Zpět na úvodní stránku

O projektu HOLOCAUST.CZ

Praha

V něm. pramenech Prag.

Hlavní město Československa a České republiky. - Pražský hrad byl založen ve 2. pol. 9. stol., pod ním na obou březích řeky Vltavy vznikaly osady. Nejstarší tržní osada byla zřejmě v podhradí na Z břehu (dnešní čtvrť Malá Strana). Ve 13. stol. postavením hradeb kolem osad na V břehu vytvořen nejstarší městský útvar - dnešní čtvrť Staré Město.

Nepřímý doklad o přítomnosti ž. obchodníků v P. pochází z počátku 10. stol. V 11. stol. zde existovaly nejméně dvě oddělené ž. osady: na Z břehu Vltavy, snad v okolí Maltézského nám. (tato osada se synagogou vypálena r. 1142), a na V břehu, snad v místech Charvátovy ul. (osada zanikla snad ve 14. stol.). Třetí ž. osada v místech pozdějšího Žid. Města vznikla nejpozději ve 12. stol. Čtvrtá osada zřízena snad r. 1348 při založení Nového Města (nejméně 12 domů v místech Školské ul.), zanikla koncem 15. stol. Páté ghetto bývalo od 16. nebo 17. stol. ve vsi Libeň (4 km SVV), připojené k Praze r. 1901.

Od středověku bylo pražské ž. obyvatelstvo povinně soustředěno v Židovském Městě, největším středoevropském ghettu. Od počátku 19. stol. směli mimo ghetto bydlet ž. podnikatelé (továrníci a finančníci), po zrušení ghett r. 1848 se ž. obyvatelstvo smělo volně usazovat i jinde. Počet ž. rodin v P. pak stále stoupal: r. 1848 tu žilo asi 10 000 osob ž. vyznání (přibližně 15 % obyvatel), r. 1890 už 23 400 osob (asi 6 %), r. 1930 dokonce 35 463 osob (4 %). R. 1940 podléhalo nacistickým rasovým zákonům asi 54 500 osob (za okupace z nich zahynulo 36 500, tj. 67 %). - Po transportech do ghett a konc. táborů, před osvobozením r. 1945, žilo v P. asi 4 300 osob ze smíšených manželství a tzv. míšenců, r. 1947 už zde bydlelo 7 614 osob ž. vyznání.

P. byla od středověku významným střediskem ž. vzdělanosti: teologického a filozofického myšlení, historické vědy, školství a umění. Pověstné byly zdejší hebrejské tiskárny (nejstarší dochovaný tisk z r. 1514). Od 18. stol. byla P. centrem ž. osvícenství a emancipace. Od 2. pol. 19. stol. zde - v místě styku české, německé a ž. kultury - vznikalo mnoho významných uměleckých děl, především literárních. R. 1906 tu bylo založeno spolkové ž. muzeum. Za 1. svět. války žilo v P. přes 30 000 ž. uprchlíků z Haliče a Bukoviny, po r. 1932 přijala P. mnoho ž. emigrantů z Německa a r. 1938 i z Rakouska. R. 1933 se zde konal 18. světový sionistický kongres, jednající o pomoci ž. obyvatelstvu Německa, ohroženému nacismem. R. 1941 se v okupované Praze konala nacist. konference o konečném řešení ž. otázky (R. Heydrich, A. Eichmann, K. H. Frank aj.), po níž následovaly transporty ž. obyvatel z nacisty okupované části Evropy do ghett a vyhlazovacích táborů.

Po osvobození r. 1945 byla činnost ŽNO obnovena. Dnes v P. sídlí ŽNO s působností pro město P. i pro býv. Středočeský, Jihočeský a Východočeský kraj, sídlí zde také Federace ž. obcí v České republice (FŽO). Pravidelné bohoslužby se konají ve Staronové synagoze a v Jubilejní syn.

Adresa ŽNO a FŽO: Maislova ul. 18, 110 01 Praha . www.kehilaprag.cz. - V téže budově sídlí rabinát (s působností pro celou Českou republiku), rituální (košer) restaurace.

