Vídeňský památník obětem šoa
Na sklonku října odhalil primátor Vídně Michael Heutel na Židovském náměstí (Judenplatz), v centru někdejšího středověkého ghetta, památník rakouským obětem šoa. Představuje jejbezejmenná knihovna
, bílá stavba bez oken a dveří, realizovaná podle projektu Rachel Whitereadové z Londýna. Stěny památníku tvoří negativní odlitky nástěnných knihoven, vyplňující imaginární vnitřní prostor až ke stropu. Židovské památníky byly jen zřídka z kamene či z kovu, našimi památníky byly vždycky knihy,
prohlásil při této příležitosti Simon Wiesenthal. Monument stojí nad pozůstatky středověké synagogy, v níž při pogromu roku 1421, který tragicky ukončil existenci středověké židovské komunity ve městě, spáchala velká část obyvatel ghetta hromadnou sebevraždu (blíže viz Rch 3/97).
Muž, který zatkl Wallenbergra
Osmasedmdesátiletý Bohdan Tarnavskyj ze Lvova, za 2. světové války partyzán, oznámil v říjnu v ruské televizi šokující zprávu. Koncem listopadu 1944 prý zatkl na Slovensku Raoula Wallenberga, švédského diplomata, který v okupované Budapešti zachránil falešnými dokumenty na sto tisíc Židů před deportacemi. O jeho poválečném osudu se vedou stále dohady. Podle dosud uznávané verze (jež se od Tarnavského výpovědi v lecčems liší) Wallenberga zatkli agenti protišpionáže Rudé armády v maďarském Debrecínu v lednu 1945, poté jej odvezli do Moskvy. Podle lékařské zprávy zemřel diplomat v roce 1947 v sídle sovětské tajné služby Lubjance.
Tarnavskyj sice nepředložil žádný důkaz, ale jeho výpověď zní důvěryhodně. Vyprávěl, jak časně ráno koncem listopadu 1944 na hlídce zatkl muže, který byl pečlivě upravený, jako by právě vyšel od holiče
. Při prohlídce u něj našel švédský a belgický pas a asi 10 000 dolarů a tisíc liber šterlinků. V obou pasech bylo stejné příjmení Wallenberg, ale dvě různá křestní jména - Paul a Raoul,
vzpomínal Tarnavskyj a dodal, že později jej na Slovensku zadržel sovětský oddíl pro boj se špionáží a že jej výslechy a bitím donutili přísahat, že o Wallenbergově zatčení nebude nikdy mluvit. Dodržel jsem slib a celá ta léta jsem mlčel jako hrob,
prohlásil stařec.
Zemřel Jan Karski
V půli července zemřel ve Spojených státech ve věku 86 let profesor historie Jan Karski (vl. jménem Jan Kozielewski). Širší veřejnosti jeho jméno mnoho neřekne, nicméně tento muž byl první, kdo podal světu zprávu o zkáze polských Židů ve varšavském ghettu. Narodil se v Lodži roku 1914, po studiích vstoupil do diplomatických služeb. Když vypukla válka, přidal se k protiněmeckému odboji. V létě 1942 ho členové židovské rezistence informovali o tom, jak Němci v Polsku vyvražďují Židy, a požádali ho, aby tuto informaci předal na Západ. Aby byla jeho zpráva věrohodná, Karski se v srpnu 1942 tajně vydal do varšavského ghetta. Pak odjel přes Německo, Francii a Španělsko do Londýna. Vezl s sebou požadavky představitelů ghetta, podle nichž měli Spojenci zabránit dalšímu vyvražďování Židů v Polsku. Ani britský ministr zahraničíA. Eden, ani prezident Rooseveltse však ve věci nechtěli angažovat. Karski již v USA zůstal, neboť Němci zatím zjistili jeho pravou identitu. Když se v Polsku zmocnili vlády komunisti, rozhodl se v exilu zůstat. Před smrtí Karski ustanovil cenu, jíž budou každoročně oceňovány práce věnované židovskému příspěvku polské vědě a kultuře.
Zatykač na Kalejse
Počátkem listopadu potvrdil rižský soud vydání zatykače na Konrada Kalejse. Tento muž, který v současné době žije v Austrálii, je obviněn, že jako důstojník tzv. komanda Arajs napomáhal vyvražďování lotyšských Židů. Na základě zatykače by měl být vydán do Lotyšska a souzen.
Jodie a Leni
Americká filmová herečka a režisérka Jodie Fosterová se chystá natočit film o Hitlerově režisérce
, dnes sedmadevadesátileté Leni Riefenstahlové. J. Fosterová ji pokládá za úžasně nadanou ženu, která v určité historické etapě chybovala. Hereččino nadšení však zdaleka nesdílí celý Hollywood, mnozí umělci už dali najevo, že s plánovaným snímkem nesouhlasí.
Tisk
