Tryzna k uctění památky obětí šoa se konala v neděli 14. dubna v brněnské synagoze. Mezi čestnými hosty byl krajský hejtman Stanislav Juránek, brněnský primátor Petr Duchoň a v zastoupení izraelského velvyslance první tajemník izraelské ambasády Oren Anolik. V přeplněné synagoze usedli spolu s členy ŽOB představitelé akademické veřejnosti, uměleckých kruhů, církví a náboženských společností. Poprvé - což lze zejména v současné době považovat za významné gesto - byli pozváni a pozvání přijali zástupci Islámské nadace v Brně.
Po přednesu státní hymny ČR přivítal přítomné předseda ŽOB Petr Weber. Šest světel za šest milionů umučených souvěrců zapálil izraelský host a k nim připojil ještě svíci sedmou - za všechny zahynuvší v nejstrašnější válce lidské historie, ať byli jakéhokoliv původu a vyznání. V následujícím krátkém projevu O. Anolik připomněl význam Jom hašoa a uvedl následující příměr. Každý člověk je světem sám pro sebe. Ztráta jednoho světa je těžký úder. Ztráta sta světů představuje katastrofu. Čím lze ale poměřit ztrátu šesti milionů světů? Primátor Petr Duchoň mimo jiné ve svém oslovení k přítomným zdůraznil, že nelze polevit v pozornosti k událostem, které probíhají kolem nás. To, co se událo před 60 lety, bylo možné rozpoznat včas, jen signály byly trestuhodně přehlíženy. V tom je třeba vidět jedno z nejdůležitějších poučení, toho je třeba se vyvarovat.
Vzpomínkové shromáždění vyslechlo žalmy v podání pěveckého sboru Kantila a modlitby a liturgické zpěvy přednesené bratry Neufeldovými s doprovodem. Pietní program doplnilo pěvecké vystoupení I. Krejčiříkové (klavírní doprovod A. Borková) z děl C. Monteverdiho a F. Mendelssohna-Bartholdyho a houslové sólo H. Hložkové z díla J. S. Bacha. Modlitby Olejnu a Kadiš, pronesené A. Neufeldem, uzavřely vzpomínkovou část. Na závěr přítomní vyslechli izraelskou hymnu.
V odpoledních hodinách v zasedacím sále Umělecko-průmyslového muzea v Brně se uskutečnila veřejná beseda se zástupci izraelského velvyslanectví. V jejím úvodu O. Anolik z pověření památníku Jad vašem předal medaili Spravedlivý mezi národy potomkům manželů Milady a Karla Bisomových, kteří za války zachránili židovské děvčátko před jistou smrtí. Poté izraelský host téměř dvě hodiny čelil dotazům, které se týkaly samozřejmě především situace na Blízkém východě.