Významnou institucí je Státní židovské muzeum (zřízené r. 1950), které uchovává, restauruje a zpřístupňuje veřejnosti nejbohatší judaistické sbírky na světě (shromážděné r. 1942 nacisty z celého území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava): synagogální i domácí kultové předměty, obrazy a grafiky se ž. náměty apod. Muzeum má také cennou sbírku rukopisů a hebrejských starých tisků. Adresa ředitelství muzea: U Staré školy 1, 110 00 Praha 1, www.jewishmuseum.cz.

Z P. pocházely nebo zde působily stovky významných osobností náboženského, vědeckého, hospodářského a uměleckého života, takže se zde (na rozdíl od menších měst) můžeme zmínit jen o některých z nich.

Narodili se tu např. slavní rabíni Mordechaj Jaffe (kolem 1530-1612 Poznaň), Jesaja ben Abraham Horovic (1565-1630 Jeruzalém), Aron Simeon Spira-Wedeles (1640-1679 Praha), Zacharias Frankel (1801-1875 Vratislav); filozof Hugo Bergmann (1883-1975 Jeruzalém) a nábož. myslitel Alfred Fuchs (1892-1942 Dachau); z jiných vědců např. právník a historik Guido Kisch (1889-1985 Basilej), historici Otto Muneles (1894-1967 Praha) a Saul Friedländer (1932, žije v Izraeli), patolog Samuel von Basch (1837-1908 Vídeň), psycholog Max Wertheimer (1880-1943 New York), laureátka Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z r. 1947 Gerta Theresa Coriová (1896-1957 St. Louis, USA); rakouský politik Victor Adler (1852-1918 Vídeň), zakladatel prvního ž. časopisu v Americe Isidor Busch (1822-1898 St. Louis, USA), komunističtí novináři a členové ilegálního vedení KSČ bratři Synkové (Otto 1900-popraven 1941 Praha, Viktor 1903-1942 Mauthausen);malíři a grafici Emil Orlik (1870-1932 Berlín), Hugo Steiner-Prag (1880-1945 New York), Fred Feigl (1884-1965 Londýn), Walter Trier (1890-1951 Craigleith, Kanada); hudební skladatelé Ignaz Moscheles (1794-1870 Lipsko), Julius Schulhof (1825-1898 Berlín), Erwin Schulhoff (1894-1942 Wülzburg, Německo), Jaromír Weinberger (1896-1967 St. Petersburg, USA), Viktor Ullmann (1898-1944 Osvětim), Hans Krása (1899-1944 asi Osvětim), Frank Pelleg (1910-1968 Haifa), Petr Skoumal (1938); dirigenti Vilém Zemánek (1875-1922 Praha), Egon Pollak (1879-1933 Praha), Rudolf Pekárek (19001974 Brisbane, Austrálie),Adolf Heller (1901-1954 Santa Barbara, USA), Georg Singer (1909-1980 Jeruzalém), Hans Walter Süsskind (1913-1980 Berkeley, USA); režisér Josef Millo (1916, žije v Izraeli); kameraman Otto Heller (1895-1970 Londýn); herci Herbert Lom (1917, žije v Anglii), Miloš Kopecký (1922-1996) aj.

