1. ledna 1944, sobota 80. týden.
O 7 h snídáme a do 10 h spíme, pak se modlíme. K obědu je nudlová polévka, do které dal tata kosti z toho vepř. masa od Sl. Z toho masa jsme vypekli asi 1 polévkovou lžíci sádla. Odp. sedíme. Jsme zvědavi, zdali dnes Reuter přijde. K večeři je chléb s masem. Asi o 1/2 9 h přišel Reuter. Donesl vánočku a cukroví, ať prý víme, že je nový rok. Na noviny zapomněl. O 3/4 10 h jde on domů a za chvíli po něm jdu já. Ona už ležela, ale byla moc přívětivá a vykládala. Pohostili mě vánočkou. Nového není nic. U Žitomiru a Vitebska tuhé boje. Němci přiznávají, že Rusi o svátcích začali ofensivu, tedy jsme zvědavi, co budou teď dělat Anglo-amer. O 12 h jsem doma a jdu sám pro vodu. Je sněhová vánice a pak prší.
4. ledna 1944, úterý 81. týden.
V 7 h snídáme a spíme do 1/2 12 h. K obědu je hřibová omáčka s chlebem. Odp. čteme a tata sedí a nemluví. Venku prší a pak se dalo do sněhu. Jsme zvědavi, kdy přijde Reuter. Jak tak sedíme a večeříme kávu s chlebem, klepe Reuter. Přišel celý rozjařený se slovy: Moc je nového, moc. Rusové překročili polské hranice a táhnou dvěma směry na Lvov a Lublin. Hlásil to dnes o 610 h ráno Londýn a Božka S. přiletěla už o 8 h celá rozjařená k Reuterům. Jsme téměř němí údivem a jsme zvědavi, co bude dál, zdali je to pravda. Maršál Vorošilov dal prý provolání k vojsku. Prý Reuter zítra přijde a bude se snažit dostat noviny. Donesl si na tu beranici a Lici se hned do ní dala a do 1/2 1 h ji dodělala a dala ji Reutrovi s sebou. On měl hroznou radost z ní. O 1/2 1 h odešel. Já s tatou jdeme pro vodu a spát. Tata celou noc nespí vzrušením. Nemůžeme se už dočkat zítřka. Jsme zvědavi, zdali přijde Sl. Reuter říkal, že slyšel Sl., jak říkal K. Břez., že pojede do Olom. Myslíme, že k lékaři Hradilovi.
7. ledna 1944, pátek 80. týden.
O 8 h snídáme. K obědu je česnečka s chlebem. Odp. sedíme a čteme nahlas knihu od Reutera. Tata vaří guláš z toho zajíce. Venku taje. Doufáme, že dnes Sl. určitě přijde. K večeři je guláš s chlebem. O 1/2 6 h někdo jde a myslíme, že je to Sl., ale je to Reuter. Přinesl zprávu, že vůdce nařídil evakuaci Haliče. Je to výborné. X zde sedí do 1/2 9 h a jde domů, musí se prý umýt a vyspat na zítřek, jde do Sanik. Byl úplně střízlivý. O 9 h jdu já s tatou do Amer. na procházku. O 1/2 11 h jdu k Sl. Tata jde se mnou ke Korábku a bere 2 konve vody. Sl. jsem budil a on mně řekl, že všechno je v pytli u dveří. Prý zítra přes den se přijde podívat. Vzal jsem pytel a je moc těžký. Doma jsem ho vyprázdnil a bylo v něm: 3 pecny chleba, brambory, cig., noviny, 2 kg vepř. hezkého masa, od Zdař. niti a prací věci, celer, česnek. Tata vaří na zítra kroupy. Jdeme pro vodu 2x. Situace je výborná. Němci přiznávají, že ruský útok u Žitomiru může být rozhodující. Spát jdeme o 10 h a tata vůbec nespí.
15. ledna 1944, sobota 82. týden.
Po snídani spíme do 10 h a pak se modlíme. K obědu je nudlová polévka. Odp. sedíme a modlíme se. K večeři je chléb s masem. O 7 h jdu s tatou ven do 1/2 9 h. Rozbolel mě hodně zub, který je ale úplně zdravý. O 11 h jdu pro vodu a ke Sl. On není doma a 2 pecny chleba stojí v síňce, tak jsem si je vzal. O 12 h jdeme tata, já a Lici opět ven. Vzal jsem prášek a zub mě trochu přestává bolet. O 1/2 2 h jdu zase ke Sl., zdali nemá ty boty. Řekl mně, že nejsou hotovy, až po neděli. Teď mně zapřel, že mu Pytkovi dali kůži na podrážky, ačkoliv to sám Sl. nám řekl. V prádle prý naše kůže vůbec nebyla, na to on prý může přísahat. Jdu zpět a jdeme spát. Noviny mně nedal, prý nemá.
17. ledna 1944, pondělí 83. týden.
Snídáme a spíme do 12 h. K obědu je kůrková polévka. Odp. sedíme a studujeme mapu a já jsem si přikreslil kus Polska a Rumunska. K večeři je guláš s chlebem. O 1/2 7 h přišel Reuter, dnes úplně fit, a byl moc příjemný. Donesl asi kg kyselého zelí a páru klobásy. Vzal si svoji vestu, už je hotová a je prima. Sedíme a vykládáme. Uvařili jsme mu čaj. Ona jede zítra do Olomouce a koupí nám tam ten inkoust a baterku. Reuter jde domů asi o 12 h. Já jdu pro vodu a jdeme spát.
20. ledna 1944, čtvrtek 83. týden.
Po snídani spíme do 12 h a jdeme nahoru. Obědváme zbytek kroup. polévky a kousek chleba s posledním masem. Odp. sedíme. K večeři je suchý chléb. O 6 h přišel Reutr, měl špici. Donesl si kořalku, co napálil a pije. Sedí zde až do 1/2 5 h ráno !! Uvařili jsme mu čaj a ke konci moka. Tata mu dal do té kořalky trochu meruňkové tresti. O 1/2 11 h jdu pro vodu a pak ke Sl. Sl. není doma a Reuter říkal, že prý mu Sl. říkal, že jede do Brna na schůzi. Asi ale že jel do Hulína se šperkama. V chodbě bylo nachystáno: 2 pecny chleba, zápalky, 1 kg hořčice a ty tatovy boty. Podraženy ale nejsou, jen vylátané. Jdu do boudy zpět. Reutr sedí a sedí, až konečně o 1/2 5 h jde domů. Po té kávě přišel trochu k sobě a jednu chvíli byl úplně na mol. My hned o 5 h snídáme a jdeme spát. Je bláto, prší se sněhem.
24. ledna 1944, pondělí 84. týden.
O 6 h snídáme. Ve 12 h jdeme nahoru a jíme zelí s chlebem. Tata má dnes melancholickou náladu. Odpol. chvílemi prší. K večeři je dnes káva s chlebem. Kolem 1/2 8 h jde Reut, má špici. Sedí zde a donesl tatovi machorku. O 10 h jdu pro vodu a ke Sl. U Sl. je Tandl, a když šel domů a já jsem se schoval, on si na mě svítil. Já jsem pozdravil a on mně řekl, abych šel dál. Šel jsem ke Sl. dovnitř a Tandl vykládal a dostali jsme se i do různých řečí. I tata přišel za mnou, ale nic s nimi nemluvil. Jdeme domů. Sl. mně dal 2 pecny chleba, prý platí za něj 30 K, a noviny. V novinách stojí, že se AngloAmer. vylodili na pobřeží Tyrhen. [Tyrhénského] moře u Nettuna. O 1 h jdu s Reutrem k nim a díváme se na mapu. Je to pod Římem v Itálii. Mysleli jsme, že je to na Balkáně. O 4 h snídáme a já krájím tatovi machorku. Jdeme spát. Je zmrzlo.
28. ledna 1944, pátek 84. týden.
Už o 4 h ráno snídáme a spíme. V 1/2 1 h obědváme kávu s chlebem. Pak spravuji s tatínkem moje rozbité boty, a sice 3 hřebíky. Pak se modlíme. K večeři je prima bramb. polévka. Melu kroupy na polévku a předvařujeme kroup. polévku. Venku chvílemi prší a je prudký vítr. O 10 h jdu pro vodu a potom ke Sl. Sl. mně dal: 2 pecny chleba, brambory, živu a 10 Vlast á 5 K. Jdu do boudy, ale co to, kolem boudy stojí voda a studna je plná. V potoku teče hodně vody. Jdu proto znovu ke Sl. On mně řekl, abych tu rouru u potoka drnem obložil a ubil asi 1 m v šířce a že on se ráno přijde podívat. Je 1/4 1 h, když jdu zpět do boudy a jde někdo od kříže dolů s lampičkou. Možná že Franta Herinek. Jdu do boudy a vysvlékl jsem si zimník a jdu k potoku to nacpat.
Dům č. 8 ve Smetanově ulici v Olomouci, kde Wolfovi bydleli v letech 1938 - 1940 před odchodem do Tršic (dnešní stav).
1. února 1944, úterý 85. týden.
Po snídani spíme do 1/2 1 h. K obědu je bramborová polévka. Odp. sedíme. Venku je pěkně vysušeno, není bláta. Večeříme chléb s hořčicí. O 6 h jdu s tatou do Amer. na procházku. O 1/4 8 h jsme zpět a v boudě je Reut. Donesl ty křížaly, knihy a noviny nedělní. Tatovi donesl tajné fondy III. sekce. Jdu hned po našem příchodu domů. On je jaksi roztržitý. Mama s Lici jdou ven a o 3/4 10 h jdu s tatou pro vodu a do 1/2 12 h na procházku. Situace dobrá, jen ta invase schází. U Nettuha se Anglo-Amer. drží.
3. února 1944, čtvrtek 85. týden.
V 6 h snídáme. O 1/2 1 h vstáváme a jíme chlebovou polévku. Odp. sedíme. Rostík Hanusů spravuje u Her. šopu. Her. mají asi už u domu plot, ale drátěný. K večeři je suchý chléb. O 6 h jde tata ven a já jen k boudě. Reutr nepřišel. Venku začíná pršet a tata přišel zpět. O 10 h jdeme pro vodu, už neprší. O 3/4 11 h jdeme ke Sl. Tata s ním mluví u něho v pokoji docela v klidu. Já jsem stál venku a v tom slyším, že někdo jde. Schoval jsem se s tatou za skříně, ale byl to Tandl. Vyšli jsme ven. Tandl si přišel ke Sl. pro baterku. Tata se s Tandlem i chytl. I Vláďa byl vzhůru, ale byl slušný. Ten svetr se prodal za 15 kg mouky a 6 kg hovězího masa a za nějaké nudle. O 1/2 1 h jdeme po dobrém se rozloučení domů. O obsahu řečí u Sl. vedených se nechci zde šířit. Sl. řekl, že má rozšíření srdce a srdeční nervosu. Spát jdeme až o 1/2 3 h. Je úplně vyjasněno.
