Irma Bauerová
Alžběta Justitzová
Olga Zeiselová
Hanuš Oplatek
Marie Taussigová
Lily Steinerová
Regina Taussigová
Rudolf Ohrenstein
Liliana Adlerová

Židovská ročenka 5766

Letošní ročenka se skládá ze sedmnácti textů, upořádaných do tří hlavních okruhů. V prvním z nich, věnovaném judaismu, najdeme esej Teodicea, ve kterém se jeho autor B. L. Sherwin zabývá tím, jak se s problémem všech náboženství, totiž jak chápat „utrpení spravedlivých a blahobyt zlovolných“, snaží vyrovnat judaismus. V druhém s názvem Chybějící kus cestopisu rabi Petachji informuje judaista Karel Boušek o nových pohledech na text slavného cestopisu, který vyšel poprvé v Praze roku 1595.

Druhým okruhem jsou tradičně paměti a vzpomínky na téma šoa. Letos jsme zařadili čtyři autory různého osudu, kteří holocaust přežili. Jan Wiener popisuje svůj dramatický, ale nakonec úspěšný útěk za svobodou a možností bojovat. Karel Reinisch přežil svoji popravu, skrýval se dva roky v Polsku, kde bylo zabíjení Židů na denním pořádku, a podal o tom ojedinělé svědectví. Část vzpomínek Evy Bezdíčkové vypráví o dětství děvčátka ze Žiliny a končí jeho příjezdem na rampu Osvětimi. Proč mě nezabili? - tak nazval svůj text jeden z nejznámějších českých spisovatelů Ivan Klíma, který trávil své dětské roky v koncentračním táboře Terezín.

Třetí, nejrozsáhlejší část naší ročenky přináší řadu próz židovských autorů a na židovská témata. Je mezi nimi napůl zapomenutý moravský německy píšící autor Max Grünfeld (1856-1933) nebo současný izraelský spisovatel Jicchak Bar Josef, který má blízko k našemu Hrabalovi. Leonid CypkinP. A. Satunovskij psali rusky a v Rusku prožili celý život, David DelitorIvan Mironovič Guberman si ruštinu vzali s sebou do Izraele a patří k početným židovským autorům tohoto jazyka, kteří tam žijí a publikují. Všichni čtyři jsou zástupci u nás málo známého fenoménu současné ruské židovské literatury. Jediným zástupcem poezie v této ročence je Albert Goldstein, básník a překladatel ze Záhřebu. Polsky píšící a v USA žijící Henryk Grynberg se v textu Polsko-židovská válka vrací do roku 1968, kdy byli Židé, kteří přežili šoa, z Polska hromadně vyháněni. Americká autorka Nicole Kraussová ve svém románu Dějiny lásky (ukázka) přichází s brilantní verzí věčného tématu - amerického přistěhovaleckého románu. A Tomáš Kolský (1978) povídkou Kachlíkovaná pohádka zastupuje nejmladší generaci židovských autorů českého jazyka.

Židovská ročenka 5766 (2005/2006) bude mít 224 stran a vyjde a bude distribuována v lednu 2006.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.