Z pražských rodáků-spisovatelů jsou nejznámější: Andreas L. J. Jeiteles, pseud. Justus Frey (1799-1878 Štýrský Hradec), Salomon Kohn (1825-1904 Praha), Julius Zeyer (1841-1901 Praha), Auguste Hauschnerová (1851-1928 Berlín), Oskar Wiener (1873-1944 Terezín), Emil Faktor, pseud. Jussuff (1876-1942 Lodž), Paul Adler (1878-1946 Praha), Franz Kafka (1883-1924 Kierling, Rakousko, pamětní deska na místě rodného domu: nároží ul. U radnice a Maislovy), Pavel Amann (1884-1958 Fairfield, USA), Max Brod (1884-1968 Tel Aviv), Egon Erwin Kisch (1885-1948 Praha, pamětní deska na rodném domě: nároží ul. Kožné a Melantrichovy), Leo Perutz (1886-1957 Bad Ischl, Rakousko), Alma Johanna Königová von Ehrenfels (1887-1942 Minsk), Otto Pick (1887-1940 Londýn), František Langer (1888-1965 Praha), Pavel Eisner (1889-1958 Praha), Paul Kornfeld (1889-1942 Lodž), Franz Werfel (1890-1945 Beverly Hills, USA, busta na rodném domě v Havlíčkově ul. č. 11 a pamětní deska v Opletalově ul. č. 41), Franz Janowitz (1890-1954 New York), Willy Haas, pseud. Caliban (1891-1973 Hamburk), T. R. (Theodor Rosenfeld) Field, novým jménem Bohdan Šumavanský (1891-1969 Praha, busta na rodném domě: Ostrovní ul. 16), Hans Natonek (1892-1963 Tuscon, USA), Jiří Langer (1894-1943 Tel Aviv), Johannes Urzidil (1896-1970 Řím), Franz C. Weiskopf (1900-1955 Berlín), František R. Kraus (1903-1967 Praha), Peter Lotar (1910-1986 Ennetbaden, Švýcarsko), Hans G. Adler (1910-1988 Londýn), Jan Martinec (1915), Ewald Osers (1917, žije v Londýně), Ivo Fleischmann (1921, žije v Paříži), Jiří R. Pick (1925-1983 Praha), Franz Wurm (1926, žije v Curychu), Arnošt Lustig (1926, žije ve Washingtonu), Dagmar Hillarová (1928), Ota Pavel (1930-1973 Praha), Ivan Klíma (1931), Karol Sidon (1942).

Z P. pocházel také světový mistr v šachu z let 1864-94 Wilhelm Steinitz (1836-1900 New York), matka rakouského hud. skladatele Arnolda Schönberga (1878-1951) aj.

Dále v P. žili a působili mnozí významní rodáci odjinud: např. slavní rabíni a autoři náboženských spisů Jehuda ben Becalel Liva -Löw (snad kolem 1511 nebo 1525-1609 Praha), David ben Abraham Oppenheim (1664 Worms - 1736 Praha), Ezechiel ben Jehuda Landau (1713 Opatów - 1793 Praha), Salomo Juda Rapoport (1790 Lvov - 1867 Praha), Heinrich Brody (1868 Užhorod - 1942 Jeruzalém). Žili tu a tvořili renesanční historik David Gans (1541 Lippstadt - 1613 Praha), básníci Hugo Salus (1866 Česká Lípa - 1929 Praha) a Friedrich Adler (1857 Kosova Hora - 1938 Praha), malíř Max Horb (1882 Mladá Boleslav - 1907 Praha), dirigent Angelo Neumann (1838 Vídeň - 1910 Praha), muzikolog Paul Nettl (1889 Vrchlabí - 1972 Bloomington, USA), spisovatelé Vojtěch Rakous (1862 Starý Brázdim - 1935 Praha), Ivan Olbracht (1882 Semily - 1952 Praha), Ludvík Aškenazy (1921 Český Těšín - 1986 Bolzano) a stovky dalších osobností.

V letech 1909, 1910 a 1937 v P. přednášel filozof Martin Buber (1878-1965), v r. 1910-11 byl profesorem pražské univerzity fyzik Albert Einstein (1879-1955, busta v Lesnické ul. č.7 a pamětní deska ve Viničné ul. č.7). Po r. 1932 poskytla P. azyl mnoha německým emigrantům: žili tu mj. filozof Ernst Bloch (1885-1977), spisovatel Hermann Adler (1911), malířka Friedl Dickerová-Brandeisová (1898-1944) aj.

Židovské Město, od konce 18. stol. s názvem Josefov / Josefstadt. Rozsáhlé ghetto tvořené dvěma nestejně velkými enklávami v SZ části Starého Města, mezi Staroměstským náměstím a Vltavou. Menší část ghetta obklopovala Španělskou synagogu (ž. osada tu existovala snad od 11., nejpozději od 12. stol.), větší část se rozkládala kolem Staronové syn. a dalších syn. ( zde bylo ž. osídlení snad mladší, z 12.-13. stol.). Ghetto bývalo odděleno od Starého Města zdmi a branami. Až do 17. stol. rozšiřováno přikupováním křesť. domů a pozemků. Stavební rozmach v době renesance, za ž. primase Mordechaje Maisla (1528-1601). R. 1792 se Ž.M. skládalo z 274 obytných domů, 10 synagog a mnoha veřejných budov (lázní, špitálů, škol ap.), byl tu větší počet nadačních i soukromých modliteben.

