|
V něm. pramenech Theresienstadt. Město v Čechách, 50 km SSZ od Prahy, 3 km JJV od okr. města Litoměřic. T. byl založen jako pevnost r. 1780, městem je od r. 1782. Městská památková rezervace. |
Není známo, kdy se v T. usadila první ž. rodina. V polovině 19. stol. žily ve městě 3 rodiny, koncem století je doložen náb. spolek. R. 1921 zde žily 103 osoby ž. vyznání (1,5 % obyvatel), r. 1930 to bylo 98 osob. Velkou část věřících tvořili vojáci místní posádky. R. 1938 se do T. uchýlilo více než 100 ž. uprchlíků z oblastí připojených k Německu.
Ž. oddělení na městském hřbitově 1 km J od náměstí: hroby zajatců z ruské armády nebo haličských uprchlíků z doby 1. svět. války. Náhrobky pozdně klasicistního a secesního typu.
R. 1941 rozhodli nacisté o přeměně města T. v ghetto. V listopadu 1941 sem přijel první transport ž. mužů z Prahy, r. 1942 bylo vysídleno pův. obyvatelstvo (kromě ž. rodin), koncem r. 1942 už bylo v přelidněném ghettu internováno 56 717 osob podléhajících rasovým zákonům. (Dříve žilo ve městě jen kolem 7 000 obyvatel.
Do r. 1945 prošlo ghettem 152 000 osob 53 národností z velké části Evropy (z toho 75 000 čs. občanů). Do vyhlazovacích táborů bylo odtud deportováno 87 000 osob, v T. zemřelo 34 tis. osob. Osvobození se v T. dočkalo 30 000 internovaných (z toho 8 500 čs. občanů). Dalších asi 3000 čs. občanů se po osvobození vrátilo z vyhlazovacích táborů.
Mnoho ž. vězňů bylo umučeno nebo popraveno také v tzv. Malé pevnosti, věznici gestapa mimo území ghetta (700 m V, věznicí prošlo 35 000 vězňů).
Přes velmi těžké životní podmínky se v ghettu podařilo zorganizovat základní zdravotní a sociální péči, tajné vyučování dětí, kulturní akce a bohoslužby (konaly se i bohosl. katolické a evangelické). Fungovalo zde nejméně 7 improvizovaných modliteben vybavených Tórami a liturgickými předměty, každá modlitebna měla zpočátku rabína a kantora (z mnoha rabínů zůstali v T. koncem r. 1944 už jen čtyři).
Ghettem prošly stovky významných osobností z různých zemí: rabíni, politikové, vědci, umělci. Byli tu internováni např. čeští spisovatelé Josef Bor, Norbert Frýd, Ivan Klíma, Arnošt Lustig, Jiří R. Pick, Karel Poláček; výtvarníci Karel Fleischmann, Fritta, Otto Ungar, František Zelenka; hudebníci Karel Ančerl, Karel Berman, Robert Brock, Pavel Haas, Gideon Klein, Hans Krása, Egon Ledeč, Karel Reiner, Hanuš Thein. - V ghettu vznikaly básně, hud. skladby, kresby a malby. Velký soubor kreseb a veršů internovaných dětí (které téměř všechny zahynuly ve vyhlazovacích táborech) uchovává Státní ž. muzeum v Praze.
Mnoho významných osobností v ghettu zemřelo. Jsou mezi nimi např. něm. rabín Leopold Lukasch (po němž je pojmenována cena lidskosti a tolerance, udělovaná každoročně univerzitou v Tübingen), něm. sochař Arnold Zadikow, básník Rudolf Illový, pražští malíři Richard Pollak-Karlín a Adolf Wiesner, historik a rektor Karlovy univerzity, zakladatel Společnosti pro dějiny židů v ČSR Samuel Steinherz, elektrotechnik Emil Kolben...
O terezínském ghettu bylo napsáno mnoho odborných i vzpomínkových knih. Život v ghettu byl zobrazen v prózách a dramatech (např. Josef Bor: Terezínské rekviem, Jiří R. Pick: Smolař se žlutou čepicí) i filmech (např. Daleká cesta, Transport z ráje, Motýli tady nežijí).
V r. 1991 bylo otevřeno muzeum terez. ghetta.