4. února 1944, pátek 85. týden.
Snídáme o 6 h. [...] Sl. řekl, že se bude snažit sehnat po neděli nějaké sádlo. Odpol. se dalo pořádně do pršení a prší dosti dlouho. Sl. řekl, že situace je dobrá, jen invase. Hodně chválil Rusko. Tata jde o 6 h na stranu a zároveň se jde trochu projít. Asi o 1/2 7 h přišel Reut jaksi vzteklý. Jdu pro tatínka a po tatínkově příchodu je Reut jak vyměněný. Situace je prý výborná. Rusi dobyli Rigu a Rovno a v Polsku Luck. Ve středu byl poslouchat a mluvil Beneš. Mj. prý řekl, že k invasi je vše připraveno, jen v nejkratší době vyrazí. Budoucí ČSR je prý zaručená jak Stalinem, tak i Anglo-Amer. Říkal, že válka se 100% letos rozhodne, na Německo prý bude útočeno ze všech stran. O 8 h jde Reut domů. Uvařili jsme mu čaj. O 1/2 9 h jdu s tatou ven. Tata má jakési potíže se žaludkem a celý den nic nejedl až večer kousek chleba s česnekovou omáčkou. O 10 h jdu s tatou pro vodu a pak ke Sl. Sl. ale není doma. Vzbudil jsem proto Vl. a řekl jsem mu, aby Sl. vyřídil, že ho necháme prosit, aby se pokusil u Orla dostat rohlíky, že maminka všechno zvrací a aby mně nachystal nějakou cig. pro tatu. V chodbě byly 3 pecny, 2 živy, globin, zápalky, česnek, cibule a nudle a krupice a sádla 1 kg za ten svetr. 1 pecen jsem si tam nechal. Přišel jsem domů a naši byli - tj. tatínek nespokojen, že jsem to všechno nechal, po té vzkázat, že jsem měl říct, že přijdu později. Tedy jako záminku jsem mu řekl, že půjdu ke Sl. a řeknu mu, aby v drogerii koupil žaludeční kapky. O 1/2 1 h v noci jsem tam [šel] a on už je doma, ale má na mola
. Řekl jsem mu o ty kapky a rohlíky a cig. On jen přitakával. Na mouku si mám donést pytlík. Cig. ještě nefasoval. Řekl jsem mu, že máma zvrací a má žaludeční křeče, a on mně odpověděl, ať nekašle, tak byl v octě. Vzal jsem si ten třetí pecen a jdu domů. Tata bere prášek. To, že je mama nemocná, je vymyšleno, bohudík je úplně zdráva. Jdeme spát. Tatovi není dobře a po prášku usnul.
16. února 1944, středa 87. týden.
Snídáme o 5 h a do 12 h spíme. K obědu je zasmaž. polévka (z vody od nok) s nadrob. chlebem. Odpol. zase čteme. Zdař. vozí močůvku, je hrozný zápach. Večeříme topinky. O 3/4 8 h přišel Reut. úplně fit
. Donesl asi 1/4 l toho tekoucího mýdla. Je zde až do 11 h. V pátek jede do Olomouce k lékařské prohlídce. O 11 h jdu ke Sl. Ten mně nic nenachystal, až zítra. Je tam Tandl. Zase kecal blbě, jak to už jeho slabý rozum dokáže, zdali dovedeme ocenit Sl. jednání k nám. Dal mně včerejší noviny. Rusové dobyli město Lugu. Je to důležitý železniční uzel v severním úseku. Jdu domů a pro vodu s tatou. Chystáme na bramb. polévku a dělá tata zásmažku. Je vítr.
21. února 1944, pondělí 88. týden.
Spíme do 1/2 1 h. Jíme česnekovou omáčku s chlebem. Odpoledne zase čteme. K večeři je chléb s masem. O 10 h jdeme pro vodu a já jdu pak ke Sl. Právě zhasl. Potraviny mně nenachystal, prý hned přijde. Cig. tata dostane až v pátek, museli dát za květináče. Vytýkal mně, že jsem si vzal ty špačky. Jdu do boudy a tata je zlý a rozčílený na Sl. Bere prášek, a až ho vzal, vzpomněl si, že byl velmi velký a opravdu v některém balíčku byly 3x víc jak normálně, tak jsou v lékárně nesvědomití. Vyvrhnout tata již nemůže a máme strach, aby mu ten prášek neškodil (jak v Olomouci). Ani zrnka kávy nemáme upražené, a proto jsem vstal a pražím kávu a hned jsem trochu semlel a uvařil. Začal jsem pražit o 1/2 1 h a jsem s uvařením moka hotov o 3 h. Tata se napil a my hned snídáme. Pak jsme ulehli. Tata přes to, že pil kávu, spí jakdudek
. Tedy důkaz, že kdyby tu kávu nepil, že by ho ten prášek, tj. 3násobná dávka, zmohl.
29. února 1944, úterý 89. týden.
Spíme do 1/2 2 h a jdeme nahoru. Obědváme kroupovou polévku. Mě zase rozbolel šeredně zub. Odp. sedíme a čteme a Lici žehlí ten materiál na halenku (z maminčiné košile). Já jsem vytáhl ty vysoké boty z těch přezůvek a umyl je. Možná, že mně je vezme Reut. k obuvníkovi spravit. Když ne, tak si je spravím sám. Venku taje, je hrozně bláta. Dnes jdu zase ke Sl. K večeři je chléb s posledním masem. Venku je hodně bláta, a proto nemůžeme jít ven. O 1/2 11 h jdu ke Sl., napřed jsem byl pro vodu. Je tam Tl. a dal mně bezevšeho 2 noviny. Nechtěl je mít zaplacené. Sl. řekl, že by rád mluvil s tatínkem, že mu ještě vzkáže kdy. Tu žárovku prý nekoupil, proč prý jsem mu nedonesl tu starou. Řekl jsem mu, že mu ji ještě donesu, on nechtěl, ale řekl jsem mu, že o 2 h mu ji v noci položím na sud v síňce. Sl. mně dal: 2 chleby čerstvé, zápalky, a tu
hořčici. Jdu do boudy. Čteme noviny a Lici šije druhou halenku ze zelené maminčiny košile. O 2 h jdu znovu ke Sl. Je hrozná tma a mám v botech úplně bahno. Přišel jsem o 1/2 3 h zpět a vzal jsem znovu vodu. Čistím si boty a umývám je. Hned snídáme a pak jdeme spát.
3. března 1944, pátek 89. týden.
Snídáme o 5 h a spíme do 3/4 2 h. K obědu je zasmaž. chlebová polévka. Odp. si já spravuji boty a Lici s mamou párají chmelový žok, co jsme jím měli podšitou deku. Vypáraly z něho hodně syr[ové] niti a pevného. Včera nám, tj. tatovi a mně, Lici vylátala kalhoty a vestu. K večeři je ze 2 vajec vaječnice s krupicí, aby toho bylo víc. O 7 h jde tata ven a o 1/2 8 h jdu já za ním. Je úplně vyjasněno, měsíc svítí a je na kost zmrzlo. Tatínek má stále to tušení, že Sl. zas bude mít nějaký patent s cig. Tatínek je rozhodnut, že když dnes nedostane cig., že už od Sl. nevezme. Jsme o 1/2 11 h zpět a jdu ke Sl. On má už tmu a spí. V chodbě je 14 kg chleba a žárovka. Jdu dovnitř a vzbudil jsem ho. Řekl mi, abych vyřídil tatínkovi, že bude dostávat cigarety 1x za 14 dní, že on, Sl., musel jeden lístek nechat pro zahradu. Jdu do boudy a tatínek se rozhodl, že ten jeden fasung si ještě vezme a schová ho jako lék a pak svoje rozhodnutí uskuteční. My všichni mu to po uvážení můžeme jen schválit, neboť z těch 14 dní by stejně 10 dní nekouřil. Jdu pro vodu a pak jdu ještě jednou. Potom jdeme tata, Lici a já na procházku, trochu do lesa. O 1/2 3 h jsme zpět, hned snídáme a jdeme spát. Mrzne. Ty Licčiny boty prý v sobotu švec udělá, tedy jsem zvědav.
5. března 1944, neděle 89. týden.
O 11 h jdeme na stranu a spíme dál do 1/2 2 h. Jíme bramb. polévku. Brambory pro ni jsme vařili ve slupce. Odp. sedíme. Večeříme zbytek polévky. Uvařil jsem tatovi moka. O 7 h jde tata ven. Čekáme, že dnes přijde Reut. Lici píše na papír: Ať žije náš přítel Alois
. Čekáme, avšak do 1/4 10 h on nepřišel a jdu s tatínkem ven. Za Břez. sadem v lese jsme viděli tmavou skvrnu. Šel jsem blíž a poznal jsem, že tam někdo leží. Tata myslel, jestli to není nějaký sebevrah, a ptal se: Co tam děláte, pantáto? Ta osoba odpověděla. Ale dívám se na hvězdy. Byl to jakýsi mladík asi s děvčetem. O 1/4 12 h jsme z procházky zpět, jdu k Reut. V aktovce mám halenky, knih a tvrdý chléb. Přišel mně otevřít on, v nedělních šatech. Byl ale úplně trop
. Má hlídku a teď nechce jít tu knížku odevzdat. Konečně šel a já ho čekám. Jedl jsem u nich koláče a ona mně dala i s sebou. Za chvíli on přišel a sebral se a jde se mnou k nám. Naši mu dali moka a gratulují mu. Sedí zde do 1/2 5 h ráno. Pro vodu byl tatínek, co jsem byl u Reut. Ona Reut. mně řekla, že u Her. taj. ukradli dnes do rána 2 samice a u Oldř. Zdařila 4 krásné slepice. My snídáme a hned jdeme spát. Udělal se teď hrozný vítr.
11. března 1944, sobota 90. týden.