Ž.M. bylo mnohokrát zničeno požárem (např. r. 1240, 1336, 1389, 1523, 1689, 1754), postiženo krvavými pogromy (nejhorší r. 1389), morovými epidemiemi (r. 1348-49, 1680, 1713-14), několikrát bylo ž. obyvatelstvo z P. dočasně vypovězeno (např. v letech 1543-45, 1557, 1745-48).

R. 1636 žilo v hustě zastavěném a přelidněném Ž.M. 7 815 osob (nejstarší dochovaný přesný počet), r. 1729 už 12 796 osob (druhá nejpočetnější ŽO v Evropě - po Istanbulu). Po r. 1848 se většina ž. rodin ze Ž.M. - Josefova vystěhovala a bývalé ghetto se stalo čtvrtí křesť. a ž. chudiny. V letech 1896-1911 byl starobylý Josefov s mnoha renesančními a barokními domy zbořen a nahrazen novou, většinou secesní zástavbou. Z pův. ghetta zůstala částečně zachována uliční síť, hřbitov (na zmenšené ploše), šest synagog a radnice.

Ž. radnice - Maislova ul. č. 18, nároží Červené ul. Postavena nebo přestavěna pravděpodobně v 60. letech 16. stol. (stavitel P. Roder). Rokokově přestavěna r. 1763 (arch. J. Schlesinger), nad S průčelím tehdy umístěny hodiny s hebrejským ciferníkem. R. 1908 rozšířena k J a zvýšena o patro: tehdy zřízen slavnostní sál (dnes košer restaurace) v přízemí a zasedací síň ve 3. patře. Budova je sídlem ŽNO a Federace ž. obcí v České republice, rabinátu a redakce ž. publikací (vydavatelství Sefer).

Staronová synagoga v Červené ul. Dnes nejstarší dochovaná syn. S od Alp. Postavena pravděpodobně v poslední čtvrtině 13. stol., J předsíň ve 14. stol., Z ženské křídlo asi v 16.-17. stol., S ženské křídlo r. 1723. Poškozena požárem r. 1689 a 1754. Renovována r. 1883 (puristická úprava gotických cihlových štítů), v letech 1921-26 a 1957. Dvoulodní sál s bimou uprostřed, obklopenou pozdně gotickou železnou mříží. Kamenný goticko-renesanční aron ha-kodeš. Lustry ze 16.-19. stol., korouhev ŽO z počátku 18. stol. Gotický portálek sálu. Syn. nemá ženskou galérii, ženy sledují bohoslužby z přilehlých křídel okénky. Pravidelné bohoslužby (tradičního ritu) se konají dodnes. - V parčíku S od syn. socha Mojžíše z r. 1905 od Františka Bílka (jde o kopii z r. 1948: pův. odlitek zničili nacisté).

Pinkasova synagoga v Široké ul. Pův. soukromá modlitebna (doložená v 15. stol.) zvětšena v 1. pol. 16. stol. v synagogu (goticko-renesanční stavba dokončena r. 1535). V 1. čtvrtině 17. stol. pozdně renes. přestavba (zřízena J ženská loď aj.), r. 1861-62 interiér částečně zmodernizován. Renesančně-barokní kamenný aron ha-kodeš, kamenná bima s rokokovou mříží z r. 1798. Ve dvoře dochována rituální lázeň a studna. Bohoslužby do 2. svět. války. V letech 1950-59 budova restaurována a r. 1959 zde otevřen Památník obětí nacistické perzekuce: na stěnách hlav. sálu byla napsána jména 77 297 ž. obětí z českých zemí. Od r. 1968 budova v rekonstrukci, jména na stěnách (poškozená vzlínající vlhkostí) byla zbytečně odstraněna.

