Koncem listopadu proběhly řadou novin a televizních stanic alarmující zprávy o poškození a ztrátě náhrobků na židovském hřbitově v Mikulově. Přitom mikulovský hřbitov můžeme směle označit za vůbec nejvýznamnější ze všech moravských pohřebišť.
O co vlastně šlo? Tentokrát to nebyl jeden z obvyklých vandalských (zlo)činů povětšinou pubertální mládeže, která hřeší na to, že je trestně nepostižitelná, a ničí nám náhrobky, ohradní zdi a obřadní síně. Tentokrát se jednalo o jev, který se velmi nenápadně, téměř neznatelně, projevil v desetiletích po druhé světové válce téměř na všech židovských hřbitovech v republice. Jde o krádeže novodobých náhrobků, ponejvíce ze žuly, a to hlavně černé švédské žuly, která je nejdražší. Kdo by z toho mohl profitovat a kdo vůbec dokáže manipulovat s metráky těžkými kameny? Pouze a jedině kamenické firmy, které berou naše hřbitovy jako lomy na těžbu potřebného materiálu. Nejde ale jen o škodu na materiálu, ale též o újmu kulturně-historickou, památkovou a pietní. V podstatě na každém novodobém hřbitově u nás najdeme sokly, u nichž horní část náhrobku chybí.
Krádež v Mikulově ohlásil na policii jeden z členů místního Spolku přátel židovské kultury. Tento spolek je personálně propojen s vlastníkem hřbitova, Židovskou obcí Brno, a úzce s ním spolupracuje v péči o mikulovské židovské památky. V podstatě jedinou kamenickou firmu působící v Mikulově prověřovala již na předchozí trestní oznámení policie, ale žel s negativním výsledkem (firma totiž již zřejmě stačila ukradené náhrobky přebrousit a načas uklidit
).
Je to hyenismus, vůči němuž je těžká obrana.
Tisk