Na některých budovách v T. jsou pamětní desky připomínající ghetto: na čp. 84 na Z straně náměstí (na půdě v býv. modlitebně se dochoval hebrejský nápis); na čp. 215 na V straně nám. (ve sklepě internovaní nacvičovali Verdiho Rekviem a Smetanovu Prodanou nevěstu); na J konci Nádražní ul., 200 metrů J od náměstí (u železniční vlečky, kterou do T. přijížděly a z T. odjížděly transporty: zde r. 1988 umístěn reliéf B. Bendy z r. 1970).
Dvě márnice ghetta (ž. a křesťanská) v hradebním objektu 300 m J od náměstí, při silnici do Bohušovic nad Ohří. Po osvobození pietně upraveny.
Hřbitov ghetta 800 m J od náměstí, sousedí s městským hřb. První pohřeb v prosinci 1941, poslední v říjnu 1942 (později mrtví spalováni). Celkem zde pohřbeno asi 9 000 (podle jiného pramene 13 000) zemřelých v 1 250 jednotlivých a 217 hromadných hrobech. V Z části hřb. společný náhrobek 16 mužů popravených nacisty r. 1942. - R. 1975 hřb. jednotně upraven (symbolické náhrobní kameny) a postaven ústřední žulový pomník v podobě sedmiramenného svícnu. Náhrobky jednotlivců se jmény pohřbených tehdy přemístěny k Z okraji hřb. - Součástí hřb. je dnes i býv. hřbitov válečných zajatců z 1. svět. války (ruský pravoslavný pomník a řada muslimských náhrobků v JZ části hřb.).
Krematorium uprostřed hřbitova. Postaveno r. 1942, zpopelněno v něm asi 30 000 zemřelých (až 90 kremací denně). Část papírových uren zde pohřbena do země, část pohřbena po osvobození v Praze, 22 000 uren z příkazu nacistů r. 1944 vysypáno do řeky Ohře. Interiér krematoria přístupný (malá muzejní expozice).
Symbolická Alej národů v JV části hřbitova. Na žulových blocích názvy států, jejichž občané byli v ghettu internováni.
Pomník obětí na V okraji hřbitova. Zřízen r. 1955 na památku zemřelých ze 16 evropských států.
Mohyla a pomníček 900 m S od náměstí, na břehu Ohře. Zde byl r. 1944 vysypán do řeky popel 22 000 zemřelých obyvatel ghetta.
Před Malou pevností (700 m V od náměstí) Národní hřbitov s pozůstatky 26 000 vězňů, mezi nimiž bylo mnoho ž. obětí.
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Litoměřice
též: Leitmeritz
Město 3 km SSZ, hebrejská pamětní deska na zadním průčelí domu postaveného na místě středověké synagogy (Velká dominikánská ul. č. 102/22), středověký hřbitov zanikl po r. 1541, synagoga z r. 1883 zničena bombardováním r. 1945, malé ž. oddělení z r. 1876 na komunálním hřbitově, za 2. svět. války zde byla pobočka konc. tábora Flossenbürg s krematoriem a pracovali tu také internovaní z terezínského ghetta: oběti pohřbeny na Národním hřbitově v Terezíně.
Lovosice
též: Lobositz
Město 6 km Z, synagoga z r. 1762 zničena nacisty, ž. čtvrť zbořena po 2. svět. válce, starý hřbitov snad ze 17. stol. zlikvidován r. 1956, zbytek nového hřbitova asi z r. 1872 s obřadní síní sloužící dnes komunálnímu hřb.
Milešov
14 km SZZ, modlitebna doložena v 19.-20. stol.
Třebušín
též: Triebsch
10 km SSV, modlitebna doložena v 18. stol.
Úštěk
též: Auscha
Město 15 km SV, zbytek ž. uličky, nevyužitá věžová synagoga z r. 1794, hřbitov s cennými náhrobky od 2. pol. 16. stol.
Vlastislav
též: Watislaw
13 km JZZ, modlitebna doložena v 18. stol.
Další významná místa:
Čížkovice
U vsi Čížkovice (8 km JZ) hřbitov z r. 1800 s čitelnými náhrobky od r. 1839 (ŽO zde není doložena, pohřby především z oblasti ŽO Milešov a z terezínské voj. posádky).
Dolní Chobolice
též: Koblitz
U vsi Horní nebo Dolní Chobolice (10 km SV) snad býval do 16.-17. stol. hřbitov neznámého stáří (ŽO zde není doložena), některé náhrobky údajně přemístěny na hřb. v Úštěku.
Tisk
