Po skončení druhé světové války spojenci objevili stovky a tisíce koncentračních táborů s desetitisíci mrtvých a umírajících vězňů, židů, politických odpůrců, Sintů a Romů, homosexuálů, asociálních živlů
, Svědků Jehovových a všech nacistickému režimu nepohodlných lidí. Byly to beze sporu právě koncentrační tábory, které se zapsaly do kolektivní paměti jako jedna z největších zrůdností lidských dějin. Jejich celkovému popisu se přitom historiografie nevěnovala: po obsáhlém encyklopedickém seznamu vydaném Červeným křížem v Arolsenu1 vznikla až o čtyřicet let později příručka Gudrun Schwarzové.2 Pro Československo tvoří výjimku publikace Tábory utrpení a smrti
vzniklá v šedesátých letech, kde jsou zaznamenány jak všechny tábory na území ČSR, tak jejich krátká historie.3 Přitom kdo se chtěl například dozvědět něco o některém ze 116 pobočních táborů Gross-Rosenu, neměl k dispozici seriózní příručku, z níž by mohl čerpat informace.
Proto vznikl při berlínském Centru pro výzkum antisemitismu (Zentrum für Antisemitismusforschung, Technische Universität, ZfA) projekt Historie nacistických koncentračních táborů
, pod vedením jeho ředitele prof. dr. Wolfganga Benze a ředitelky památníku Dachau dr. Barbary Distelové. Projekt si klade za úkol iniciovat a vést přípravu řady publikací, které by encyklopedickým způsobem v několikastránkovém rozsahu objasnily historii každého tábora. Délka příspěvku se bude lišit podle množství vězňů a trvání tábora: tak se například počítá s cca 100 stránkami pro historii základního tábora Osvětimi a přibližně 15 stránkami pro pobočný tábor Flossenbürgu Richard v Litoměřicích. V první fázi projektu jde především o zpracování historie táborů, které stály pod správou Hlavního úřadu hospodářství a správy SS, Wirtschaftsverwaltunghauptamt
, WVHA
. Tento úřad spravoval velké tábory jako Osvětim a Dachau i stovky jejich pobočných táborů.
Snažíme se v rámci tohoto projektu oslovit specialisty na jednotlivé tábory; může jít též o studenty, kteří připravují či připravili o diplomovou nebo disertační práci, či autory výstavy zabývající se některým z táborů na českém území. V České republice se jedná o pobočné tábory Flossenbürgu, Gross-Rosenu, Osvětimi a Ravensbrücku (řazeno podle počtu táborů). Příspěvek by měl popsat datum a důvody pro zřízení tábora, odkud a kolik přicházelo vězňů, podmínky v táboře, zahrnovat údaje veliteli a dozorcích, o práci, kterou vězňové byli nuceni vykonávat, o kulturních a/nebo odbojových aktivitách vězňů, o osvobození tábora a o poválečném osudu tohoto místa. Jde o vědecké publikace, které by ale stylově měly být přístupné i laickému čtenáři.
Výsledky jsou publikovány dvojím způsobem:
- u berlínského nakladatelství Metropol, kde už mezitím vyšly naše první dva svazky4,
- po dokončení projektu vyjde kompletní řada u renomovaného nakladatelství Beck v Mnichově.
Vyzýváme proto všechny, kteří by mohli a chtěli napsat příspěvek o některém z táborů, které stály na českém území, aby se přihlásili na uvedenou adresu:
|
Dr. Angelika Königseder (vedoucí projektu) Zentrum für Antisemitismusforschung |
|
Technische Universität Berlin Ernst-Reuter-Platz 7 10587 Berlin Německo |
Anna Hájková je k zastižení pod ahajkova@zfa.kgw.tu-berlin.de a jako jediná v projektu komunikuje česky.
Tisk