Večer jíme suchý chléb. Ven jít nemůžeme, padá hodně mlha. Tata přišel na nápad, abychom obarvili bílé košile a halenky hypermanganem na hnědo. Hned jsme to zkusili a udělali jsme si trochu roztoku a pěkně to barví. Rozhodli jsme se, že máma mi uplete z toho žlutého svetru pullover. Hned jsme se dali do párání. Já krájím tatovi prsní čaj a ten čaj od Lotky. Tata to kouří, je to lepší než machorka, tj. než to dřevo, co Reut. má. O 11 h jdu s tatou na drenáž pro vodu, napadlo asi 20 cm sněhu. Pod sněhem je úplné bláto. O 12 h jdeme spát. Stále sněží. Tatínek zjistil v neděli, že jsme propásli Purim, který byl už ve středu 8. t. m.
26. března 1944,neděle 92. týden.
Vstáváme o 1/2 2 h. K obědu je kousíček chleba polepený sádlem. Odp. mama plete, Lici dělá na maminčiných šatech, přešívá je. Já si zase zašívám moje botičky
, a sice drátem. K večeři jsem udělal gulášovou šťávu s chlebem, na počest Licčiných narozenin, zítra má 24 let. Jdu 2x na drenáž. O 8 h slyšíme do roury ťuknout, jde Reut, trop. Donesl hodně buchty, machorku, knih, noviny dnes nepřišly. On řekl, že Rusové obsadili už Besarabii a Bukovinu a že jsou u Prutu. Venku sněží a Reut zde sedí do 1/2 1 h. Dal tatovi 2 cig. Smluvili si, že v úterý tata a já k nim přijdem a on mermomocí chtěl, aby i mama přišla. Lici mu ukázala tu panenku, co udělala, a mu se tak líbila, že řekl, jestli by mu ji Lici nedala. Ona mu ji dala. Jim se již jedna koza okotila, on řekl, že nám dá také někdy trochu mléka do kávy. O 1/2 1 h jde domů. My sedíme a já čtu nahlas knihu Celibát
, je to moc zajímavé. O 1/2 3 h snídáme a o 1/4 4 h jdeme spát. Sněží, prosím, 26. III. padá sníh.
28. března 1944, úterý 93. týden.
O 1/2 2 h vstáváme. K obědu je polévka s chlebem. Odp. spravuji mamince polobotky. Dnes jdeme k Reut. K večeři je suchý chléb. Tata jde o 1/4 8 h ven a já jdu s ním. O 3/4 10 h jsme zpět. Vzal jsem si na drenáži vodu. O 1/2 11 h jdeme k Reut. U nich je světlo. Musíme ale dlouho klepat, až on přišel, úplně trop
, otevřít. Sedíme a naši vykládají s Reutrovou a já s ním. Udělal jsem si mapu Rumunska. I ten petrolej mám zaplacený. Reut. nám dali krajíc domácího chleba se sádlem. Reut. nám dal nedělní noviny a knížečku o pumách. Tatovi dal lepené papírky a machorku. On je hrozně protivný, když má draba. O 3/4 1 h jdeme do boudy a sedíme a s tatou jdu chvíli ven, tlačí ho chléb. O 4 h snídáme a jdeme spát. Rusové pronikají přes Dněstr na západ. Mrzne!
1. dubna 1944, sobota 93. týden.
O 1/4 11 h vstáváme a modlíme se. K obědu je kroupová polévka, již včera uvařená. Odpol. sedíme a čteme. K večeři je opečený chléb. O 1/2 8 h jdu s tatou ven. O 1/2 11 h jdu ke Sl., v chodbě jsou jen 2 pecny chleba, Sl. má zamčeno. V chodbě stál velký hrnec a v něm bylo trochu šťávy, asi vepřové. Asi že Gandovi zabíjeli na černo, myslíme, že 1/2 prasete prodali Fialům. Viděli jsme jet včera Vláďu s kravama k nim. Jdu zpět a jsme naštvaní, že mně Sl. nenachystal, jak slíbil, mouku a brambory. Jdu s tatou znovu ke Sl. Doma je jen Vl. Sl. odjel. Řekl jsem Vláďovi, ať Slávkovi řekne, ať mi nezapomene Sl. na pondělí nachystat mouku a brambory. Jdeme do boudy a snídáme a jdeme spát. Je úplně zmrzlo a vyjasněno.
3. dubna 1944, pondělí 94. týden. Letní čas.
O 12 h vstáváme. K obědu je chlebová polévka. Odp. sedíme. Dnes zas jdu k Sl. a půjdu se podívat, jestli tam ta O. [Oherová] bydlí. Jak jsme byli u Reut., tak řekla Reut., že kovářka Derychová jí dala s sebou do Olom. 1 kg sádla, aby jí tam koupila na košile, a prý ani za sádlo nedostala. A já dnes řeknu Sl., aby mně vydal to modré na montérky. Jsme zvědavi, co na to řekne, jestli to tam je. K večeru slyšíme ťuknout do roury. Za chvíli slyšíme za boudou volat: Pane Wolf! Je to Slávek. Řekl tatovi, aby tata k němu dnes o 11 h přišel a vzal Lici s sebou. Myslíme, že Sl. chce něco z finanční otázky. O 1/2 9 h jdu s tatou ven. Za chvíli na to přišla Lici za námi, prý Reut. přišel. Donesl za ty halenky: asi 2 kg hezké mouky, 5 vajec a 1/4 kg margarinu. On nám koupí rajský kečup za 11 K. Nového není nic, Rusové prý jsou na Slovensku. O 1/2 11 h jdu k Sl. a jdu se podívat, zdali tam ta O. bydlí, ale nebydlí. U Sl. je Tandl. Reut. jde domů a naši přišli za námi. Jdeme dovnitř ke Sl. Rozproudila se debata, řvalo se a Sl. chtěl, abychom mu vystavili zplnomocnění, aby on si vyzvedl to naše zlato jako rukojmí. Prý mu došly peníze a Orel mu nechce dát chléb, jen 1x týdně za 60 K. Slávek sprostě nadává. [Škrtnutá a začerněná slova]. Slávek vstal z postele a dal Lici facku. Tata vstal a řekl, že jde na četnickou stanici. Sl. se pustil za ním a že do Sl. Sl. volal, aby nás Vláďa a Tandl drželi v pokoji, tatínek mezi tím byl u vrat a Sl. ho dohnal a držel ho. Já jsem přiběhl a Sl. odtrhl a otevřel vrata. Máme co dělat, abychom tatu udrželi, aby nešel na stanici. Malča a stará jsou v kuchyni a říkají, abychom šli domů a nekřičeli. Tandl je na mol opilý a Sl. má špici. Jen Vláďa je střídmý. On chtěl Sl., aby mu tata potvrdil, že mu po válce všechno vrátí. On Sl. nevěděl, co má chtít. Šel jsem k Reut., aby on šel utišit tatu, a on řekl, že nemůže, že je neoblečený, ať jde tata domů a pod. Konečně se nám podařilo tatu uklidnit a jdem pomalu domů. Lici jde do boudy a já se s tatou procházím. Sl. řekl, že dokud mu tata nedá nějaké peníze, že nedostanem nic jíst. O tom však by byl vše co možno říct. O 3 h jdeme do boudy, uvařil jsem moka. O 1/2 5 h jdem si lehnout. Přemýšlíme, co podniknout. Ten Gandi mluví též jinak, jak mluvil dřív.
Škola v Hálkově ulici v Olomouci-Nových Hodolanech, kterou navštěvoval Otto Wolf a v níž bylo za okupace zřízeno sběrné místo pro transporty do Terezína.
4. dubna 1944, úterý 94. týden.
Vstáváme o 1 h. Jíme chléb s margarinem. Je zamračeno. Odp. poprchává. Rozhodli jsme se, že se dnes Lici musí dostat k Anče1. Půjdem k [nečitelná zkratka]2 a zeptáme se kde ona bydlí, a potom půjdeme k ní. K večeři je suchý chléb. Je zamračeno. O 1/2 9 h jdeme já a Lici lesem k O. Přišli jsme tam a Lici zvonila, ale nikdo neotevřel. Právě jsme chtěli jít domů, šla jakási žena a my jsme se jí ptali, zda zde nebydlí Anča. Ona ta osoba se ptala, co si přejem. Lici se ptala, zdali snad ona není ta paní. Prý ano, tedy úžasná náhoda. Lici šla k ní a ona byla velmi přívětivá. Hned slíbila pomoc, peněžní i hospodářskou. Prý chleba kolik budeme chtít. Objednala nás na čtvrtek po svátcích. Jdeme do boudy a jsme velmi rádi. Jak tak vykládáme, jde Reut. Je opilý a tak sprostě nadává a řve, ze začátku řekl, dejte mně moje knihy a neznáme se. Jak seděl a vystřízlivěl, tak též nám řekl, že jsme prasata, voli, osli, hadi a pod. Litoval toho, co řekl. O 1/2 3 h ráno jde on domů. Říkal, že byl u Reut. Slávek a vykládal mu naše nedorozumění. Reut. odešel a prý v neděli přijde. Ze začátku, jak přišel, řekl, že jsme hlídáni a pod. chvástal. Jdu s tatou pro vodu a trochu jsme se prošli. Mama a Lici chtějí jít k té Anči zítra. Pak snídáme a jdeme spát. Tata spí. Ta Anča nám řekla, že prý je situace výborná a že teď už bude brzy konec.
5. dubna 1944, středa 94. týden.
O 1 h vstáváme. K obědu je chlebová polévka. Odp. spravuji černé vysoké boty. Je jasno. Rozhodli jsme se, že k té M. [Marii Zbořilové] půjdeme až po svátcích. Odpol. jsme viděli jít Reut. s rýčem do Amer. Dnes jdu ke Sl. Jsme zvědav, co mně nachystal. K večeři je suchý chléb. O 1/2 9 h jdu s tatou na procházku. O 1/4 11 h jdu ke Sl. Mám nachystané brambory, je zamknuto. Jdu zpět a tata mě čeká nad Zdařilovým v lese. Na mlynářově louce jsem napsal na rajdách lístek pro Slávka, že si přijdu v pátek pro mouku. Jdu s tím lístkem znovu ke Sl. a on je už doma. On nebyl nijak nepřívětivý. Chleba dostanem zítra a pak si mám přijít v sobotu. Jdu do boudy s tatou a mama a Lici jdou ven. Jsou zpět o 1/2 2 h. Mezitím tata nachystal bramb. polévku a vaříme ji. Potom jdu já a tata ven do 1/2 4 h a mama se umývá. Já jdu na potok vymáchat baderkovou kabelu a pytlík od cibule. Pak snídáme a jdeme spát. Je zamračeno. Jsme zvědavi, co bude Sl. teď dělat.
