Oficiální protest Jana Munka se bezprostředně týká jen jednoho z neonacistických koncertů, upozorňuje však na obecně znepokojující skutečnost: republika se stala místem, kde jsou pravicové excesy tolerovány. Policie naposledy zasáhla radikálně před čtyřmi roky, v listopadu 1997, když zabránila srazu skinheadů v Kolešovicích na Rakovnicku. Od té doby už proběhla řada podobných srazů a provokací. Navíc byl rakovnický policejní ředitel F. Bindík za to, že sraz zmařil, obviněn Úřadem vyšetřování ČR ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Z problémů ho až po dvou letech vysvobodila milost prezidenta republiky. V. Havel byl také mezi těmi, kdo vyslovili šok nad nečinností policie při koncertu v Senohrabech a požadují tvrdší postup proti extremistům. Negativní reakce na chování policie přiměly ministra vnitra Grosse(11.4.) k tvrdým prohlášením: Má trpělivost s neonacisty a skinheady skončila. Otázka boje s extremisty se pro mě stává jednou z priorit.
Od té doby však proběhl nerušeně další neonacistický koncert...
Faktem je, že u nás existuje velká tolerance k ideám a praxi pravicového i levicového extremismu. Svědčí o tom i dvě zprávy z posledních dnů, které přineslyLidové noviny (26.4.). Brněnské zpravodajství České televize si najalo na reportáž jako externistu Josefa Tomáše, bývalého šéfredaktora rasistického týdeníku Politika
, autora mnoha antisemitských materiálů. Na Filosofickou fakultu KU zve politolog Zdeněk Zbořil v rámci cyklu Typologie politického extrémismu
k přednáškám neonacisty; přednášel tu i jeden z nejhorších domácích nacistů, bývalý šéf skinheadské organizace Národní odpor Filip Vávra. Trochu potěšující je, že se situací v brněnské TV bude zabývat etická komise Syndikátu novinářů; Zbořilovy přednášky pak přes jeho nesouhlas děkan fakulty zrušil a omluvil se jménem fakulty občanům.
Tisk
