U příležitosti stého výročí obvinění z údajné rituální vraždy v městečku Polná, vedle Dreyfusova případu největší evropské aféry svého druhu, vysílá ČT 2 dne 30. března a 1. dubna vždy ve 20.00 dvoudílný televizní dokumentární pořad Případ Leopolda Hilsnera. Scénář k filmu na motivy knihy Jiřího KovtunaTajuplná vražda(Sefer, 1994) napsal Vladimír Branislav, v tvůrčí skupině Anny Beckové jej natočil režisér Petr Burian.
Ukázky z dokumentu budou promítány na besedě s Vl. Branislavem a s Jiřím Kovtunem, která se uskuteční ve druhé polovině března v pražském divadle Říše loutek (Žatecká 1, Staré Město). Přesné datum besedy nebylo v době uzávěrky tohoto čísla známo, proto prosíme čtenáře, aby sledovali denní tisk a výlohu knihkupectví Fišer v Kaprově ulici nebo zavolali přímo do redakce časopisu (tel. č. 02/72 74 34 34). Druhý díl filmu se bude promítat dne 16. března v kině Mat (Karlovo náměstí 19, P2, vchod z ulice Odborů 7) od 13.00.
O nedávno dokončeném filmu jsme hovořili s Vladimírem Branislavem.
Jak vznikl nápad natočit dokument o hilsneriádě?
Před třemi roky jsem četl v Lidových novinách o snaze pana Vašíčka rehabilitovat Leopolda Hilsnera a o odmítavém vyjádření Nejvyššího soudu. Zaujalo mě to a začal jsem shánět materiály o hilsneriádě. Nakonec jsem získal knihu historika Jiřího Kovtuna Tajuplná vražda. Když jsem ji přečetl, byl jsem nadšený, protože je opravdu výborně napsaná. A hned mě také napadlo, že to je úžasný námět na film. Pak jsem zjistil, že brzy po listopadu natočilo brněnské studio o hilsneriádě hraný dokument, ale že se příliš nevydařil. Rozhodl jsem se proto pro čistě dokumentární přístup.
Kontaktoval jste Jiřího Kovtuna?
Samozřejmě. Byl nesmírně ochotný. Nejenže mi dovolil napsat scénář na motiv jeho knížky, ale strašně mi pomohl. Sháněl ve washingtonské Kongresové knihovně u nás nesehnatelný obrazový materiál, doporučil mi, pro co a kam se mám obrátit, radil jsem se ním i při psaní scénáře. Upozornil mě také na údaje, které do své knihy nezahrnul: například na to, že o vraždě v Polné se zmiňuje Hitler ve svých Rozhovorech s Dietrichem Eckartem; Hitler tam na příkladě rituální vraždy
v Polné vysvětluje, proč - mimo jiné - nemá rád Židy. Spolupráce s panem Kovtunem byla opravdu báječná.
Jak se vaše práce vyvíjela?
Nejprve jsme to chtěli dělat systémem historického
němého filmu s titulky, jako by nějaký reportér tehdy natáčel film o vraždě, protože v Hilsnerově době už byla na světě Kříženeckého kamera. Ale to se ukázalo jako příliš náročný projekt. Takže vznikl dvoudílný pořad natočený klasickými dokumentaristickými způsoby. První díl se jmenuje Tajuplná vražda a zabývá se hilsneriádou a druhý, Souvislosti, se snaží mapovat antisemitské projevy v české společnosti po hilsneriádě až do dnešní aktuální současnosti.
Kdo ve vašem dokumentu vystupuje?
Kromě autora Tajuplné vraždy, historičky Heleny Krejčové a Pavla Tigrida to jsou například kriminalista docent Jiří Straus, dále patolog prof. Jiří Štefan, přednosta Ústavu soudního lékařství. S kriminalistou jsme v Polné udělali přesnou rekonstrukci svědectvíPetra Pešáka, které bylo, jak víte, v procesu velmi důležité.
Zjistili jsme, a docent Straus to stoprocentně potvrdil, že svědek nemohl z místa, kde stál, na těch necelých 700 m vraha vidět. Diváci se o tom sami přesvědčí. Dokonce ani kdyby se Pešák tehdy díval dalekohledem, nerozeznal by přesně rysy vraha. My jsme na tu vzdálenost zabrali tvář herce (v rekonstrukci vystupují herci v dobových kostýmech) transfokátorem a nikoho konkrétního jsme neviděli.
