V listopadu 2002 byl slavnostně odhalen památník obětem holocaustu v Černovicích u Tábora (viz článek v Rch 11/2002). Iniciátorem projektu bylo občanské sdružení Židovský památník Černovice
, autorem konečné podoby památníku pak německý sochař českého původu Michael Deiml. Památník později posloužil jako základ vzdělávacího projektu pro žáky vyšších ročníků základních škol a studenty středních škol, který se snaží novými a moderními vyučovacími metodami seznámit studenty s historickými fakty týkajícími se dějin druhé světové války a zvláště holocaustu: Projekt vychází z předpokladu, že dějiny a příběh jedné obce může vypovídat a ukazovat na dějiny státu, a duše jednoho člověka může zrcadlit důležité momenty duše národa
, píše v úvodu k Pedagogické příručce černovického projektu PhDr. Jana Slácelová z Pedagogické fakulty Masarykovy university v Brně.
Účastníci u černovického památníku. Foto: M. Deiml.
Aby se pedagogogové základních a středních škol seznámili s možnostmi tohoto vzdělávacího projektu, uspořádalo občanské sdružení Židovský památník Černovice
první ročník třídenního semináře. Od pátku 8. října 2004 až do nedělního odpoledne byly na programu odborné přednášky, velký prostor byl věnován dílnám a návštěvě černovického památníku.
Památník je věnován 53 židovským rodákům z Černovic - někteří z nich podle dochovaných dokumentů v Černovicích na počátku okupace žili, někteří bydleli v okolních obcích. Jejich jména, data a místa narození, stručný osud během války a jména jejich blízkých příbuzných jsou vyryta na žulových kamenech lemujících cestu k márnici a židovskému hřbitovu. Cesta má symbolizovat spojení mezi zaniklým světem židovské komunity a naší současností. Jako odkaz na selekce prováděné v koncentračních, resp. vyhlazovacích táborech, jsou na levé straně cesty pomníky
těch, kteří nepřežili, a na protilehlé straně několika málo osob, kterým se podařilo holocaust přežít.
Také první pedagogická aktivita byla spojena s památníkem. Každý účastník semináře měl za úkol najít osobu, s níž ho něco spojuje - den, měsíc nebo místo narození, jméno apod. Na praktickém příkladě je vysvětlena základní idea celého projektu - identifikace s obětí holocaustu, přiblížení studentům osudu jedné konkrétní postavy. Tedy skrze osud jednotlivce vyložit obecné dějiny, skrze identifikaci studenta s konkrétním člověkem - obětí holocaustu - se pokusit alespoň přiblížit pocity a zvraty v životě, do něhož zasahují dějiny.
Následující den ráno začal seminář přednáškou Dagmar Burdové o realizaci projektu Zmizelí sousedé na základní škole v Litomyšli a reflexi holocaustu v českých učebnicích dějepisu. Pak už byly na programu dílny, ukázky pedagogických postupů a metod, které jsou v projektu použity. Učitelé pracovali ve skupinkách podle pracovních listů, které vytvořil Michael Deiml - jeden z iniciátorů projektu a autor památníku - spolu s týmem pedagogů a studentů Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Pracovní listy jsou určeny žákům a studentům, kteří s nimi mohou aktivně pracovat - zaznamenávat své poznatky přímo při prohlídce památníku nebo výuce ve škole.
Praktická dílna J. Bobek-Engelové. Foto: M. Deiml.
Odpoledne proběhly další dílny, k nejzajímavějším patřil příspěvek Julie Bobek-Engelové o výuce o holocaustu v Nizozemí. Čeští učitelé měli možnost srovnat situaci na českých a na holandských školách, kde je metoda skupinového vyučování samozřejmostí a holocaust nedílnou součástí výuky dějepisu.
Nejvzácnějším hostem semináře byla spisovatelka a překladatelka Ruth Bondy, která přednesla svůj přípěvek na téma Kamarád a děti terezínského ghetta
. Přes dvacet vydání časopisu Kamarád, který tvořili a vydávali chlapci v Terezíně, by se mělo stát součástí černovického vzdělávacího projektu, už proto, že podává studentům autentické svědectví o životě jejich vrstevníků v ghettu.
V neděli, poslední den semináře, čekala pedagogy praktická ukázka hodiny,kterou v rámci svých programů pro studenty ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze připravila Marie Zahradníková. Práce ve skupinách s dobovými dokumenty byla zajímavá, zvl. sestavení deníkových záznamů oběti - osoby transportované do koncentračního tábora a pachatele
- příslušníka pořádkové policie, který na tento transport dohlížel.
Návštěva bývalého židovského hřbitova. Foto: M. Deiml.
Odpoledne proběhla druhá část programu spojeného s památníkem obětem holocaustu - tentokrát na židovském hřbitově a v márnici. Na hřbitově se mají studenti seznámit se základy židovské kultury a náboženství - prohlédnout si náhrobky, všimnout si rozdílů mezi křesťanskými a židovskými zvyky a tradicemi, seznámit se s hebrejským písmem. Následuje prohlídka márnice, která dlouhá léta sloužila jako sklad místního zemědělského družstva. Zde jsou instalovány informační panely o historii Židů v Čechách i v Černovicích. Uprostřed prostoru nelze přehlédnout plastiku od Michaela Deimla znázorňující zuhelnatělý kmen stromu. Součástí díla je osvětlená urna s popelem z osvětimských krematorií.
Na závěr semináře se diskutovalo a hodnotilo - účastníci se vyjadřovali k formální i obsahové stránce semináře. Většina pedagogů ocenila celkovou koncepci projektu a práci všech, kteří se na realizaci podíleli. Jakou odezvu bude mít černovický projekt na školách - u učitelů a zvláště studentů, bude možné zhodnotit za rok během příštího semináře.
Tisk