6. dubna 1944, čtvrtek 94. týden.
Vstáváme o 1 h. K obědu je bramb. polévka. Odp. dělám 2x zásmažku. Tata mně stříhá vlasy a já se umývám a oblékám si čistou košili. Dnes je Erév Pesah. Lici šije z pytlíka od cibule hadrovou kabelu. O 1/2 7 h se modlíme. K večeři je bramb. polévka a pár brambor a každý 1/2 vejce. Snad Bůh vyslyší též naši modlitbu a vysvobodí nás. Venku chvílemi prší. Lici a tata dnes půjdou k Bur., aby nám nachystala nějaké věci, že si Lici po svátcích pro ně přijde. Sl. já řeknu o ten ubrus, aparát a to modré na montérky, jsem zvědav, co on řekne. K večeři je zbytek bramb. polévky. O 1/2 9 h jde tata s Lici nahoru k Burianům. Domovní dveře mají u nich otevřené, a proto jde Lici nahoru. Byla ale velmi překvapena, když pí. Bur. s ní nechtěla mluvit, prý ji nezná atd. Prý byl u ní včera Slávek a všechno jí vykládal a vzal si od ní naše známky a jiné věci. Lici byla údivem téměř němá. Prý u nich nemáme žádné kalichy a jen 1 kabát, to také zapřela. Lici si chtěla vzít některé věci a potvrdit jí, co si bere, ale oni nechtěli, i ta Dana tam byla a mluvila. Hrozně prý ty ženské syčely, jak hadi. Lici tedy odešla a nic si od nich nevzala. Řízením Božím se stalo, že na zpáteční cestě potkala Lici Anči [Tichou] a řekla jí ten případ. Anča jí slíbila, že jí ve čtvrtek donese 1000 K, nemáme ji ale nikde jmenovat. Lici a tata jdou do boudy a jsme já a mama pochopitelně údivem němí. O 1/2 11 h jdu ke Sl. U nich v kuchyni je světlo a Zdenek a Slávek dělají vazbu. Zavolal jsem Sl., prý mám přijít, až bude hotov. Tata mě čeká v lese. Jdu říct našim, aby nebyli ve strachu, že musím čekat. Čekal jsem na zahradě a Zdenek vyšel ze skleníku. Ptali se, kdo jsem, řekl jsem mu, že čekám na Slávka. Pak zhasli a já jdu ke Sl. Rozžal jsem si lampu. Sl. mně dal 2 pecny chleba. Hned jdu zpět. Mám si přijít v sobotu. Jdeme do boudy a pro vodu. O 1/2 4 h snídáme a jdeme spát. 1/2 vejce.
8. dubna 1944, sobota 94. týden.
Vstáváme a modlíme se o 11 h, poněvadž tata dnes zaspal. Potom se modlí mama a Lici. K obědu je polévka s nokama, už včera uvařená. Odp. sedíme a vykládáme. Jsme stále vzrušeni zvědavostí, co bude s námi dál, zdali se nám naše věc podaří. Nemůžeme se už dočkat čtvrtku. Jisté však je, že tak žít dále nemůžeme, poněvadž člověk si není jist ani chvilku svým životem u takových lidí. K večeři je zbytek nokové polévky. O 1/2 9 h jdu s tatou na procházku. Měsíc je teprve nad lesem. Chodíme do 10 h u drenáže, potom si jdu pro pytel do boudy a s tatínkem jdu lesem ke Slávkovi. U nich je všude tma. Právě jdou lidé z kina a též Slávek přišel. Jdu do síňky a Slávek vyšel od nich z kuchyně. Dal mně: 1 chleba, 2 živy, kmín, papriku (3 k), zápalky. Na cigarety prý nemá zbytečných peněz. Nového neví nic. Máme si přijít v úterý. Divím se, že mně dal chleba. Tu mouku v úterý. Možná že se nemůže odhodlat Slávek, ale je docela možné, že on do té mouky namíchá možná arsen. My tu mouku a sůl stejně napřed vyzkoušíme. Jdeme zase lesem do boudy, od kříže slyšíme zpívat Frantu, a proto jsme to obešli kolem makounu a drenáže u stodoly do boudy. Chystáme na bramb. polévku a vaříme ji. O 1/2 12 h se najednou rozezvučely v Přerově sirény a do 1/2 5 h 3 x hučely, tedy někde byl nálet. Asi o 3/4 3 h slyšíme do roury uhodit, tata hned vyšel ven a já s kladivem bosý též, byli jsme tedy v případě nutnosti k obraně života připraveni. Byl to ale Reut., nachmelený. Prý Rusové teď zastavili ofensivu na jihu a přesunují a soustřeďují se k nové ofensivě. Možná že to budou koordinovat s tou invasí. Anglo-amer. svazy napadly Ploesti, prý některé sondy hoří. Rusi jsou prý 160 km v Rumunsku. Reut. potom trochu vystřízlivěl a zase jsme mluvili o té věci se Slávkem. On řekl, že prý Sl. chtěl jen zlato. Velmi se divil, že Burianová Sl. ty věci vydala. Než Reut. odešel, napsal mu tata německé potvrzení, Reut. je předvolán do Brna k prohlídce. Pak jde domů. Dali jsme mu 2 knihy zpět. My snídáme o 3/4 5 h a jdeme spát. Je mlha. Tata nespí.
12. dubna 1944, středa 95. týden.
O 1 h vstáváme, tata se holí. K obědu česnečka s kůrkama, 1 sáček kůrek je prázdný. Odp. si spravuji moje boty a Lici balí do kabel prádlo. Dnes jdu ke Sl. Vláďa a Gandi vozí vápno do pole k Vačanovicím. Jsme hrozně zvědavi, co přinese zítřek. V tom směru doufáme v Boha, že nám to Anča udělá. K večeři je chléb s margarinem. O 3/4 9 h jdu s tatou ven do 10 h. Potom jdu ke Sl. Měl tam chléb a mouku. Chtěl po mně vědět, kde jsme odeslali 4 dopisy. Tatínek totiž řekl Reut., že odeslal 4 dopisy k našim známým, že kdybychom zmizeli, aby se vědělo, že jsme měli ze strany Zdařilů obavy. Ale neposlali jsme, tata to Reut. jen tak řekl. Já jsem řekl Sl., že já vím jen o 2 dopisech, a že ty šly do Prostějova a Chomutova3. O těch druhých 2 že nevím, že se optám tatínka. Řekl jsem Sl., že je tata doma, a Vláďa řekl, že on tatu viděl, že prý poslouchal pod okénkem. Šel jsem taty se optat, co mám Sl. říct, a tata řekl, že mám Sl. napsat Prostějov, Emil Munk, Olom. Komenského 3, Alfons Hrdina, Chomutov 226, Alois Pastruch, Brno, Čer. Pole Na klíncích 14. Ale Sl. chtěl též, abychom mu řekli, co jsme v těch dopisech psali. Tata mu řekl, že soukromé dopisy nemusí raportovat. Sl. chtěl, aby šel tata dál, ale tata nechtěl, zeptal jsem se Sl., jestli mně dá jídlo, on řekl, že až mu řeknu, co on chce vědět, jinak ne. Tu mouku mně též nedal, prý to je jeho mouka a on prý má u nás 50 tisíc. Ptal se mě, co jsme dělali u Burianů, řekl jsem, že já nic, že tam byla Lici, a ona ať si dělá, co chce. Já jsem se sebral a šel domů s tatou. V boudě jsem všechno vykládal našim, přistavil jsem pár brambor. Jdu s tatou na procházku. O 1 h jdeme do boudy. Snědli jsme pár brambor a znovu jdeme ven. Slyšeli jsme dnes zase v noci sirény, asi v Sudetech. O 1/2 3 h jdeme do boudy a snídáme. Je vyjasněno. V den, kdy jsme se stěhovali, byl stav počítadla : 719.
13. dubna 1944, čtvrtek 95. týden.
O 10 h vstávám já a tata a modlíme se. Potom se modlí mama a Lici. K obědu je polévka, je v ní rozšprudlované vejce a nadrobené kůrky. Odp. balím tlumoky a různé věci. Je teplo. Jsme zvědavi, zdali nás dnes Bůh vyslyší. K večeři je zbytek polévky. O 1/4 9 h se Lici obléká a v 835 vyrazila Lici s Bohem k Anči. O 3/4 9 h jdu já s mamou lesem. Do lesa jsme šťastně došli a čekáme na Lici v lese. Už je 9 h odbito a Lici nejde, už i 1/4 10 h odbilo a pořád nic. Já a mama jsme už nejistí, zdali si to ta Anča nerozmyslela. Po 1/2 10 h Lici přišla, šťastně vyřídila. Donesla 1 pecen domácího chleba, 1 1/4 kg medu, 1/4 kg margarinu a 2 velké nudlové pol. kostky. Velmi se prý Anča omlouvala, že prý má Lici přijít až v pondělí. Anča nám chtěla prý dát nějaký tuk, ale nedostala se k tomu, prý až příště. Lici ji prosila, aby nás neopustila, a ona prý samozřejmě, že ať se prý neobáváme, že ona, co bude v její moci, že udělá. Chleba můžeme mít, kolik potřebujeme. Půjčila nám 1000 K a za nic na světě nechtěla potvrzení. To všechno mluví víc než dlouhé články, aby bylo jisto, že Anča je velmi dobrý člověk. Dal jsem si ty potraviny do pytle a jdu lesem v hrozné tmě do boudy, mama a Lici, každá 1 kabelu, jdou k Zmrlinkům4. Já jsem přišel o 10 h do boudy, tata mě čekal u Her. zahrady. Co jsem byl pryč, sbalil a odnesl tata už velký tlumok a malý. Pak jsme sbalili do té kabely, co jsme ušili z toho pytle, všechno nádobí. Aktovky jsme si sbalili už odpoledne. Potom jdu na potok umýt kyblík a aluminium. Přišel jsem zpět a přiběhla Licka, že je vše dobré, že Zmr. nás vezmou. Jsme šťastni. Lici jde s malým tlumokem, 2 aktovkama a s její kabelou kolem mlýna druhou stranou a já s tatou jsme sbalili peřiny a ostatní věci, co ještě chceme vzít s sebou, a odnesli na to pole za stodolu. Tam jsme si dobře zabalili ty peřiny. Do boudy dal tata dopis, že nás Sl. donutil jeho násilným chováním, abychom si našli prostředí bezpečnější, což se nám podařilo, a že se sejdou po válce při vyúčtování. Potom přišla Lici a tata si vzal ze chmela vedle stodoly chmelovici a navlékli si peřiny a nádobí a jdeme na silnici, doloplazskou. Pak jsme přišli na tu cestu polní a jdeme, chvílemi odpočívaje. Ten ranec s těmi peřinami jsem si nechal na poli u Kousalíkových švestek a jdeme. Přešli jsme silnici Xacanovskou a potom Lipíčanskou a jdem k Zmrlinkům. Tata je šťasten, že už je na místě, oni jsou ohromně prima. Ukrál jsem si kousek chleba a jdu s Lici pro ty peřiny. Minuli jsme cestu a chvíli jsme bloudili, a až jsme se vrátili, tak jsme cestu našli. Nesu ty peřiny na zádech a jsem z toho celý zmordovaný. Konečně o 3/4 2 h jsme zpět. Do 1/2 3 h sedíme v kuchyni, dcera spí. Potom jde Zmrl. s Lici na půdu a dali jsme naše věci na půdu. Oděsa padla.
