Pěkný, Tomáš. Historie Židů v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 2001. 704 s. |
Osm let po prvním vydání vychází přepracovaná a podstatně rozšířená verze knihy Tomáše Pěkného Historie Židů v Čechách a na Moravě. Text je rozšířen především tam, kde autor informuje o životě Židů a jejich obcí u nás v posledních sto čtyřiceti letech; jeho dějiny jsou v novém vydání dovedeny až do roku 2000. Obraz starší i nové historie podává T. Pěkný tak, jak se s ním seznámil v seriózní české, anglické a německé literatuře. Jeho ctižádostí bylo napomoci povšechné a rychlé orientaci českého čtenáře, který má povětšinou jen kusé a často zkreslené představy o historii a kultuře židovských obyvatel českých zemí a o židovském fenoménu vůbec. Nicméně vytvořil první moderní systematický přehled dějin českého a moravského židovského společenství od počátků do současnosti.
Historie Židů v Čechách a na Moravě je rozdělena do dvou částí - první tvoří sled historických dějů, k němuž je připojena tabulka nejdůležitějších kulturních a politických data a události v českých a světových židovských dějinách 1867-2000. Druhá, obsáhlejší část seznamuje čtenáře se základními reáliemi života Židů v českých zemích: s náboženskou tradicí, vztahem s okolím, strukturou a fungováním obcí, způsobem obživy, problémy emancipace a asimilace, s písemnictvím, kulturními památkami apod.
(Kniha je vázaná, má 704 stran, věcný a jmenný rejstřík, doporučená cena 360 Kč, cena v redakci a na ŽoP 300 Kč.)
Bondyová, Ruth. Jakob Edelstein. Praha: Sefer, 2001. 487 s. |
Druhou publikací, kterou Sefer v těchto dnech vydává, je historická práce česko-izraelské novinářky, překladatelky a spisovatelky Ruth Bondyové Edelstein neged hazman (Edelstein proti času), v české verzi nazvaná Jakob Edelstein. Titulní hrdina knihy byl významným představitelem sionistického hnutí v předválečném Československu. Nacistické hrozbě se snažil čelit organizováním emigrace Židů do tehdejší Palestiny. Když v roce 1941 naděje na záchranu prostřednictvím vystěhování definitivně skončily, pokusil se Edelstein jako (nacisty ustavený) "židovský starší" terezínského ghetta uskutečnit nový plán: z ghetta se snažil vytvořit místo, které by svou hospodářskou důležitostí poskytlo jeho nedobrovolným obyvatelům možnost dožít se konce války. Nevěděl, že ho osud postavil před nesplnitelný úkol: málokdo v jeho době si uměl i jen představit existenci továren na smrt.
Autorka mnohé z toho, co líčí, sama zažila, avšak k práci na knize přistoupila s odstupem třiceti let a s odhodláním "dozvědět se všechno od samého začátku" na základě studia literatury a pramenů. To jí dovolilo kombinovat pohled svědka a historika, sugestivní detail s obecnějším historickým zjištěním. Vzniklo tak výjimečné dílo, které kromě toho, že podává věrohodný, objevný a velmi čtivý obraz určité doby, narušuje i mnohé z utkvělých, ale nepravdivých představ. (Například jednu i v dnešním světě aktuální: totiž, že všichni Židé, kteří chtěli, se mohli spasit před nacisty útěkem.)
Na pozadí příběhu Jakoba Edelsteina Ruth Bondyová zachycuje osud českého Židovstva konce 30. a v první polovině 40. let 20. století. Její dílo patří k tomu nejlepšímu ve svém žánru. Kniha vyšla i v anglickém a německém překladu, pro české vydání text autorka doplnila a opravila.
(Kniha je vázaná, má 488 stran, věcný a osobní rejstřík. Cena ještě není určena, i zde ale platí, že v redakci Seferu a v ŽoP bude prodávána se slevou.)