Zákona a kříže
Podle nového zákona, který nedávno přijal polský parlament, byly kolem šesti bývalých koncentračních táborů (Osvětim, Belzec, Chelmno, Gross-Rosen, Majdanek, Sobibor, Sztutow a Treblinka) vytvořeny stometrové ochranné zóny. Znamená to, že bez souhlasu úřadů se kolem táborů nesmějí stavět žádné veřejné budovy. Zákon také umožňuje odstranit stovky křížů, které kolem Osvětimi postavili příslušníci nacionalistického a antisemitského hnutí v čele s Kazimierzem Switonem.
Premiér Jerzy Buzek prohlásil, že všechny kříže - až na tzv. papežský kříž, instalovaný při návštěvě papeže Jana Pavla II. roku 1979 na paměť tisíců Poláků, kteří v Osvětimi zahynuli - by měly být odstraněny.
Vdova se hlásí
Vdova po Oskaru Schindlerovi, Němci, který za války zachránil ve své továrně stovky Židů před transporty a kterého proslavil americký režisér Steven Spielberg filmem Schindlerův seznam, se hlásí o svá práva. Jedenadevadesátiletá Emilie Schindlerová nedávno prohlásila v interview pro německou televizi, že jí náleží větší podíl z peněz vydělaných Spielbergovým filmem, než dostala. Řekla také, že zachránila víc Židů než její manžel, protože to byla ona, kdo podepisoval příslušné doklady. Naposledy svého manžela viděla roku 1957. Nechoval se dobře, ale nechci o tom mluvit, řekla Emilie v rozhovoru. Prostě mě opustil a já jsem musela platit jeho dluhy. Oskar Schindler zemřel v Německu roku 1974.
Navrácené obrazy
Ke svým majitelům se ze světových galerií vracejí dva obrazy. Z berlínské Národní galerie Goghova skica L'Olivette a z Uměleckého muzea v americkém Seattle Matissův obraz Odalisque.
Skicu van Gogha vlastnil bohatý vratislavský průmyslník Max Silberberg, majitel jedné z nejkrásnějších soukromých sbírek impresionistických malířů v Evropě (její cena se dnes odhaduje na 35 milionů dolarů). Své obrazy musel prodat v nucených židovských aukcích
, které se konaly od roku 1933 do roku 1938. Pak byl deportován do koncentračního tábora, kde zahynul. Obrázek dostane jediný žijící dědic, jeho pětaosmdesátiletá snacha Gerta.
Obraz Henriho Matisse patřil vynikajícímu francouzskému obchodníkovi s obrazy Paulu Rosenbergovi, který před nacisty urpchl do New Yorku. Ředitelka seattleského muzea Mimi Gardnerová prohlásila, že pátrání potvrdilo oprávněnost požadavku Rosenbergových dědiců a že obraz jim bude vrácen po právu vrácen.
Konference o antisemitismu
V Jeruzalémě se v červnu konala mezinárodní konference s názvem Dynamika antisemitismu ve druhé polovině 20. století. Její účastníci se shodli na tom, že v současné době jsou z hlediska antisemitismu nejnebezpečnějšími jevy díla revizionistických historiků a rozšiřování nepravdivých informací po internetu. Ti, kdo revidují historii jménem pravdy a spravedlnosti
, jsou vinni, protože ovlivňují důvěřivé, především mladé lidi, prohlásil prof. Robert Wistrich z Hebrejské univerzity. Revizionisté, kteří (zejména ve Francii) požívají akademické důvěryhodnosti
, jsou podle něj horší než popírači holocaustu, kteří zcela jasně rozšiřují lži a nenávist.
Zvláštní pozornost byla na konferenci věnována učebnicím používaným v palestinských školách. Učebnice pocházejí z Jordánskaa Egypta a Židé jsou v nich stále líčeni jako podvodníci, zrádci a chamtivci, jako nepřátelé islámu a lidstva.
Poměrně dobře byla účastníky hodnocena společenská situace Židů v postkomunistických zemích střední a východní Evropy. Antisemitské stereotypy však v této oblasti přežívají v nacionálním tisku, v knihách a v projevech nacionalistických a komunistických představitelů, řekl dr. Leon Volovici, šéf výzkumu v Mezinárodním středisku Vidala Sassoona pro studium antisemistismu, které konferenci spozorovalo.
1426 stránek
V souvislosti s předchozí zprávou je zajímavé zjištění, k němuž došli pracovníci Centra Simona Wiesenthala ve Vídni. Na internetu nalezli 1426 stránek, které šíří ideologii rasismu, antisemitismu a nacismu.
Zemřel Aron Vergelis
Ve věku osmdesáti let zemřel ruský básník Aron Vergelis. Jeho jméno je spojeno především s jidiš revue Sovietiš Heimland, kterou řídil od počátku padesátých let až do let osmdesátých. Časopis sloužil především jako zástěrka protižidovské politiky komunistického režimu. Během svých návštěv na Západě se Vergelis vyjadřoval pochvalně o sovětském zřízení s tím, že stalinský antisemitismus je už pouhou vzpomínkou. Vergelis měl ovšem i zásluhy: díky tomu, že časopis vycházel, se někteří Židé poprvé seznámili s hebrejskou abecedou a s klasiky literatury psané v jidiš.