14. dubna 1944, pátek 95. týden.
Potom jdeme si na půdu lehnout, ale nespíme. O 1/2 7 h přišla Zmrl., řekla Nazdááár a dali jsme jí živu, ona nám uvařila kávu a prý nám každý den nechá mléka trochu. Za chvíli přišla s kávou a vypili jsme kávu bílou, prima a chléb s medem. Potom jsme do 10 h dřímali a já s tatou se modlíme. Zmrl. nám donesla vodu pitnou. Vedle v tom domku bydlí jedna vdova. K obědu je chléb s margarinem. Ten chléb je ohromný, lepší skoro jako domácí. Mama měla včera večer výročí smrti po stařence, možná že ona za nás mluvila u Pána Boha. Odp. trochu ležíme. Jsme zvědavi, kdy se Sl. dozví, že jsme pryč. Je možné, že Drexler, když dělá v poli, že i do boudy by vlezl. Anča říkala, že prý Sl. je hrozně často u Michlíka opilý a leží na stole a řve. Odp. dřímem. Zmrl. několikrát byla u nás. Prý říkal farář, že už jde ta válka ke konci. Noviny Zmrl. nedostane. Máma loupe brambory a tata nachystal na bramborovou polévku a Zmrl. si pro to přišla a dole nám uvařila polévku. O 3/4 9 h nás volala do kuchyně, polévka je už uvařená. Ml.5 jde ke krejčímu zkoušet kostým. My jsme vykládali Zmrl. zhruba část, jak jsme žili, a ona jen žasla. Potom jdeme já, tata a Lici se umýt na potok. Ml. je už doma, chvíli vykládáme a o 10 h jdeme na půdu. Odp. jsme si to na té půdě spravili, já jsem udělal ze slámy takovou zeď, aby nebylo na nás vidět. V noci jsme slyšeli v Přerově sirény. Opis lístku, co zanechal v boudě tatínek Slávkovi, doslovně: Násilnické jednání v pondělí 3. IV. a ve středu 12. IV. nás donutilo, bychom vše nasadili najíti jiné, bezpečnější prostředí, což se nám též podařilo. Uvidíme se zase po vojně při vy účtování mých povinností. Zatím děkuji za všechny mně dosud prokázané služby. 13. IV. 44.
15. dubna 1944, sobota 95. týden.
Probudili jsme se před 6 h Zmrl. nám o 1/2 7 h donesla asi 3 l bílé kávy a osladila nám ji. Ona pije na snídani mléka, aby ušetřila cukr, a nám to sladí. Potom přišla s hrncem teplé vody nám umýt nádobí od snídaně. Pak přišla, že prý byl nálet na Budapešť, prý jí řekl Vodička, že padá jedno město za druhým. Potom se modlíme. Před polednem se nás Zmrl. přišla zeptat, zdali nechceme zelí uvařené. Za chvíli přinesla hluboký talíř zelí a 4 kusy uzeného masa. Člověk musí žasnout, jací to jsou dobří lidé. Odp. sedíme. Po 5 h slyšíme mluvit ho, jsme zvědavi, co on řekne. Za chvíli přišla Zmrl. nahoru, prý on nic neříká, že prý my mu místo neubereme. Tedy také dobrý člověk. Chystáme si na česnečku kůrky. Zmrl. se nás přišla zeptat, jestli si chceme něco uvařit. O 3/4 9 h nás volá dolů. Tata s mamou šel napřed a Haka6 je s tatínkem hned v hovoru. Potom jsme přišli my, tj. já a Lici. On vykládá o těch poměrech, kde pracuje. Ona dala tatovi 2 cigarety. Sedíme a jíme česnečku a do 1/2 11 h vykládáme a potom jdeme nahoru. Ml. je dole též a baví se s Lici a tata a mama s Zmrl. a já s Haka. Potom jdeme na půdu a o 1/2 1 h jsme usnuli.
16. dubna 1944, neděle 95. týden.
Po 6 h vstáváme. Po 1/2 7 h nám donesla Zmrl. slazenou bílou kávu a snídáme. Naši spí a já čtu kalendář. Lici uklízí a nastavila u nohou deku pytlem. Pak se přišla podívat Ml. za námi. Už si donesla ušitý nový kostým. Prý odp. přijde. Zmrl. a on jdou odpol. do Lazniček, jeho otec je těžce nemocen. Venku je hezky. Ml. M. slíbila, že odpol. přijde, ale nepřišla. Oni přišli z Lazniček už domů. Zmrl. se přišla zeptat, jestli si chceme něco uvařit. Máme nachystáno na bramb. polévku. O 3/4 9 h jdeme dolů. Zmrl. tam našim řekla, že prý mu se to rozleželo do rána v hlavě, že prý on nás u něho nechce, že se hrozně bojí zastřelení. Vtom kdosi klepe, je to Haušťanová, naši šli do pokoje a já na půdu. Prý jeho otec umírá, ať jde hned do Lazniček. Tata s Haka mluví a on říká, že prý on nás nevyhání, že jen o tom mluví. Tak nevíme, co si máme myslet. Jsme pochopitelně zničeni. Zmrl. nám dává polévku, omastila nám ji hodně, ale nejsme v stavu jíst. On se potom oblékl a jde do těch Lazniček. My jsme snědli pár lžiček a jdeme nahoru. Rozhodli jsme se, že už do kuchyně nebudeme chodit. Zmrl. nám bude nosit jídlo nahoru. Jsme hrozně rozčileni.
18. dubna 1944, úterý 96. týden.
Po 6 h jsme vstali. O 1/2 7 h nám Zmrl. donesla kávu a chtěla nám dát mermomocí zpět těch 50 RM, co jí tatínek včera dal, ale pak, po dlouhé domluvě, je vzala. Haka nás prý nezmíní, pohřeb je zítra, a tak on chce ještě zítra dojet. Doufáme, že on nás už nechá v pokoji. V poledne nám Zmrl. uvařila kroupovou polévku a dala nám do ní polévku z uzeného masa, takže ta kroupová polévka je vlastně uzená a tak mastná, že jsme v exilu tak mastnou ještě neměli. Po obědě nám Zmrl. donesla uvařené hrušky a jablka. Do té kroupové polévky jsme si nadrobili kůrky. Odp. spravuji Licčiny a moje papuče. Zmrl. a Haka jsou v poli. Jsme zvědavi, co dnes donese Lici od Anče. K večeru se přišla nahoru podívat Zmrl. Je moc přívětivá, je to zkrátka duše člověka. Ona nám v poledne dala do polévky i její sádlo. Ukázali jsme jí naši modlitbu, pak jde dolů. Lici si odpol. ušila dlouhou sukni, aby ji nikdo nepoznal, když půjde k Anče. Nevečeříme. O 9 h jde Lici k Anče. Je zamračeno. Tata čeká Licku v humně. Náhodou potkala Lici Anču u Karlíkového. Řekla jí, že včera nemohla, že přišla pozdě domů, a prosila Lici, aby přišla o 1/2 11 h. Zatím dala Licce 4 vejce. Lici přišla domů a jsme moc rádi, že to s Ančou dobře dopadlo. Prý Anča řekla, aby L[ici] vyřídila tatovi, že je politika ohromně prima, že to už rozhodně ne může dlouho trvat. Že prý tatínek dostane každý den noviny, ona odbírá. O 10 h jde Lici znovu a o 3/4 11 h jí dala Anča věci a zítra jí dá na určité místo zase chléb, baterku apod. Ona je moc přívětivá. Od soboty jde od ní služka pryč. Anča řekla, že prý by dovolila, aby Zmrl. si chodila přes den do ord. pro ty potraviny. O 1/4 12 h je Lici zpět a uleháme k spánku. Je zamračeno. Jenom se modlíme, aby ten H. už dal pokoj.
19. dubna 1944, středa 96. týden.
O 1/2 7 h snídáme. Zmrl. spěchá, jdou do Lazniček na pohřeb. Tata jí dal 50 K, aby je rozdala mezi žebračky jako dík Bohu, že se nám podařilo osvobodit z těch spárů Slávkových. Potom nám Zmrl. donesla ještě v hrnečku trochu mléka, prý jí zbylo. Ukázali jsme jí ty věci od Anče a ona se též těšila. Potom spíme. O 1/2 10 h slyšíme hudbu. O 11 h jsou na hřbitově a díváme se na pohřeb. Lidí je málo. Poprchává. K obědu chléb s medem. Odp. sedíme. Haka je na horní půdě a něco dělá. Zmrl. přišla celá zničená, že prý při pohřbu omdlela a že ani na pohřeb nemohla jít. Ptali jsme se jí, jestli Z. [Zbořil] něco neřekl o nás, a ona řekla, že prý nic, jen prý řekl, aby nám Zmrl. dala dlouhou slámu, aby nám nebylo zima. Tedy s ním je to už také hotová věc. K večeru se chudinka Zmrl. přišla zeptat, jestli si nechceme něco uvařit, ale řekli jsme, že nechceme. Ona se prý včera napila citronády a na to se napila mléka, takže dostala mírnou otravu. Ona je zlatá duše. O 9 h jde Lici opět k Anče. Tata jde na stranu a já též a potom jdu s mamou a já jdu na potok pro vodu. O 3/4 10 h je Lici zpět, věci už měla nachystané, a sice: pecen a štrycli chleba, od neděle až do úterý noviny a baterku. Jsme velmi rádi. Ulehli jsme ke spánku, ale spát pochopitelně nemůžeme, ale aspoň ležíme. Přes den chvíli pršelo, teď je zamračeno.
