|
Okresní město na Moravě, 140 km JV od Prahy. Ve 13. stol. byla T. povýšena na městečko a r. 1335 na město. |
První spolehlivý doklad o ž. osídlení pochází z r. 1433, ŽO je doložena v polovině 16. stol. Od konce 18. stol. do poloviny 19. stol. smělo v T. bydlet 260 povolených ž. rodin: byla zde jedna z nejpočetnějších ž. obcí na Moravě. R. 1799 žilo v T. 1770 osob ž. vyznání (59 % obyvatel), r. 1848 to bylo 1 612 osob (20 %), r. 1900 už jen 663 osob (4 %), r. 1930 pouze 300 osob (2 %). Po 2. svět. válce byla ŽNO formálně obnovena, ale pro malý počet věřících byla velmi brzy zrušena.
Z T. pocházeli: předseda studentského revol. výboru ve Vídni a bojovník v revoluci r. 1848 Moriz Habrofsky (1822-1849 Německo); teplický rabín a vydavatel časopisu Jüdische Chronik Adolf Kurrein (1846-1919 Teplice); novinář a historik Kurt Beer, pseud. Kurt Konrad (1908-popraven 1941 Drážďany, pamětní deska na rodném domě v Blahoslavově ul. č. p. 118).
Podle něm. názvu města je utvořeno známé ž. příjmení Trebitsch.
Rozsáhlá ž. čtvrť - ghetto - S od městského jádra, oddělená od něho řekou Jihlavou. Dvě hlavní ulice (Blahoslavova a L. Pokorného) a mnoho příčných uliček, dvě synagogy. R. 1556 zde bylo 19 ž. domů, před polovinou 19. stol. 110 patrových domů. Doba zřízení ghetta není známa, jeho výstavba však byla ovlivněna stavebním řádem vydaným vrchností ve 2. pol. 16. stol. Koncem 19. stol. byla zbořena nejvýchodnější část čtvrtě (se špitálem a jatkami). - Dochován urbanisticky mimořádně cenný celek, pravděpodobně nejzachovalejší ghetto v Evropě. Na některých domech patrné renesanční a barokní prvky. Plánuje se stavební rehabilitace čtvrtě. - V čp. 4 na Tichém nám. sídlil rabinát, čp. 14 byl obecní dům (radnice).
Starásynagoga na Tichém nám., při Z okraji ž. čtvrtě. Postavena v letech 1639-42 (podle jiného pramene až na počátku 18. stol. na místě starší dřevěné syn.). R. 1757 na příkaz vrchnosti snížena na úroveň okolních domů. Poškozena požáry r. 1759, 1821 a 1856. V 19. stol. dvakrát přestavěna (novogoticky r. 1880) a zvětšena. Bohoslužby do 2. svět. války, od r. 1954 využitá jako sbor církve čs. husitské (interiér zmodernizován, vnitřní zařízení se nedochovalo).
Nová synagoga v Blahoslavově ul., ve V části ž. čtvrtě. Postavena podle jednoho pramene na počátku 17. stol., podle jiného až r. 1737 na místě dřevěné syn. (zničené snad požárem r. 1724). Renovována r. 1845, ženské oddělení přistavěno r. 1881. Bohoslužby snad do 1. svět. války, později budova nevyužitá. Po 2. svět. válce zde mělo být zřízeno ž. muzeum (plán neuskutečněn), od r. 1988 probíhá adaptace na koncertní a výstavní síň. Cenná barokní stavba, klenutý sál se štukovou výzdobou (vnitřní zařízení se nedochovalo).
Menší modlitebny bývaly především v 18. a 19. stol. v různých obytných domech.
Starý hřbitov neznámého stáří býval poblíž zámku. Zrušen snad na počátku 17. stol., beze stopy zanikl.
Dnešní hřbitov 400 m SV od Staré synagogy, na stráni nad Týnským potokem, přístup od ul. Hrádek. Založen pravděpodobně v 1. pol. 17. stol., několikrát rozšířen. Nejstarší dochovaný náhrobek z r. 1625, dosud se zde pohřbívá. Asi 11 000 pohřbů, asi 3 000 náhrobků. Kamenné rituální umývadlo (kijor) z r. 1716-17. Pomník 290 obětí nacismu z r. 1957. Obřadní síň z r. 1903. Velmi cenný hřb. s náhrobky renesančního, barokního a klasicistního typu. V letech 1983-88 byl hřb. restaurován.
V západomoravském muzeu (v zámku) je malá expozice věnovaná dějinám místní ŽNO.
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Moravské Budějovice
též: Budwitz, Mährisch-Budwitz
Město 17 km JJZ, středověký hřbitov zanikl v 18. stol., nový hřbitov z r. 1908, synagoga z r. 1910 využitá jako skladiště, narodil se zde hud. skladatel Ralph Benatzky (1884-1957 Curych).
Tisk
