1. listopadu 2004 - MF Dnes: Ultrapravici v Německu vede neonacista
Německá ultrapravicová Národnědemokratická strana (NPD), která se v září dostala do zemského sněmu v Sasku, si na svém víkendovém celorepublikovém sjezdu zvolila do čela představenstva známého neonacistu Thorstena Heiseho, který je v podmínečném výkonu trestu. Zároveň potvrdila ve funkci šéfa strany Udo Voigta, který se netají útoky proti cizincům.
1. listopadu 2004 - Lidové noviny: Ovace v Tel Avivu patřily zachránci českých židovských dětí
Na festivalu filmů s židovskou tematikou, pořádaném v Izraeli za účasti desítek evropských a mimoevropských zemí, byl v sobotu v telavivské Cinemathek promítán film režiséra Mateje Mináče Síla lidskosti o Nicolasi Wintonovi a snímky Jaroslava Hovorky Když pláč se směje (o kulturním životě v terezínském ghettu) a Nikdo ti nic nedá za minulost (o zachránci pronásledovaných Židů za války).
5. listopadu 2004 - MF Dnes: Záhada židovského hřbitova v obci Blevice
Záhadou, kterou se článek zabývá, je rozpor mezi tím, že v obci Blevice na Kladensku žila do roku 1880 jedna židovská rodina, potom už žádná, a tím, že na místním hřbitově je na 300 dochovaných náhrobků:Když chybějí hodnověrné informace, přicházejí ke slovu pověsti. (Podle jedné) se v Blevicích ze strachu před vypovězením ze země nebo před pronásledováním skrýval jakýsi bohatý Žid. Když zemřel, nebylo ho možné nikde pohřbít, protože žádný hospodář nechtěl k tomuto účelu poskytnout pozemek. Vrchnostenský úřad vyčlenil místo v lese, kde byli později pohřbíváni i jeho další souvěrci.
6. listopadu 2004 - MF Dnes: Adolf Hitler nebyl žádný démon
Recenzi prvního dílu biografie nacistického vůdce od Iana Kershawa (viz Nové knihy - září 2004) napsal pro sobotní MF Dnes Pavel Kosatík: (...) to, čím diktátor strhával německé masy, především tedy jeho různé vize budoucnosti, nebylo založeno jen na pragmatickém kalkulu, ale vyplývalo z nevědomé, intuitivní komunikace s nimi. Kdyby nebyl sám otrokem vlastních vizí, nedokázal by zotročit tolik druhých. Kdyby 'jen' racionálně kalkuloval, nikdy by se nedostal tak vysoko, jako když řekl: 'Já sním. Dělejte to se mnou.'
8. listopadu 2004 - SME: V nitrianskej synagóge vznikne Múzeum židovskej kultúry a holokaustu
Jedna z nejkrásnějších synagog na Slovensku byla loni rekonstruována, dnes slouží jako kulturní centrum a v budoucnosti by se měla stát také místem vzdělávání: Dramaturgia expozície ráta s vytvorením dokumentačného strediska holokaustu, verejnou knižnicou a audiovizuálnou technikou, ktorá umožní prezeranie i hlbšie štúdium dokumentov. Popri vzdelávacej, informatívnej a kultúrnej hodnote múzea vidia poslanci samosprávy v jeho vybudovaní vhodný príspevok k podpore turistického ruchu.
13. listopadu 2004 - Orlické noviny: Objevují osudy zmizelých lidí
Regionální deník informuje o další skupině studentů - tentokrát ze soukromého gymnázia v Letohradě, kteří se zapojili do projektu Zmizelí sousedé. Od 17. do 30. listopadu bude v arkádách letohradského zámku přístupná výstava, která seznámí veřejnost s výsledky jejich práce.
15. listopadu 2004 - Tachovský deník: Oskar Schindler z Flossenbürgu
Památník holocaustu Jad Vashem udělil titul Spravedlivý mezi národy německému občanovi Herbertu Herdenovi, který během války zachránil asi dvacet Židů. Jako příslušník policejní zpravodajské služby využíval svých kontaktů s podzemním hnutím a pomáhal pronásledovaným uprchnout.