20. dubna 1944, čtvrtek 96. týden.
Do 1/2 6 h spíme. Potom jsem se podíval do novin, jsou tam i z minulé neděle. Situace je prima. Kolem 3/4 7 h nám donesla Zmrl. hrnec 7 l bílé kávy. Už je zdravá. Včera jsme jí dali trochu rus. čaje a trochu zrnk. kávy, aby si to uvařila. Potom zase spíme. Zmrl. přišla z nákupu a donesla nám : plechovku (1 kg) rajsk. protlaku, 2 bal. čaje, hořčici. Hned udělal tata pomazánku. Zmrl. nám uvařila ten kečup z té lahve a tata jej zahustil zásmažkou a přidal hořčici, protlak a cibuli a udělal pomazánku. V poledne nám Zmrl. uvařila nudlovou polévku a zase nám ji z jejího sádla tak omastila, že je samé oko, a ještě nám dala, prý na ochutnání, kastrolek zelí, ale ohromného. Ona chudák neví, co by nám dala, aby nám ten život ulehčila. Stále říká, že jsme jí tak líto, té mladé též. Podle novin je situace prima, Němci vyklizují
Krym a stahují do jeho jihozáp. části. Rusové tam dobyli Feodosii a Simferopol. K večeru se nás Zmrl. přišla zeptat, jestli si nechcem něco uvařit, ale nechcem. O 1/2 9 h přišla za námi ml., prý už je jí po nás smutno. U žebře jsme měli stát kyblík s cánkama
a ona do něj stoupla a má plné boty. Ona zde sedí do 1/2 10 h. V neděli prý přijde. Jdu vylít kyblík a potom jdeme spát. Ta baterka nám dělá dobré služby. Mař. velmi chutnala ta pomazánka. Dali jsme Zmrl. skleničku té pomazánky pro ml. Dnes má ten lump Hitler narozeniny.
24. dubna 1944, pondělí 97. týden.
Jsme vzhůru o 3/4 6 h a o 3/4 7 h snídáme. Potom Zmrl. přišla a donesla nám ukázat svůj černý dlouhý sameťák, je moc hezký. Lici jí dá do toho kostýmu podšívku z toho mého kabátu. Dali jsme Zmrl. dopis pro Anču a ona tam s ním jde. Jsme zvědavi, jak vyřídí. Asi o 1/2 10 h je ml. zpět. Anča v ord. nebyla a šla do bytu a bylo zamčeno, kdosi jí přelezl plot. Anča prý byla moc přívětivá a dala se s Zmrl. hned do výkladu a plakala prý, jaký má s ním těžký život. Prý slyšela, že Pluhař vykládá, že prý už nejsme u Zdařilů, a nejspíš prý budeme u Zb. [Zbořilů]. Jsme tím velmi zneklidněni a udiveni, jak mohl Pluhař na Zb. přijít. Doufám, že Pluhař, už ve vlastním zájmu, bude potichu. Je nám to ale moc nemilé, poněvadž Zmrl. je trochu dohukaná. Mama loupe bramb. a dali jsme je Zmrl. k uvaření bramborové polévky. Anča nám poslala jen kousíček chleba a buchty z brambor, 2 pol. kostky a tatovi 2 cig. Prý je politika prima, jednu chvíli prý to praskne. Anča si Zmrl. objednala ve čtvrtek ráno. Obědváme bramb. polévku a nechali jsme si trochu na večer. Odp. krájím tatovi trochu machorky a jíme kousíček chleba a kousek uzeného břicha, je to výborné. Zmrl. je v práci a až o 7 h přišla, kolem 8 h jíme polévku. O 9 h jde Lici dolů šít, vzala Zmrl. s sebou tu báseň. Oni jsou trochu dohukáni tím Pluhařem, obzvlášť ta malá. Lici tam šije do 1/4 11 h, tata byl už na straně. Já jdu vylít záchod a na stranu a na potok pro 2 konve vody. Po příchodu Licky jdeme spát.
25. dubna 1944, úterý 97. týden.
Kolem 1/4 6 h jsme vzhůru a umýváme se. Blízko žebra jsme dali ten transparent. O 1/2 7 h Zmrl. přišla a byla překvapená, gratulovali jsme jí. Potom snídáme kávu a každý 3 buchtičky, které jsou výtečné. Zmrl. si potom přišla pro hrnec a tata jí dal nudle na polévku. Tata je namíchlý, proč to on ví. V poledne donesla 2 kusy uvařeného vepř. břicha s uzenou polévkou a k tomu chleba a polévku. To uzené jsme si schovali a tu uzenou polévku jsme vlili do té nudlové, která je jak olej. Odp. začíná pršet a Zmrl. přišla říct, aby přišla Licka dolů šít, že prý ona zamkne, a Lici jde dolů. Moc neprší, jen poprchává. Zmrl. byla ráno v kostele, tata jí dal 100 K, aby si koupila kvítko, a ona si koupila begonii za 12 K a zbytek peněz donesla zpět a tata jí dal 10 K, aby to dala žebračkám, aby se za ni modlili. K večeři je zbytek nudlové polévky a odpol. jsme jedli kousíček chleba s vuřtem. Zmrl. donesla chléb se sádlem, prý to Lici už nemohla sníst. O 1/2 7 h Lici přišla nahoru se pomodlit. Už má hotový ten hnědý kabátek pro mě. Potom jsme večeřeli a Lici jde zas dolů šít, je tam do 1/4 11 h. Já jsem mezi tím vylil záchod. Po příchodu Licky jdeme spát.
29. dubna 1944, sobota 97. týden.
Po 3 h jdu vylít kyblík a na záchod a spíme dál do 1/2 6 h. Zmrl. donesla snídani, je namíchlá, prý právě dnes, kdy má pilno, má vyvážet hnůj. Po 7 h přišel povozník, za chvíli přišla Zmrl. nahoru, prý ten povozník říkal, že už je po vítězství, prý se stala jakási zrada, že prý cosi vyzradili o té ofensivě, a že se to proto ještě rok protáhne. Řekli jsme jí, že je to bluff. Jsme zvědavi, co on za novinky zas donese a co řekne na tu vestu, on přece ví všechno
. Před polednem slyšíme bubnovat. Zmrl. nám donesla upečený cagar
, ale zároveň nám sdělila nemilou novinu. Prý bubnovali, že bude prohlídka všech hůr, sklepa a vůbec celých stavení. Zmrl. je celá na nic, co si prý teď s námi počne. My jsme pochopitelně též zdrceni a přemýšlíme, co činit. Potom jsme se rozhodli následovně. Já s tatou, jako mužští, odejdeme do lesa a ty ženský se u Zmrl. schovají. Mama do postele a Lici pod koše. Zmrl. s tím jakžtakž souhlasí, a tak je ujednáno, že v úterý za tmy ráno odejdu s tatou do lesa. Sedíme a nemluvíme a slyšíme p. Zb., už přijel. Potom přišla Zmr. se zeptat, jestli si chceme něco ohřát, je velmi veselá, prý se ptala Egidy, jestli do Tršic přijde prohlídka, a on prý řekl, že ani nápad, že ne a v Bystřici prý zastřelili pár lidí a víc nic. Zmrl. řekla, že prý do úterý se uvidí, co bude, prý do žádného lesa nemáme chodit. Dal jsem jí kávu, aby tatovi uvařila trochu moka. Lici se jí ptala, co on říká na tu vestu, prý se mu moc líbí a je rád. Lici jí řekla, aby on si ji oblékl a přišel se ukázat pod žebř, Zmrl. myslela, že to neudělá, ale on si ji oblékl, přišel pod žebř a nahoru a vykládal, prý kdyby něco měl ještě na jednu vestu, a Lici mu řekla, že mu udělá z kabátu starého ještě jednu vestu. Prý to bych byl rád
. Dal Lici vojenský dlouhý kabát, jestli by mu prý z toho něco neušila, Lici mu řekla, že mu ušije krátký zimník, on byl velmi rád, jde dolů. On vykládal, že prý říkal Vl. Zdař., co prý oni dělali se Židama, prý o peníze okradli atd. Tedy teď už víme, proč Pluhař řekl, že budeme u Zb. (Zbořilů). Zmrl. nám donesla teplou polévku a večeříme. O 3/4 9 h uleháme k spánku. Jsme zvědavi, jestli Zmrl. bude chtít, abychom šli do lesa.
2. května 1944, úterý 98. týden.
Dosud prší a o 3/4 3 h jdu vylít záchod a zase spíme do 3/4 6 h. O 1/2 7 h snídáme cagar s bílou kávou. Potom o 1/2 8 h si přišla Zmrl. pro kabelu a jde k Anči. Jsme zvědavi, s jakou a s čím přijde. Stále nejde, až konečně po 9 h přišla. Musela na ni čekat v Čekyni, a až o 3/4 9 h Anča přišla, dala Zmrl. lístky na chléb a Zmrl. šla koupit 3 kg chleba. Anča měla zde manžela. Poslala tatovi 3 cig. Zmrl. pozvala Anču k ní, aby se přišla na nás podívat, a Anča slíbila. Zmrl. si má přijít ve čtvrtek, noviny si vzal muž její a nového neví nic. K obědu je bramborová polévka. Odpol. si Zmrl. zavolala Licku dolů a ona jde do práce. Já a tata makáme a namakali jsme moc. O 4 h Zmrl. přišla zpět a jde znovu pryč. Potom přišla až o 1/2 7 h. Před 7 h jde Lici nahoru. Zmrl. vykládala, prý ji kdosi řekl, že se do 14 dní něco hrozného čeká. K večeři nám Zmrl. ohřála zbytek polévky. O 9 h jde Lici dolů žehlit a my uléháme ke spánku. O 1/2 11 h Lici přišla nahoru. Spíme. Zmrl. řekla, že jakýsi pán jí řekl, že nejdéle do 3 měsíců bude po válce. Prší.
6. května 1944, sobota 98. týden.
