Vsetín

Okresní město na Moravě, 265 km JVV od Prahy. Už na počátku 14. stol. byl V. městečkem, na město byl povýšen r. 1852.

Nejstarší dochovaný doklad o ž. osídlení pochází z r. 1669: vrchnost v něm zaručuje mj. nerušené konání bohoslužeb, takže snad tehdy existovala ŽO. Z 18. stol. nejsou známy žádné údaje. R. 1823 byly všechny ž. rodiny kromě jedné ze V. vypovězeny. Od poloviny 19. stol. počet ž. obyvatel vzrůstal, byla obnovena činnost ŽO a zřízena modlitebna: r. 1848 zde žilo 36 osob ž. vyznání, r. 1880 už 111 osob (2 % obyvatel), r. 1900 maximum 165 osob (2 %). - Po r. 1890 byla samostatná ŽNO změněna na náb. spolek příslušející k ŽNO Hranice. R. 1930 žila ve V. 101 osoba ž. vyznání. Po osvobození r. 1945 byla ustavena ŽNO Valašské Meziříčí - Vsetín se sídlem ve Vsetíně (bohoslužby se konaly v soukromém domě), ale brzy byla změněna na synag. sbor (dnes už zaniklý). R. 1988 zemřel poslední vsetínský občan ž. vyznání.

Ve V. se narodil historik Erich Kulka (1911, žije v Jeruzalémě), autor mnoha publikací o nacistické vyhlazovací politice a o hnutí odporu.

Synagoga postavena r. 1897, bohoslužby do r. 1939, téhož roku nacisty spálena a zbořena.

Hřbitov na návrší SZ od zámku, sousedí s komunálním hřb. Založen r. 1888, pohřby do 2. svět. války. Obřadní síň po r. 1945 adaptována na modlitebnu církve adventistů sedmého dne, od r. 1972 využita jako sbor církve čs. husitské (příslušníci církve pečují o hřbitov).

Židovské náboženské obce a spolky v okolí:

Halenkov

10 km JVV, modlitebna v obytném domě doložena v 1. třetině 20. stol.

Nový Hrozenkov

též: Nová Dědina, Rosinkau, Neu Traubendorf

Městečko 14 km V, modlitebna existovala od 19. stol. do 1. svět. války.

Rožnov pod Radhoštěm

též: Rosenau

Město 16 km SV, sezónní lázeňské modlitebny využity jako obytné místnosti a městská knihovna, zbytek hřbitova s náhrobky od 2. pol. 19. stol. zlikvidován po r. 1985.

Valašské Meziříčí

též: Wallachisch-Meseritsch

Město 14 km S, vězeňský a vojenský hřbitov se ž. oddělením snad z doby 1. svět. války zlikvidován r. 1971-1972, rodiště izrael. diplomata a historika Chajima Jahila (1905-1974), v připojeném městečku Krásně nad Bečvou synagoga z r. 1867 zbořena snad po r. 1960, symbolická skupina náhrobků jako zbytek hřbitova z r. 1870, zrušeného po 2. svět. válce, obřadní síň slouží komunálnímu hřb.