podobě antického chrámku, postavenou v zahradě hospitálu, na příkrém svahu mezi severním a jižním ramenem Libušiny ul. Pravděpodobně na témže místě byla později postavena v tzv. maurském slohu prostornější druhá synagoga, zbořená před r. 1886.
Tzv. Velká synagoga, reprezentativní eklektická budova s orientálními ozdobnými prvky byla postavena v letech 1875-77 v Sadové třídě (arch. A. Wolf). R. 1938 nacisty vypálena a r. 1939 zbořena. Na jejím místě postaven po r. 1983 palác Bristol.
První poválečná modlitebna v obytném domě v Bulharské ul. byla r. 1946 neznámým pachatelem vypálena. - Druhá modlitebna byla v domě ŽNO ve Vřídelní ul. V téže budově bývala i rituální lázeň a košer restaurace. Dům zbořen r. 1987.
Třetí modlitebna zřízena r. 1987 ve 3. patře obytného domu v ul. T. G. Masaryka č. 39 (380 m SZ od hlav. pramene Vřídla).
Hřbitov v Mozartově ul., 900 m SSV od Vřídla. Založen r. 1869, pohřbívá se dodnes. Pohřbeni jsou tu lázeňští hosté z různých zemí a také otec (zemř. 1916) vrchního rabína ČSR Richarda Federa. Pomník obětí nacismu a ž. vojáků padlých za 2. svět. války, který stával v letech 1956-83 na místě Velké synagogy. Obřadní síň v tzv. maursko-orientálním slohu.
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Arnoltov
též: Arnetzgrün, Arnitzgrün
22 km JZ, modlitebna existovala v 18.-19. stol., hřbitov z r. 1833.
Bečov nad Teplou
též: Petschau
Město 15 km JJZ, zbytek ghetta se základy synagogy snad z r. 1688, zbořené r. 1930, hřbitov s náhrobky od 17. stol. zlikvidován nacisty, 3 náhrobky uloženy v hradním lapidáriu, na městském hřbitově pohřbeno 10 ž. žen, obětí pochodu smrti z dubna 1945, rodiště konstruktéra raket Erwina Loewyho (1897-1959 New York).
Bochov
též: Buchau
Městečko 14 km JV, modlitebna zřízená v 2. polovině 19. stol. využitá jako obytná místnost.
Hroznětín
též: Lichtenstadt
Městečko 9 km S, synagoga snad z 18. stol. zbořena asi r. 1956, rozsáhlá ž. čtvrť, hřbitov snad z 15. stol. s náhrobky od 2. pol. 17. stol., těžce poškozený nacisty.
Kamenice
též: Štampach, Steinbach
19 km JZ, modlitebna doložena v 18.-19. stol.
Kostelní Bříza
též: Kirchenbirk
21 km JZ, zbytek ž. domů, modlitebna pravděpodobně existovala v 18.-19. stol.
Krásná Lípa
též: Schönlind
Zaniklá vesnice 21 km JZ, základy ž. čtvrtě a synagogy na dně údolní nádrže Rovná, hřbitov s čitelnými náhrobky od 2. pol. 18. stol.
Kozlov
též: Kosslau, Goslau
16 km JV, malá ž. čtvrť zbořena ve 20. stol., synagoga doložená od 18. stol. zbořena na počátku 20. stol.
Kraslice
též: Graslitz
Město 27 km SZZ, modlitebna existovala od r. 1913 i po druhé svět. válce.
Loket
též: Elbogen
Město 9 km JZZ, na hradě uložen náhrobek z počátku 17. stol., pocházející ze zaniklého hřbitova.
Nejdek
též: Neudek
Město 14 km SZ, dvě modlitebny zřízené v 19. stol. využity jako obytné místnosti, na městském hřbitově zbytek ž. oddělení z r. 1914, těžce poškozeného nacisty.
Sokolov
též: Falknov nad Ohří, Falkenau a. d. Eger
Město 17 km JZZ, synagoga z r. 1897 zničena nacisty, zbytek hřbitova z r. 1878, poškozeného nacisty a demolovaného po r. 1958, pohřbeno je tu více než 80 ž. žen z prac. tábora ve Svatavě, rodiště britského fotografa Ericha Auerbacha (1911-1977 Londýn).
Stružná
též: Kysibl, Giesshübel
10 km JV, modlitebna doložena v 19. stol.
Toužim
též: Theusing
Město 19 km JJV, býv. dům ž. obce z 2. poloviny 19. stol. s modlitebnou adaptovanou na byt.
Údrč
též: Udritsch
17 km JV, modlitebna existovala v 19. stol.
Útvina
též: Uitwa
Městečko 17 km JJV, zbytek ž. sídelního okrsku, malý zbytek hřbitova z 18. stol., zlikvidovaného nacisty.
Další významná místa:
Božičany
též: Poschetzau
Ve vsi Božičany (8 km SZ) byl v letech 1944-45 prac. tábor, pobočka konc. tábora Flossenbürg.
Jáchymov
též: Sankt-Joachimsthal
Ve městě Jáchymov (15 km SSV) jako první lázeňský lékař od založení lázní r. 1906 působil balneolog MUDr. Leopold Gottlieb (1852 Kardašova Řečice - 1916 Praha).
Korunní
též: Krondorf
V obci Korunní (20 km SV) byl v letech 1942-44 prac. tábor, pobočka konc. tábora Gross-Rosen).
Kraslice
Ve městě Kraslicích (27 km SZZ) byl v letech 1941-45 pracovní tábor, pobočka konc. tábora Ravensbrück.
Nová Role
též: Neu-Rohlau
Ve městě Nová Role (8 km SZ) byl v letech 1942-45 pracovní tábor pro ženy i muže (pobočka konc. táborů Ravensbrück a Flossenbürg).
Odeř
též: Edersgrün
Ve vsi Odeř (9 km SSZ) byl v letech 1939-44 ž. sběrný a internační tábor.
Olšová Vrata
též: Espenthor
V předměstí Olšová Vrata (3 km JV) byl v letech 1938-39 ž. internační
Ostrov
též: Verda, Wöhr
V zaniklé osadě Ostrov (25 km JZ) byl pracovní tábor pro ž. ženy, pobočka konc. tábora Flossenbürg.
Ostrov
též: Schlackenwerth
Ve městě Ostrov (10 km SV) byl v r. 1939 ž. sběrný tábor a v letech 1943-45 konc. tábor, pobočka tábora Flossenbürg.
Svatava
též: Zwodau
Ve vsi Svatava (18 km JZZ) byl v letech 1943-45 ženský prac. tábor, pobočka konc. tábora Flossenbürg: pamětní síň, pomník z r. 1965, mnoho obětí (např. více než 80 ž. žen) pohřbeno na ž. hřbitově v Sokolově.