Čtyři roky po vydání prvních dvou dílů Terezínské pamětní knihyvydal nyní Institut Terezínské iniciativy díl třetí, v němž jsou zaznamenána jména a osudy 42 124 vězňů, kteří byli do Terezína deportováni z Německa (v hranicích z roku 1937) a z Gdaňska. Kniha vychází v německé řeči pod názvem Theresienstädter Gedenkbuch . Die Opfer der Judentransporte aus Deutschland nach Theresienstadt 1942-1945.Institut Terezínské iniciativy ji vydal tentokrát v nakladatelství Academia (nakladatelství Melantrich, kde vyšly první dva svazky, mezitím zkrachovalo).
Podklady pro vydání knihy připravili Miroslav Kárný, Michal Frankl, Zdeněk Schindler, Rita Meyhöferová a Ondřej Kárný spolu s širokým okruhem spolupracovníků. Záznam o každém z vězňů je upraven stejně jako v prvních dvou dílech, ale jinak je celková struktura těchto záznamů poněkud odlišná. Soupisy nejsou řazeny chronologicky podle jednotlivých transportů, jak za sebou do Terezína přijížděly, ale podle oblastí, ze kterých byly vypravovány. První takovou oblastí je Berlín, odkud bylo do Terezína deportováno 15 031 Židů, z nichž přežilo pouze 1921 (u patnácti se nepodařilo jejich osud zjistit). Jména jsou řazena abecedně bez ohledu na to, kterým ze 123 berlínských transportů kdo přijel. U každého vězně je samozřejmě uvedeno označení jeho transportu a datum příjezdu do Terezína. Obdobně jsou zpracovány soubory vězňů z dalších oblastí, až ke dvacáté třetí, kterou je Gdaňsk, odkud do Terezína přijelo třemi transporty 117 vězňů, z nichž 102 zahynulo (u dvou se nepodařilo jejich osud vyjasnit).
Připojen je osobní rejstřík, který umožní vyhledávat jména osob, o nichž by čtenář nevěděl, odkud byly do Terezína deportovány (kniha má 896 stran, z toho rejstřík více než 120 stran).
Úvodní části knihy jsou obdobné jako v české pamětní knize. Začínají úvodním slovem Václava Havlaa předmluvou, která vysvětluje poslání knihy a současně poskytuje praktické pokyny, jak se v ní orientovat a jak ji lze používat.
V následující kapitole je charakterizována historie Terezína v letech 1941-1945 se zvláštním zřetelem na úlohu Terezína pro židovské obyvatelstvo Německa v konečném řešení
. Miroslav Kárný v ní vysvětluje, jaké důsledky pro postavení německých Židů v Terezíně měla skutečnost, že Terezínem procházelo celé protektorátní židovské obyvatelstvo, zatímco z Německa přicházeli jen Židé privilegovaní
pro své stáří, zásluhy či proslulost. Konečný osud té či oné skupiny byl však stejný. Vezmeme-li v úvahu počet vězňů, kteří zemřeli v Terezíně, spolu s počtem vězňů, kteří zemřeli po deportaci z Terezína, zjistíme, že zahynulo celkem 86,35 % všech českých Židů a 85,78 % německých Židů uvězněných v terezínském ghettu. Bilance smrti se tedy různí o pouhé půl procento.
Kromě seznamů deportačních transportů z jednotlivých oblastí, které jsou zařazeny u příslušných kapitol, je připojen i soupis všech transportů, které přijely do Terezína, a těch, které byly odtud deportovány dále.
Postup prací na přípravě tohoto svazku, charakteristika využitých pramenů, způsoby jejich vyhodnocování a popis jednotlivých deportačních oblastí je obsahem kapitol, jejichž autorem je Michal Frankl.
Prodejní cena knihy je 950 korun. Členové Terezínské iniciativy a židovských obcí si ji mohou zakoupit nebo objednat v Institutu Terezínské iniciativy, Dlouhá 37, 110 00 Praha 1. V Německu, kde kniha stojí 89 marek, převzalo prodej berlínské nakladatelství Metropol. Jeho adresa: Kurfürstenstrasse 135, D-10785 Berlin.
Tisk
