Svatební obřad, obecně označován také chupa, není v judaismu považován za svátost, ale za právní akt - je tedy přípustný také rozvod.
Obřad se původně se skládal ze dvou částí: zaslíbení (ejrusin nebo kidušin) a vlastní svatby (nisuín) po uplynutí jednoho roku. Od středověku spojeno v jeden „chupa ve kidušin“. Po příchodu pod chupu obchází nevěsta sedmkrát ženicha. Po společném vypití prvního poháru vína dá ženich nevěstě prsten se symbolem domu (Chrámu) a opakuje po oddávajícím: „Tímto prstenem jsi mi zasvěcena podle zákona Mojžíše a Izraele“. Důležitou součástí je ketuba - svatební smlouva v aramejštině, v níž se ženich zavazuje povinnostmi k budoucí manželce, kterou musí oddávající přečíst a předat nevěstě. Tím končí první část. V druhé následuje sedm svatebních požehnání (ševa b'rachot), vypití druhého poháru vína a rozbití jiného poháru ženichem na památku zboření Chrámu. Zvoláním „mazl tov“ je obřad ukončen.
Tisk