Zase vylívám záchod a do 1/4 7 h spíme. Zmrl. nám dala mísu a nátěstek z našeho včerejšího cagara a tata zadělává cagar. Potom Zmrl. donesla kávu a dali jsme jí těsto k nakynutí. Snídáme. Před 8 h jde Zmrl. k Ančí. Dnes od 3 h ráno a 6 h pršelo. Zmrl. mně poslala kalendář na čtení. Ráno mně vypadla z kapsy Licčina plnička a naštěstí ji tata náhodou ve slámě našel. Jsme zvědavi, s jakou přijde Zmrl. od Ančí. Před 8 h ráno šla a o 1/2 10 h není ještě doma. Po půl konečně přišla a donesla od Anči moc věcí a též štrycli chleba. Jsme velmi rádi, tatovi poslala špačky a fotku její s tím děckem. To děcko je krásné, ona je také šikovná. Anča nám poslala 16 rohlíků. Prý v pondělí k nám přijde, jsme zvědavi. Zmrl. nám koupila Maggiho koření tekuté, jsme moc rádi, stojí 14 K a Slávek nám počítal 20, nebo i 25 K. K obědu je prima polévka, imitace hovězí, se zavařenou strouhankou. Odp. sedíme, čteme noviny, já si spravuji
hodinky a přece jsem je spravil, takže jdou. Situace je i podle novin prima. Každým dnem se čeká ta invase. Už je i Bratislava evakuovaná. Odp. začíná pršet. Zmrl. nám dala asi 1/4 kg krup, jsme tomu rádi. Odp. si přišla Zmrl. nahoru poplkat. Mezi jiným řekla, že prý Anča ten svetr a ty rukavice už vyměnila, dostane prý každý týden v sobotu pecen domácího chleba. Jsme tomu moc rádi. Prší. Kolem 1/2 6 h přišel Jumbo7. K večeři je zbytek polévky z poledne, je to velmi vydatné jídlo a syté. Potom o 1/4 9 h uleháme k spánku. Slyšíme hrát hudbu, Kuratorium slaví máj, zítra ráno jej budou kácet.
8. května 1944, pondělí 99. týden.
O 1/4 4 h vylévám kyblík. Do 1/2 7 h spíme a snídáme. Mama plete z Licčiného modrého svetru pullover, Lici montuje rukavice. Po 9 h uklízíme. Zmrl. nám donesla 40 dkg kozího tvarohu. Prý to od kohosi dostala na prodej. Dali jsme jí za to 15 K. Tata z něj udělal sýr. Čekáme Anču, ale ta nejde a do 12 h nepřišla, obědváme nudlovou polévku. Zmrl. přišla se zprávou, že prý u Bukovan byli 2 němečtí četníci zastřeleni, prý stojí na rozcestích hlídky. Odp. jde Lici dolů šít, Zmrl. jde pryč. Odp. píše tata Anče. Je zamračeno. Mama plete. Já se dívám předkem a vidím Vodičku a Pazderku hlídat. Večer přišla Lici, Zmrl. prý byla zprvu dohukaná, ale potom ji to minulo. Prý řekla, že kdyby byla prohlídka, že by nás schovala v přístavci, večer prý to Lici ukáže. K večeři je zbytek polévky. O 3/4 9 h jde Lici dolů šít. Přišla o 1/2 11 h a Lici jde ukázat tatovi to místo úkrytu a tata říká, že je to tam bezpečné. Potom spíme.
9. května 1944, úterý 99. týden.
V 1/2 3 h vylévám kyblík. Potom spíme do 1/2 7 h. Snídáme kávu s chlebem. Jdu se dívat dopředu, ale nevidím hlídky, p. Vodička jde sázet přísadu. Po 8 h jde Zmrl. k Anče. O 1/2 10 h je zpět a donesla jen štryclu domácího chleba, prý Anča zítra přijde, včera nemohla, prala. Zas chtěla Zmrl. trhat zuby a Zmrl. je tak bláhová, že nechce. Stále prý chodí stráže, Zmrl. je dohukaná, na radnici jsou prý fotografie těch studentů, co zastřelili ty četníky. Byli 3 a těch četniků 2. Dnes nám dá Zmrl. zelí, a proto loupe tata brambory k němu. K obědu je prima zelí s bramborama. Odpol. se jdu dívat dopředu a Zmrl. u našich skoro hodinu vykládá. Prý jí pan Bř. řekl, že prý to studenti nezastřelili, to prý byli parašutisti. Prý v sobotu a včera byl hrozně bombardován Berlín.
11. května 1944, čtvrtek 99. týden.
Hned po půlnoci slyšel tatínek hodně bouchat na vrata, asi u 10 stavení, a podle hlasu poznal Oldu Béma, jak něco říká. Hned nás probudil a my slyšíme u hřbitova hlasy, nevíme, co to je. Jdu vylít kyblík a poprchává. Potom jsme znovu ulehli k spánku. Před 5 h ráno jde tata se dívat dopředu a viděl Kotlabu, jak šel z hlídky. Zmrl. nám o 1/2 7 h donesla kávu a o ničem nevěděla. Lici píše Anče. O 8 h jde Zmrl. k Ančí, ona prý včera nemohla přijít, prý byl on zde. Poslala brambory, tatovi 2 cigarety a sobotní noviny. Prý někdy sem přijde, kdy, to slíbit nemůže, že možná že prý dnes nebo zítra. Zmrl. říkala, že prý jsou stále hlídky, v noci na každé cestě 4 muži s puškou a ve dne 2 muži. Párám Licčin svetr, mama plete. K obědu je flíčková polévka, prší. Zmrl. nám dala do esšálku hrách a kroupy, prý dostala od Kubáčků trochu hrachu. On prý říkal, že už se blíží konec války, noviny to též říkají, je to blízko prasknutí. Jsme zvědavi, kdy ta Anča přijde. Je to od ní moc hezké, že poslala tatovi ty 2 cigarety.
15. května 1944, pondělí 100. týden.
V 1/2 4 h vylévám kyblík. Do 1/2 7 h spíme a potom donesla Zmrl. snídani, je dohukaná, prý celou noc nespala a on také ne, prý Kub. [Kuboň] řekl, že prý to s těma černýma porážkama i do Tršic přijde, a Jumbo má strach, abychom se neprozradili. My jsme to Zmrl. vymlouvali. Zmrl. nám donesla 1 list z nedělních novin. Situace je ohromná. V Italii vzplanula prudká bitva, Němci píší, že je to pro vázání německých sil a pro odvrácení pozornosti. Naši bomb. západ, příprava k invasi. O 10 hodině přišla Anča i s Honzičkou8, je moc hezká. Lici jde dolů, bere jí míru, bude pro obě šít. Anča donesla: štryclu chleba, 10 Vlast, 5 vel. pol. nudl. kostek, 5 novin, 3 kg mouky a buchtu. On je doma u ní, je nemocen. Nahoru nejde, nemá čas, donesla elektr. žehličku. Prý zas někdy večer přijde. O 11 h odešla. Lici má hodně na šití a mama na pletení. Anča je šťastná, že jí Lici šije. K obědu je zelí s bramborama. Odp. namotávám krajku na lepenku. Lici jde dolů šít, Zmrl. jde pryč. Prší chvílemi. Odp. čtu noviny a mama plete kalhotky pro J. O 1/2 11 h přišla Lici nahoru. K večeři je polévka kmínová se zavařenou krupicí. Po 1/2 9 h jdeme spát.
21. května 1944, neděle 100. týden.
Vylévám o 3 h kyblík. Do 6 h spíme a snídáme kávu s cagarem. Dop. dělám Lici škatulu na látky. O 1/4 12 h obědváme krupicovou pol., guláš s bramborama. Dali jsme si ale naše brambory. Zmrl. nám dala 4 kusy buchty. Potom donesla 1/2 pecnu chleba, Jumbo obstaral. Odp. Lici šije a mama plete. Tatovi není dobře a zvracel samou vodu. Odp. jsme viděli na hřbitově pí. poštmistrovou s ním a s Lolinkou. Po 4 h přišla ml. Donesla zase buchtu. Jde o 6 h pryč. Večeříme chléb se sádlem. Zmrl. nám vypůjčila dnešní noviny. Situace je prima, v Italii Němci hodně utíkají. Večer jsem řekl Jumbovi o trochu tabáku, asi na 1 cig., on mně dal plnou skoro tabatěrku. Kolem 8 hodiny on přišel nahoru a vykládá do 3/4 10 h. Potom jde pryč a jdeme spát. Tata si nechal uvařit moka
. Jumbo zůstane zítra doma, pojedou pro kůry a stahovat chvojí.
23. května 1944, úterý 101. týden.
Vylévám kyblík a do 1/2 7 h spíme. Lici jde dolů šít, Zmrl. jde pro prase. Já umývám teplou vodou nádobí. Tatovi je trochu lepší. O 1/2 11 h přišla Lici nahoru, u Zmrl. se vážila, váží 55 kg. Zmrl. si donesla už prase. Potom jde nakupovat, koupila nám 8 pol. kostek. K obědu je strouhanková polévka, ale není dnes dobrá, Zmrl. ji nechala hodně připálit, tatovi obzvlášť nechutná. O 1 h jde Lici dolů a Zmrl. jde na trávu. Prý hlásil cizí rozhlas, že Angličané chtěli zastřelit Beneše. To je zase jedna konina. Odp. mama plete, tata leží, jednu chvíli prší. Dnes je dosti chladno. Zmrl. jde na trávu. Prý má pro nás schováno na zítra k obědu zelí. Tatovi se udělalo odpoledne zase zle a zvracel. Lici do 3/4 8 h šije dole, udělala hotové ty bílé šatečky a Zmrl. se sama nabídla a jde kolem 3/4 9 h k Anči do bytu. On byl tam a Acl.9 též, Anča prý jen na Zmrl. mrkla. Prý dnes řekla Anča ml., že zítra večer přijde. Jsme zvědavi, co Anča k těm šatečkám řekne, byly krásné.
2. června 1944, pátek 102. týden.
Před 2 h vylévám kyblík. O 1/4 7 h snídáme, o 3/4 7 h jde Lici dolů šít, Zmrl. jde pryč. Tata zadělává barches. Je zamračeno. Situace je prima, v Italii Němci utíkají, jinde je ještě klid. K obědu jsou brambory ve slupce trochu omaštěné. Lici jde zase dolů šít, my jsme na druhé půdě. Odp. chvílemi pršelo a jednu chvíli doslova lilo. K večeři je barches s kávou a já s tatou máme polévku. Dali jsme Zmrl. zase ochutnat barches, zase piji kozí mléko. Kolem 3/4 8 h přišla na půdu Anča, donesla štrycli chleba, spěchá, jde za chvíli pryč. Lici jí zabalila s sebou ty ušité věci. Dnes je v Trš. kriminální tajná policie a vyslýchá ty příjemce těch anonymních dopisů. O 1/4 10 h jdeme spát.