Vysoká synagoga v Červené ul. Renesanční stavba dokončena r. 1568 (stavitel P. Roder). Původně existoval vchod pouze ze sousední radnice: syn. sloužila ke shromážděním představenstva Ž. Města. R. 1689 poškozena požárem. Opravena koncem 17. stol. (zřízena ženská loď), r. 1883, 1961, 1977-79 a 1982. Raně barokní kamenný aron ha-kodeš z r. 1691. Bohoslužby do 2. svět. války a znovu v letech 1946-50. Od r. 1950 součást Stát. ž. muzea (od r. 1982 expozice synagogálních textilií).

Maislova synagoga v Maislově ul. Postavena r. 1591-92 jako soukromá syn. primase Ž. Města Mordechaje Maisla (stavitelé J. Wahl a J. Goldschmied de Herz). R. 1689 zničena požárem (při obnově budova zkrácena), znovu poškozena požárem r. 1754. Přestavěna v letech 1862-1864 a znovu novogoticky v letech 1893-1905 (arch. A. Grotte). Bohoslužby do 2. svět. války. R. 1963-64 opravena, od r. 1965 expozice Stát. ž. muzea (stříbrné synagogální předměty).

Klausová synagoga v ul. U starého hřbitova. Raně barokní stavba dokončena r. 1694: stojí na místě menší synagogy a dalších budov, zvaných klausy. R. 1883-84 prodloužena k Z a zřízena ženská galérie. Restaurována r. 1910, 1960 a 1979-84. Kamenný aron ha-kodeš z r. 1696. Bohoslužby do 2. svět. války, r. 1942 zde zřízena neveřejná muzejní expozice pro nacisty (ž. zvyky a ž. rok), od r. 1946 byla tato expozice veřejně přístupná. Od r. 1984 je tu expozice Stát. ž. muzea (staré hebrejské rukopisy a tisky). Při Z stěně dřevěný aron ha-kodeš ze syn. v Podbořanském Rohozci.

Španělská synagoga v Dušní ul. Postavena r. 1867-68 na místě nejstarší pražské syn. zvané Stará škola (neznámého stáří, doložená v 1. pol. 13. stol., zbořena r. 1867, před r. 1845 zde byl varhaníkem hud. skladatel František Škroup). Budova v tzv. maurském slohu (arch. V. I. Ullmann, interiér arch. J. Niklas), bohatá vnitřní arabesková výzdoba z let 1882-93 (arch. A. Baum a B. Münzberger): podle maurskošpanělských prvků byla syn. pojmenována. Bohoslužby do 2. svět. války. V r. 1958-59 budova restaurována. V letech 1960-82 zde byla expozice Stát. ž. muzea (synagogální textilie). Moderní jižní přístavba z r. 1935 (arch. K. Pecánek) sloužila do 2. svět. války jako zimní synagoga. Od r. 1982 jsou obě spojené budovy v rekonstrukci.

Nová synagoga postavena koncem 16. stol., po požárech obnovena r. 1703 a 1755, zbořena r. 1898. Stála v místech nároží Pařížské tř. a Široké ul. - Cikánova, téžZigeinerova synagoga snad z počátku 17. stol., po požáru nově postavena r. 1701, zbořena r. 1906. Zde měl r. 1896 bar micva třináctiletý Franz Kafka. Budova stála v Z části Bílkovy ul. - Velkodvorská, též Řeznická synagoga zbudována po r. 1626 finančníkem Jakubem Baševim z Treuenbergu, po požáru nově postavena r. 1708, přestavěna ve 2. pol. 19. stol., zbořena r. 1906. Stála v Z části Bílkovy ul.

Jubilejní synagoga v Jeruzalémské ul. (mimo Ž. Město, ve čtvrti Nové Město). Postavena v kombinaci tzv. maurského a secesního slohu r. 1905-06 (arch. W. Stiassny) jako náhrada za tři synagogy (Novou, Cikánovu a Velkodvorskou) zbořené při přestavbě Josefova. Pravidelné bohoslužby (tradičního ritu) se konají dodnes. K sobotním bohoslužbám se užívá zimní modlitebna v patře.