15. listopadu 2004 - Respekt: Potřebovali bychom úplně nový jazyk
Kupříkladu slovo 'hlad' - můžete ho použít několikrát denně, můžete dokonce říct, umírám hlady a začít si smažit řízek, ale líčíte-li holocaust, není to tentýž hlad. (Pro jeho popsání) bychom potřebovali úplně odlišnou slovní zásobu
, říká v rozhovoru s Hanou Ulmanovou příslušnice tzv. druhé generace, izraelská spisovatelka Savyon Liebrechtová.
20. listopadu 2004 - Olomoucký den: Autorka dolaďovala paměti
Ve spolupráci s Muzeem Prostějovska vydává svou vzpomínkovou knihu Co oheň nespálil Maud Beerová, prostějovská rodačka, která přežila holocaust. V knize převažuje vyprávění z válečných let, kdy byla naše rodina deportována do Terezína. Hodně v ní píšu i o lidech z prostějovské židovské obce, s nimiž jsem se znala. Paměti píšu už třicet let hlavně kvůli svým potomkům,
řekla autorka.
23. listopadu 2004 - Novinky.cz: Náhrobky kadaňských Židů se přestěhují
Radní Kadaně se rozhodli shromáždit náhrobní kameny ze židovských hřbitovů, které byly během let rozkradeny a používány například jako dlažba nebo k oplocení dětského hřiště: 'Všechny fragmenty náhrobků umístníme v zadní části městského hřbitova, pravděpodobně necháme vyrobit i památník. Jak to celé bude vypadat, zatím není jasné.' uvedl kadaňský starosta Jiří Kulhánek (ODS).
24. listopadu 2004 - BBC: V Berlíně uctí památku britského válečného agenta
Frank Foley, který pracoval oficiálně jako úředník pasové kontroly v Německu, byl britským tajným agentem. Během války pomohl k útěku za hranice tisícům německých Židů, některé ukrýval ve svém bytě: Nejenom že vízová pravidla naplňoval opravdu volně, a umožnil tak Židům utéct do Británie a Palestiny, ale pomáhal jim také falšovat cestovní doklady.
In memoriam mu byl udělen titul Spravedlivý mezi národy (viz. informace na stránkách Yad Vašem) a tento týden byla odhalena jeho pamětní deska na britském velvyslanectví v Berlíně.
26. listopadu 2004 - MF Dnes: Romské děti natřené na bílo
Spolupracovník organizace Člověk v tísni reaguje v rubrice Hyde Park na událost, která se stala v říjnu v Libčicích u Prahy: tři romské děti byly natřeny nebo se natřely bílým emailem. Každý Rom musí najít sílu, aby se s tím, že je příslušníkem neoblíbené minority, vyrovnal. Někdo se k tomu hrdě přihlásí, jinému je to jedno, někdo se pod tlakem společnosti stydí. Natřít sebe nabílo je výraz zoufalého hledání pošramocené identity! Natřít děti nabílo je výraz hlouposti a rasismu!
Viz článek na stránkách Infoservisu.net.
26. listopadu 2004 - Lidové noviny: Nejsem žádný nacista, ale vlastenec
Na katedru politologie VŠE v Praze byli docentem Ratajem pozváni dva představitelé české nacionalistické strany České hnutí za národní jednotu - Jan Kopal a Jan Skácel. Vedení katedry se hájí svobodou slova a právem studentů na seznámení se s názory nacionalistů. 'Domnívám se, že takováto přednáška nám může prospět. Je potřeba vysvětlovat naše postupy, protože média často zkreslují naše výroky a názory,' tvrdí Kopal. 'My jsme na tom tak trochu jako jehovisté, my prostě o své pravdě přednášet musíme, aby se národ vrátil do stavu národního obrození,' doplňuje ho Skácel.
Tisk
