V dubnu 2004 vydala Židovská obec v Praze nesignovaný dokument s názvem Zpráva o projevech antisemitismu. Česká republika 2003. Autorem zprávy je podle úvodní informace vznikající Fórum proti antisemitismu při ŽoP
, jež si klade za cíl pravidelně monitorovat antisemitské projevy na území ČR a v rámci možností srovnávat domácí vývoj se situací v dalších evropských zemích
. Fórum chce podle autorů textu čerpat informace výhradně z veřejných zdrojů, především z médií, a spolupracuje s již existujícími nevládními organizacemi. Zpráva Fóra je uvedena třemi kapitolkami zabývajícími se problematikou z širších pohledů (kapitolky se jmenují: Antisemitismus jako svébytný společenský fenomén, Obecné trendy antisemitismu v roce 2003 a Evropa - vybrané události).
Konkrétní situaci v České republice zaznamenává kapitolka poslední. V jejím úvodu autoři předkládají sukus svých pozorování, který pak v textu rozvádějí podrobněji. Podle jejich názoru je ČR ve srovnání se západními zeměmi tradičně hodnocena velice dobře... V r. 2003 nedošlo k žádnému útoku proti člověku a útoky proti židovskému majetku a symbolům se omezily na pomníky a hřbitovy. Ostatní útoky měly podobu propagandistických materiálů, demonstrací, literatury, kreseb, individuálních verbálních napadení apod. Přesto přinesl minulý rok některé negativní změny. Především se nadále projevuje větší profesionalizace pravicových extremistů, kteří se v daleko větší míře soustřeďují na osvojování si nových forem antisemitismu, jakými je popírání holocaustu a protiizraelská rétorika. Na českém trhu vyšly dva antisemitské knižní tituly.
V konkrétnější verzi Zpráva Fóra tak optimisticky nepůsobí, přinejmenším několik momentů tu zní hodně varovně. Jedním z nich je zjištění vládního zmocněnce pro lidská práva J. Jařaba, že počet fyzických útoků proti Romům se za posledních 14 let dá počítat na statisíce a že k němu dochází většinou za tichého souhlasu, nebo alespoň nečinnosti většiny. Druhým jsou data z policejních zdrojů, podle kterých v r. 2002 u nás proběhlo několik set skinheadských koncertů, na nichž často dochází k nejtěžším protižidovským atakům, schvalování holocaustu apod. Ve Zprávě Fóra bohužel zcela chybí informace o tom, nakolik jsou úřady schopny tato vystoupení monitorovat a postihovat. (Podle občasných zmínek v médiích tomu tak je jen v omezené míře.) Skutečně kvalitní zpráva o antisemitských tendencích v jakékoli zemi musí obsahovat i hodnověrnou referenci o schopnosti vlády, úřadů těmto jevům čelit. Neměla by chybět ani profesionální analýza postojů medií. Tak snad příště.