Hřbitov mezi ul. U starého hřbitova, 17. listopadu a Širokou ul., vstup z ul. U starého hřbitova. Založen v 1. pol. 15. stol. (nejstarší čitelný náhrobek z r. 1439), pohřby do r. 1787. V 16. a 17. stol. několikrát rozšířen, r. 1903 při přestavbě Josefova zmenšen. Pro nedostatek místa zvyšován navážením zeminy (někde je až 12 vrstev pohřbů nad sebou). Celkem asi 12 000 náhrobků: velmi cenné náhr. kameny od pozdní gotiky po rokoko, několik tumb ze 17. a 18. stol. - Pohřbeno je zde mnoho významných osobností: např. učenec a básník Avigdor Karo (zemř. 1439), slavný rabín, myslitel a pedagog Jehuda ben Becalel Liva-Löw(snad kolem 1511 nebo 1525-1609), astronom a matematik David Gans (1541-1613), astronom a lékař Josef Delmedigo (1591-1655), zemský rabín a bibliofil David Oppenheim, jehož cenná knihovna je dnes v anglickém Oxfordu (1664-1736) aj. - V průčelí Klausové syn. pahorek zvaný Nefele: zde byly pohřbívány děti do stáří 1 měsíce, r. 1903 zde pohřbeny kosti z likvidovaných částí hřb. a zřízena tumba na paměť této události. U pahorku Nefele zazděny zlomky náhrobků ze staršího hřb. ve Vladislavově ul. (nejstarší z poloviny 14. stol.). - Od r. 1946 je hřb. postupně renovován.

Obřadní síň v ul. U starého hřbitova. Novorománská budova asi z r. 1906-08 (arch. J. Gerstel), od r. 1926 využitá pro muzejní expozice. Dnes výstavní síň Stát. ž. muzea: od r. 1978 je zde expozice dětských kreseb z terezínského ghetta.

Nejstarší známý hřbitov na Malé Straně, existující pravděpodobně už v 11. stol., zanikl beze stopy. - Druhý hřbitov na Novém Městě, v místech Vladislavovy a Purkyňovy ul., existoval ve 13.-15. stol., zlikvidován po r. 1477. Nalezené zlomky náhrobků přeneseny v 19. stol. na hřb. v Josefově.

Starý hřbitov ve Fibichově ul. Založen r. 1680 jako morové pohřebiště, od r. 1787 byl hlavním pražským hřbitovem, pohřby do r. 1890. R. 1960 většina hřb. změněna v park (Mahlerovy sady), v letech 1985-90 zde postavena věž televizního vysílače. Zachována nejstarší (S) část hřb., opravena r. 1986. Množství cenných barokních a klasicistních náhrobků, několik tumb. Pohřbeno je zde mnoho významných osobností: např. vrchní rabín Ezechiel ben Jehuda Landau (1713-1793), předseda rabínského kolegia Eleazar ben David Fleckeles (1754-1826), moravský zemský rabín Nehemias ben Selig Trebitsch (1779-1842), vrchní rabín Salomon Jehuda Löb Rapoport (1790-1867), dále vědci, lékaři, zakladatelé pražských průmyslových závodů aj. R. 1948 zde pohřbeno 180 poškozených Tór, odvezených nacisty z Nizozemska. - Přízemní budova býv. ž. lazaretu čp. 13.

Nový hřbitov v ul. Nad vodovodem. Založen r. 1890, dodnes se zde pohřbívá. Novorenesanční obřadní síň z doby založení. Urnové oddělení z r. 1933 s funkcionalistickou obřadní síní (arch. L. Ehrmann). Pomník z r. 1949 nad místem uložení popela osob zemřelých v terezínském ghettu, pomník katastrofy lodi Patria, pomník obětí nacismu z roku 1985, pomník zaniklé ŽNO v Dolních Kralovicích, skupina starých náhrobků přenesených ze hřb. v Uhříněvsi. Pohřbeno je zde mnoho významných osobností: například vrchní rabíni Nathan Ehrenfeld (1843-1912) a Gustav Sicher (1880-1960), mecenáš čes. výtvarníků Alexander Brandeis (18481901), mecenáš českožid. hnutí Bohumil Bondy (1832-1907), malíř Max Horb (1882-1907), spisovatelé Franz Kafka (1883-1924) a jeho rodiče, Jiří Orten (1919-1941), Ota Pavel (1930-1973), František Gottlieb (1903-1974), Josef Bor (1906-1979) aj. Pamětní deska spisovatele a kulturního činitele Maxe Broda (1884-1968). - Na hřb. je mnoho cenných náhrobků od předních sochařů a architektů.