7. června 1944, středa 103. týden.
Po 1 h vylévám kyblík a prší. Spíme do 1/2 7 h a snídáme. Lici jde zase dolů šít. Venku se jasní, tata je stále namíchlý. Kolem 9 h slyšíme umíráček dlouho zvonit, asi musel nějaký bohatý zemřít. Zmrl. jde nakupovat, o 3/4 10 h je zpět. Ptala se, kdo zemřel, a zemřel Bernát strojník. Prý šel večer spát a ráno se už nevzbudil. Je nám ho velmi líto, byl to ohromný dobrák člověk. S Bernátem zemřela také ta Holišova dcera, co měla tu cukrovku, tedy budou 2 pohřby. Tata je s tím Bernátem celý na nic. Zmrl. nám půjčila pondělní noviny a stojí v nich, že Němci byli zatlačeni 10 km východně od Říma. Zmrl. nám řekla, že prý jak byla v Trš., tak slyšela, že prý už je ta invase. Nevíme, co je na tom pravdy. K obědu je strouhanková polévka. Odp. jde Zmrl. do práce a Lici jde dolů šít. Odp. mama látá, já čtu a tata chodí po 2. půdě, udělal si 3 pérka na promazání. Kolem 8 h přišla Zmrl. Prý jí také Kub. řekl, že prý se vylodili ve Francii a že prý se tam hrozně perou. Rádi bychom to ale slyšeli z věrohodného pramene. O 9 h večeříme polévku a kávu s chlebem. Lici jde dolů zkoušet Ml. šaty. K Zmrl. přišla pí. poštmistrová a jdeme spát.
8. června 1944, čtvrtek 103. týden.
V 1/2 2 h vylévám kyblík. Do 1/2 7 h spíme a snídáme. O 7 h jde Lici dolů, Zmrl. jde na trávu. V noci pršelo a je zamračeno. Zmrl. jde pro chléb a donesla nám štryclu na ten lístek od Jodorky. Prý jí Egida řekl, že je to s tou invasí pravda a jmenoval i ty místa, kde se vylodili. Zmrl. si ale pamatovala jen La Haver. Bylo by to potom ohromné. Snad dnes přijde Anča. K obědu je krupicová polévka s rozšprudlovaným vejcem. Odp. jde Lici dolů šít a Zmrl. jde do pole. Mama látá tatovi vestu, já čtu. Je dosti sychravo. Zítra dopoledne má pohřeb ta Holišova dcerka a o 3 hodině odpoledne má pohřeb Bernát. Večer přišla Lici nahoru. K večeři je chléb se sýrem, Zmrl. nám dala trochu tvarohu. O 9 h jdeme spát.
12. června 1944, pondělí 104. týden.
Před 2 h vylévám kyblík. Do 1/2 7 h spíme a pak snídáme. Zmrl. jde nakoupit a donesla nám na Ančin a Jodorčin lístek pecen chleba. Potom jde Lici dolů šít, Zmrl. jde na trávu, Lici je dole a dělá zásmažku a vaří pro nás nokovou polévku, což je k obědu. Po poledni jde Zmrl. do práce a Lici jde dolů šít. Čekáme, že dnes večer Anča přijde, když nepřišla dopoledne. K večeři je chléb s medem. Lici je dole. Kolem 1/2 9 h přišla Anča. Donesla potraviny a lístky na chleba. Potom přišla nahoru. Prý situace ohromná. Mluvil Beneš a řekl, že ani neočekávali tak úspěšný průběh invase. Též prý řekl, že možná půjdou Rusové přes nás na Balkán. Němci sami přiznávají, že ve Francii utíkají. O 9 hodině jde Anča domů a my jdeme spát.
15. června 1944, čtvrtek 104. týden.
V poledne jsem pomáhal Zmrl. dávat na půdu seno. Zmrl. byla v práci u Vodra a pan Vodr prý říkal, že obyvatelé těch měst, co Anglo-Amer. ve Francii obsadili, jim na kolenách děkují, že je Anglo-Američané osvobodili od Němců. V Rusku prý v různých městech byly vyvěšeny prapory na oslavu úspěšné invase. Tata zadělává na pagáč. Ten náš chleba je moc prima, tata je na Zmrl. namíchlý. O 9 h jdeme spát.
16. června 1944, pátek 104. týden.
V 1/2 3 h vylévám kybl. V 1/2 7 h snídáme. Lici jde dolů šít. Zmrl. jde nakupovat. O 10 h donesla Lici nahoru nákup. Povídala, že pan Vodr. Zmrl. říkal, že hlásili, že Němci zavlekli do Říše 4000 Židů z Terezína a tam je spálili a prý hlásili, že za to čeká Německo krutá odplata. Prý ve Francii Anglo-Amer. postupují. U Šimečka zase Zmrl. slyšela, že prý v Rusku jsou prudké boje. K obědu je bramborová polévka. Lici jde dolů umývat nádobí, Zmrl. jde do mlýna. Možná že dnes Anča přijde večer nebo odpol. Venku je hezky. Odp. pomáhám Zmrl. dávat seno na půdu a potom jdu dolů a Zmrl. jde na trávu a až o 1/2 8 h jdeme nahoru. Tata dělá randál, že jsem se nepřišel modlit spíš. K večeři je pagáč se sýrem. Zmrl. odp. mně dala krajíc chleba se sádlem, že jsem jí pomáhal to seno. O 1/2 10 h jdeme spát. Tata je vzteklý a chodí po půdě. Opdoledne jsem viděl L. P.
17. června 1944, sobota 104. týden.
O 3/4 3 h vylévám kybl. Do 1/2 7 h spíme a snídáme. O 1/4 9 h jde Zmrl. nakupovat a nese Anče věci ušité. Modlíme se. Tata je stále vzteklý. O 1/4 11 h přišla Zmrl. Donesla 4 noviny a 4 cigarety od Anči. Zmrl. tatovi dala 2 cig. a on řekl, až odešla, že si je mohla nechat. Lici mu řekla, že mu celý fasung dát nemůže, a on vzal ty cigarety a praštil jimi o zem a pošmatal, abychom prý viděli, že on nemusí kouřit. K obědu je nudlová polévka, Zmrl. nám dala 4 kysané knedle a všichni jsme jedli, jen tata ne, že nebude jíst a ty 2 cigarety jí prý též vrátí. Anča prý večer přijde. Situace prima, ve Francii a v Italii postupují a Rusové ve Finsku též. Portugalsko zastavilo dodávku wolframu do Německa. Odp. je Lici dole do 5 h a tata zuří, praštil mě hraběma. Potom přišel Jumbo. Řekl jsem mu o ten chleba a on řekl, že hned jak se nají, že půjde. Prý se nám pokusí sehnat nějaké vejce. Donesl Licce 2 knedle a tatovi 2 cigar., ať si prý zapálí. Zmrl. je v poli a Jumbo jde k Orlovi. Dlouho nejde, až konečně o 1/2 9 h přišel a opravdu donesl pecen chleba. Lici mu dala tu vestu a on je jí hrozně rád. Potom jdeme spát. Anča nepřišla.
20. června 1944, úterý 105. týden.
Vylévám kybl o 2 h a o 1/2 7 h snídáme. Zmrl. jde do pole. Klim. [Klimešová] si byla na dvoře vypůjčit žebř, kominík kouřil. Potom jde Lici dolů, já píši, mama plete. Tata mně dělá desky na sešit. K obědu je bramb. polévka. Odp. jde Zmrl. pryč a Lici jde dolů šít. Odp. jsme na 2. půdě. Chvíli prší. Večer přišla Zmrl., setkala se právě pod okénkem s p. P. [Pospíšilem], on říkal, že ve Francii odřízli ten poloostrov Cotentin a že ten Cherbourg brzy padne. V Italii prý velmi rychle postupují a Rusové se bijí ve Finsku. Tedy je to prima. K večeři je poslední sýr s chlebem. Zmrl. nám totiž prodala 1/2 pecna chleba. Potom jí jakási holka donesla pecen chleba a Zmrl. nám přes 1/2 pustila. Asi o 1/2 9 h přišla Anča, potom přišla na žebř. Říkala, že p. P. nás mnohokrát pozdravuje a prý byla hrozně šťastná, že žijeme. Hned nám poslala štrycli chleba a 10 rohlíků. Prý by nás hrozně ráda viděla, mockrát prý nás vzpomínali, i on. Oni prý posílají 2 lidem do T. [Terezína] balíky na cizí adresu. Anča donesla mnoho věcí a tatovi dala 4 cig., rozdělila se s ním, dostala od P. 10 cig. Potom zkouší šaty a jede domů. Potom o 1/4 11 h jdeme spát.
22. června 1944, čtvrtek 105. týden.
Dopol. nám Zmrl. na Ančin lístek koupila pecen chleba a ze svých lístků přidala 1/2 kg. Lici jde dolů a mama také. Já s tatou jsme nahoře. Zmrl. si donesla trochu sena a dávám jí to na půdu. Dopol. jsem rozházel tu lucerku. Naši dole dostali svačinu, chleba s máslem a kýšku. Máma a Lici se vážily a potom i my. Tata váží 59 1/2 kg, mama 47 1/2 kg a Lici 55 1/2 kg a nejvíc vážím já, 62 kg. Nejhůř je na tom maminka
28. června 1944, středa 106. týden.
Anča nám poslala 4 kusy buchty a 5 vajec. Jíme tu buchtu. Potom jdu s Lici zase dolů a párám Anče šaty. Zmrl. jde nám pro chleba a donesla si pondělní noviny. Situace prima. Rusům se podařilo rozšířit svoje vlomy, v Italii byli Němci zatlačeni o několik málo kilometrů zpět a ve Francii se podařilo Američ. dosáhnout okrajů města Cherbourgu. Zmrl. jde na trávu. O 1/2 8 h ohřívám kávu a sobě polévku. O 3/4 8 h přišla Zmrl. Prý ji p. V. řekl, že když to půjde tak dál, že každým dnem může být konec. Němci prý hrozně vojska ztrácejí, ve Francii u Cherbourgu se prý moc tisíc vzdalo. Jdeme nahoru a jíme chléb se sýrem. Lici si dole ušila halenku z kombinačky. O 1/2 10 h jdeme spát.
Tisk
