Holocaust Romů

Práce s příběhem Jaroslava Heráka

Tato vzorová hodina slouží jako úvodní část k historii holocaustu Romů na českém území na základě konkrétního případu romské rodiny z Luhačovic a je určena studentům, kteří již mají základní informace o holocaustu.

Cíl:
Studenti si uvědomí, že se holocaust týkal nejen Židů, ale i dalších etnických skupin (Romů). Zamyslí se nad tím, že na českém území žily romské rodiny, které byly perzekuovány (a to nejen nacisty, nýbrž Čechy samotnými) a proč.

Prostředky:
Kritická analýza obrazového materiálu.

Velikost skupiny:
20 studentů (čtyři skupiny po pěti studentech).

Věk:
15-18.

Doba:
Vzhledem k délce vyhledávání na Internetu jsou nutné dvě vyučovací hodiny a domácí práce.

Předmět:
dějepis, občanská nauka

Pomůcky pro každou skupinu:
mapa ČR
následující materiály z holocaust.cz, převážně z prezentace o Osudu Jaroslava Heráka:
papíry a fixy pro každou skupinu

Evokace:
Studenti vytvoří skupinky po čtyřech. Nejdříve následuje krátký brainstorming. Učitel napíše na tabuli velkými písmeny pojem Holocaust, který je studentům již známý a krátce s nimi diskutuje o jeho důsledcích.
- Studenti lokalizují na mapě město Luhačovice.
- Poté si prohlédnou fotografii romského osídlení, která se v Luhačovicích usadila koncem 19. století, diskutují nad tehdejším způsobem života a bydlení romských rodin, které již přestávaly kočovat a začaly se usazovat. Své myšlenky studenti zapíší na připravený papír.
- Dále se zaměří na fotografii rodiny Emila Heráka z roku 1940 a srovnají životní podmínky romských rodin z tohoto období s fotografií předcházející. (Do popisu mohou zahrnout i styl oblékání, které je rovněž výrazem životní úrovně.) Jako další pomůcku k charakterizování životní situace můžeme v této chvíli použít fotokopii s odhadní cenou domku otce Jaroslava Heráka, kde je charakterizována celková stavba a použitý materiál. (Studenti si jistě povšimnou dnes již oficiálně nepoužívaného označení U cikánů.) Své poznatky ze srovnávání obou obrázků opět napíší na papír.
- Všechny skupiny si vyberou mluvčího, který v této fázi prezentuje výsledky z pozorování obou obrázků, popř. dokumentu o stavbě domu Jaroslava Heráka.
- Na základě fotokopie vysvědčení se studenti pokusí charakterizovat osobnost Jaroslava Heráka. (např. vynikal ve zpěvu a v tělesné výchově, měl nedostatky v hlavních předmětech, měl vysoký počet neomluvených hodin. V hlavičce je opět označení cikán jeho otce.)
- Zjistěte, jak byli Romové postupně vyčleňováni ze společnosti a zbavování svých práv na základě následujících dokumentů:
  
  Studenti diskutují nad dokumenty Vyhláška okresního úřadu v Uherském Brodě omezující volnost pohybu Romů v Luhačovicích a Protestní dopis singulárního výboru proti usazení Romů a snaží se najít důvod, proč byly oba dokumenty tamějším českým obyvatelstvem, resp. úřady, sepsány. (Např. strach před okrádáním lázeňských hostů, nepořádnost a nečistota zdejších Romů). Zde by bylo dobré, upozornit studenty na stereotypizaci (nálepkování, házení lidí jisté skupiny do jednoho pytle bez ohledu na jejich individuální vlastnosti a jednání), což je na tomto dokumentu zřetelné. Další obrazový dokument, který poslouží k charakteristice antisemitského chování českých úřadů, je cigánská legitimace Jaroslava Heráka vydaná Okresním úřadem v Uherském Brodě. Svoje pozorování studenti opět zapíší na papír a srovnají s ostatními skupinami v plénu.
- Dále následuje etapa - okupace českých zemí. Studenti diskutují nad hromadným soupisem Romů a srovnávají ji s hromadnou registrací židovského obyvatelstva. Dále si prohlédnou dokument o dražbě majetku deportovaných luhačovických Romů (sledují období, v kterém byla sepsána, všímají si dvojjazyčnosti, z které je patrná probíhající germanizace.)
- Co se s rodinou Herákových dělo po deportaci se studenti dozví v úvodu Osudu Jaroslava Heráka (viz především odstavec Za branami tábora v sekci označené B II.... ). a na základě prostudování textu o cikánském táboře v Osvětimi-Birkenau charakterizují v bodech, co tento tábor byl a jak zde deportovaní žili. Volitelně si mohou studenti prostudovat též vzpomínku Irena Heráka, zvláště kapitolu Osvětim-Birkenau, kde se hovoří též o útěku Jaroslava Heráka.

Domácí slohový úkol:
Napište pravdivý příběh rodiny Jaroslava Heráka (ca 200 slov) na základě informací, které jste se dozvěděli během vyučovací hodiny při práci s Internetem.

Závěr:
Studenti sledovali příběh romské rodiny Heráků odehrávající se během okupace. Uvědomili si, že podobnou situaci prožívala během války celá řada romských rodin. Zjistili, že kořeny nenávisti a rasismu vůči Romům na českém území lze sledovat již v předválečném období a že zde existuje částečná podobnost s antisemitismem vůči Židům. Vědí, že Romové byli deportování do tzv. cikánského tábora v Osvětimi-Birkenau a jak zde deportovaní žili.