Terezínské studie a dokumenty 2002

Nejnovější sborník Terezínské studie a dokumenty 2002, který vydává Institut Terezínské iniciativy (TI), je celý věnován památce spoluzakladatele TI, historika Miroslava Kárného (1919-2001). Na úvod sborníku editorky (Jaroslava Milotová a Eva Lorencová) zařadily také tři příspěvky vztahující se k životu a dílu tohoto předního českého historika holocaustu. Kárného vzpomínky na jeho věznění v koncentračním táboře Kaufering, výběrovou bibliografii jeho více než sta studií i knih z let 1971-2001 a biografický medailon z pera historičky Jaroslavy Milotové, ředitelky Institutu TI a archivářky ŽOP. Autorka v něm připomněla široké spektrum Kárného historických prací i jeho rozsáhlou a inspirativní editorskou činnost. M. Kárný například redigoval (většinou se svou ženou Margitou Kárnou) v letech 1994-2001 osm svazků německého a šest svazků českého vydání sborníků Terezínské studie a dokumenty - jen tato práce představuje redakční přípravu okolo 250 studií, článků a dokumentů.

Do nejnovějšího sborníku s datací 2002 poslali své příspěvky Kárného přátelé, kolegové a spolupracovníci, z nichž některé pro výzkum holocaustu sám získal. Tak Wolfgang Benz, ředitel Centra pro výzkum antisemitismu Technické univerzity v Berlíně, přispěl úvahou na stále aktuální téma, nakolik přežívá ve společnosti pokřivený obraz terezínského ghetta (Vnucené iluze). V jistém smyslu opačným směrem obrátila svou pozornost historička a překladatelka Ruth Bondyová v eseji o vlivu terezínského ghetta na život jeho bývalých vězňů (Minulost neuplynula). Jednomu z klíčových dokumentů protektorátní protižidovské jurisdikce se věnuje J. Milotová ve studii K historii Neurathova nařízení o židovském majetku - především o toto nařízení se opírali nacisté v letech 1939-45 při své dalekosáhlé majetkové loupeži, zvané arizace. Doplňující text k tématu přinesl švýcarský historik Daniel C. Schmid, který se věnuje česko-švýcarským vztahům za 2. sv. války, ve studii o arizaci židovských sladoven v protektorátu. Mladá historička Anna Hájková navazuje na svou studii o osudu holandských Židů v Terezíně, otištěnou v loňském sborníku. U nás zatím nejobsažnější biografii terezínského velitele SS Siegfrieda Seidla napsal mladý historik z Památníku Terezín Tomáš Fedorovič.

Editorky do sborníku zařadily i texty, které se přímo netýkají terezínské tematiky. Důležitými otázkami konečného řešení na Slovensku se zabývají dva přední slovenští historikové holocaustu Katarína Hradská a Ivan Kamenec. K. Hradská píše o činnosti pověstného německého poradce pro židovskou problematiku na Slovensku Dietera Wislicenyho, I. Kamenec se věnuje neúspěšným pokusům slovenských úřadů a vlády o obnovení deportací Židů ze země v roce 1942. Historička Alena Hájková sepsala životní příběh účastníka hnutí odporu, plzeňského rodáka Karla Körpera. Sborník přináší i dva články a jeden dokument týkající se u nás málo známé historie židovského ghetta v polském městě Zamosc (poblíž Belzecu). Polský historik Adam Kopciowski se zabývá dějinami židovské rady v Zamosci a osudy jejích členů; obecně jde o jedno z nejkontroverznějších témat historie nacistického konečného řešení židovské otázky. Český historik Lukáš Přibyl informuje o jednom zdařilém útěku ze Zamosce - manželé Armin a Ruth Backovi (po válce přijali své krycí jméno Dobešovi) přežili zbytek války pod falešnou identitou na Slovensku. O pochodu smrti z koncentračního tábora Schwarzheide (pobočný tábor KT Sachsenhausen) píše historik Jakov Tsur, spolupracovník Muzea bejt Terezín v Givat Chajim Ichud.

Významná izraelská historička Livie Rothkirchenová přispěla do sborníku objevnou informací o první autentické zprávě o začátku vyhlazování Židů, která vyšla v deníku The Times už 16. prosince 1939 pod názvem Nacistický plán. Kamenitá cesta k vyhlazení. Za autora tohoto výjimečného textu Rothkirchenová označuje uznávaného anglického historika L. B. Namiera (1888-1960). Historik Jan Němeček z Historického ústavu AV ČR napsal studii na dosud ne zcela probádané a kontroverzní téma Československý londýnský politický exil a židovská otázka. Ekonom a publicista Jan Osers přispěl informací o knize vzpomínek pražského rodáka profesora Jiřího Kosty (nar. 1921), který patřil v 60. letech k reformnímu týmu ekonoma Oty Šika a po r. 1968 se stal profesorem na frankfurtské univerzitě. (Kostovy vzpomínky vyšly německy a nedávno i česky pod názvem Život mezi úzkostí a nadějí v nakl. Paseka.) Závěr kvalitně sestaveného a zajímavého sborníku tvoří objevná studie Miroslava Kryla z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem o některých vnějších okolnostech vzniku a zveřejnění díla významného českého židovského spisovatele: Ke vzniku románu Jiřího Weila Na střeše je Mendelssohn.