Šli jste do soudních spisů?
Samozřejmě. Právě na nich kriminalista ukazuje, jak byl celý případ strašlivě odbytý.
V Kovtunově knize jsou zmiňovány také dobové karikatury, pohlednice a popěvky.
Po různých archivech a v pražském Etnografickém ústavu jsme s pomocí docentky Thořové sehnali asi dvacet písniček o Hilsnerovi, které si lidé tenkrát zpívali, a vypátrali jsme i příslušné nápěvy. Ve filmu zazní v doprovodu flašinetu a kytary. Uvidíte, jak byly strašlivě chytlavé a opravdu ostře protižidovské. A představte si: docentka Thořová, která se tímto tématem zabývá už dlouho, zjistila, že tyhle písničky si lidé zpívali na Moravě ještě po druhé světové válce.
Mluvili jste s lidmi v Polné?
Udělali jsme takovou malou anketu - co vědí o hilsneriádě. Zeptali jsme se asi třiceti náhodných chodců různých věkových kategoriích. Něco věděli všichni, ale zajímavé bylo, že asi polovina dotázaných věří, že Anežku Hrůzovou zavraždil Hilsner. Jedna dívenka řekla, že to slyšela ve škole, že Anežku zabili Židi.
A s potomky pamětníků jste hovořili?
Našel jsem jednu devadesátiletou, ale čipernou dámu, která se s Hilsnerem náhodou v Praze setkala! Samozřejmě že ne v době vraždy, ale později, když se vrátil z vězení. Její rodiče bydleli v ghettu, hned vedle Hilsnerů, a všechno jí o procesu vyprávěli. Ta paní uvedla, že si nedovede představit, že by takový ňouma něco podobného spáchal. A pak jsem mluvil také s potomky pamětníků, kteří znali Pešáka a také možná skutečného vraha Anežky Hrůzové, Vincence Zelingera. Pešáka charakterizovali jako nedůvěryhodného člověka a Zelingera přímo jako grázla.
Druhý díl má opravdu široký záběr...
Mluvíme tam o protektorátu, o tom, jak čeští propagátoři nacismu čerpali živnou půdu mj. z Hilsnerovy aféry, o padesátých letech, citujeme výroky některých komunistických představitelů, hovoří se tam o akci Pavouk, kterou připravovala Státní bezpečnost v 80. letech. A také o aktivitách skinheadů.
Hilsneriáda v Polné
Město Polná si připomene sté výročí hilsneriády následujícími akcemi:
Dne 27.3. se uskuteční slavnostní vzpomínkový večer u příležitosti 100 let vraždy Anežky Hrůzové, spojený s přednáškou prof. P. Tomáše Halíka, prezidenta Křesťanské akademie Praha, a s besedou. Účast na besedě přislíbili PhDr. Leo Pavlát, zástupci židovských obcí Praha a Brno a politické osobnosti. (Lidový dům Polná, 19.00)
Dne 29.3. se koná přednáška PhDr. Zdeňka Jaroše Cesta k hilsneriádě. Další přednáška dr. Jaroše, tentokrát na téma Problematika židovství v Čechách, se uskuteční 19.4. Pořádá Muzeum Vysočiny Jihlava. (Obě přednášky se konají v Khunově síni Základní umělecké školy Polná, 18.00.)
V souvislosti s výročím vydá Klub za historickou Polnou pohlednici s polenskými židovskými památkami. Zároveň chystá panel dobových fotografií, pohlednic a tiskovin, který bude celoročně vystaven v přízemí budovy České pojišťovny na Husově náměstí.
Nakladatelství Linda ve spolupráci s Klubem za historickou Polnou připravuje k vydání knihu Bruno Adlera Boj o Polnou a publikaci Františka Červinky Hilsnerova aféra a její literární dozvuk.
Ve čtyřech číslech historického sborníku Polensko vyjde v průběhu roku série článků o hilsneriádě. V Polenském zpravodaji bude na pokračování publikovaná studie Marty Vomelové Židé a Polná.
Na měsíc květen připravují ochotníci pětidenní cyklus divadelních rekonstrukcí píseckého procesu, ve kterém byl Leopold Hilsner odsouzen.
Tisk