Na Národním hřbitově na Vyšehradě jsou pohřbeni básník Julius Zeyer (1841-1901) a dramatik František Langer (1888-1965).

Samostatné ŽO nebo náb. spolky bývaly i v dalších městských čtvrtích či předměstích:

Braník

(6 km J): ŽO s modlitebnou doložena v 18. stol.

Bubny

(2 km SV): Malá synagoga z 2. pol. 19. stol. ve dvoře domu č. 25 v Heřmanově ul., využitá jako skladiště.

Dolní Počernice

(11 km V): Modlitebna údajně existovala v 19. stol.

Horní Počernice

(15 km SVV, do r. 1974 samostatné město): Modlitebna doložena ve 2. pol. 19. stol.

Karlín

též: Karolinenthal

(2 km V, do r. 1920 samostatné město): Novorománská synagoga ve Vítkově ul., postavená po r. 1860, využitá jako sbor církve čs. husitské (interiér přestavěn). Pomocná modlitebna snad z počátku 20. stol. ve dvoře synagogy, využitá jako zasedací síň Ekumenické rady církví.

Košíře

(4 km JZ, do r. 1920 samostatné město): Synagoga snad z r. 1849, po r. 1930 využitá jako ž. sirotčinec, později adaptovaná na byt.

Kunratice

(10 km JV): Modlitebna adaptovaná na obytnou místnost.

Libeň

Lieben

4 km SVV, do r. 1901 samostatné město): Zbytek ghetta v Koželužské ul. - Stará synagoga snad z konce 16. stol. zbořena před r. 1900. - Novorománská synagoga z let 1846-58 v Ludmilině ul. využitá jako skladiště. - Starý hřbitov snad ze 16. stol., s náhrobky od 17. stol., zlikvidován kolem r. 1964. - Nový hřbitov z r. 1892 v Davídkově ul., pohřby do r. 1975, hrob spisovatele Vojtěcha Rakouse (1862-1935).

Lochkov

(11 km JJZ): Modlitebna využitá jako obytná místnost.

Michle

(5 km JJV): Synagoga v ul. U michelského mlýna, snad z 1. pol. 18. stol., přestavěná ve 2. pol. 19. stol. a znovu v letech 1975-90 na sbor církve čs. husitské. Před budovou několik ž. náhrobků neznámého původu (hřbitov zde nebyl).

Smíchov

(3 km JJZ, do r. 1920 samostatné město): Synagoga z r. 1863 na nároží Plzeňské tř. a ul. Stroupežnického, funkcionalisticky přestavěná r. 1930-31 (arch. L. Ehrmann), využitá jako skladiště. - Starý hřbitov v ul. U starého židovského hřbitova, založený ve 2. pol. 18. stol., pohřby do r. 1921. - Nový hřbitov z r. 1903 v Liebknechtově ul., dosud se zde pohřbívá, urna něm. píšícího básníka a překladatele čes. poezie Rudolfa Fuchse (1890-1942).

Strašnice

(5 km JVV): V budově ž. starobince (Vinohradská tř. čp. 1 201) existovala modlitebna od konce 19. do poloviny 20. stol.

Uhříněves

též: Aurinowes

(14 km JV, do r. 1974 samostatné město): Pozdně klasicistní synagoga z r. 1848 na tř. Přátelství, využitá jako prádelna. - Hřbitov neznámého stáří s náhrobky od počátku 18. stol.

Vinohrady

též: Královské Vinohrady, Königliche Weinberge

(3 km JV, do r. 1920 samostatné město): Synagoga z let 1896-98 (největší v Praze) zničena bombardováním r. 1945, zdi zbořeny po r. 1949. - Na komunálním hřbitově ve Vinohradské tř. je pohřben sochař Otto Gutfreund (1889-1927), v sousedním urnovém háji žurnalista a spisovatel Egon Erwin Kisch (1885-1948).