Modul Čísla opět tvářemi je založen na unikátním propojení online zdrojů zveřejněných na vzdělávacím portálu holocaust.cz. Prostřednictvím práce s databází obětí holocaustu, s fotografiemi a dalšími digitalizovanými archivními dokumenty, texty historiků, svědectvími pamětníků či dalšími obrazovými materiály mohou žáci interaktivně a za použití moderních technologií zkoumat dějiny holocaustu a druhé světové války a diskutovat o klíčových problémech moderní společnosti.
Databáze obětí holocaustu, která je k dispozici na portálu holocaust.cz, obsahuje přes 130 000 záznamů lidí, kteří byli kvůli svému židovskému původu během druhé světové války pronásledováni a zavražděni a pocházeli z českých zemí nebo prošli terezínským ghettem. Stručné záznamy jednotlivých mužů, žen a dětí jsou propojeny s obsahem portálu holocaust.cz a prostřednictvím projektu Terezínské album doplňovány o autentické dokumenty a fotografie. Nabídnuté informační zdroje umožňují rekonstruovat osudy konkrétních jednotlivců či skupin osob.
Toto pátrání v modulu Čísla opět tvářemi ovšem nemá být samotným cílem celého procesu, ale spíše prostředkem k výuce o dějinách holocaustu a jejich prostřednictvím k výchově lidí, kteří odmítají projevy antisemitismu, xenofobie či rasismu a jsou schopni si uvědomit, jak nepřijatelné jsou tyto nesnášenlivé ideologie z pohledu lidských práv. Tento cíl je ve shodě s jedním z očekávaných výstupů při výuce moderních dějin, jak je definuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). Podrobnější zařazení modulu do struktury RVP ZV najdete na konci tohoto textu.
Jednou z velkých výhod práce s online zdroji na holocaust.cz, je jejich flexibilita. Jak přesně s modulem Čísla opět tvářemi pracovat a kolik si na něj vyčlenit hodin, je proto zcela na rozhodnutí jednotlivých pedagogů. Domníváme se, že svobodný přístup umožní včlenit práci s modulem do různých školních vzdělávacích programů a že přesný popis metodiky by pedagogy omezoval. Ideální je práci s databází předem vyzkoušet a pracovat v kontextu konkrétních výukových záměrů. Aby měl modul zamýšlené pedagogické výsledky, je však vhodné jej v každém případě uskutečnit v souladu s následujícími principy.
Práce s modulem by měla mít tři základní etapy - přípravu, samotnou práci s databází a reflexi. Všechny tři etapy by měly svou formou a obsahem žáky vést k tomu, aby si uvědomili, jak se konkrétně projevuje rasismus, xenofobie a antisemitismus a proč bychom tyto nebezpečné tendence neměli přecházet bez povšimnutí.
Příprava
Vzhledem k tomu, že klíčové aktivity modulu se vztahují k objevování jmen a osobnosti pronásledovaných, je vhodné se před samotnou prací s modulem zaměřit na jména a jejich význam pro naši identitu. Již v názvu modulu je naznačeno, že součástí pronásledování Židů v době druhé světové války byla snaha o vymazání jejich individuální identity, jež se často projevovala nahrazováním jmen neosobními čísly. Abychom se mohli tomuto tématu věnovat, je potřeba zabývat se jmény jako takovými, a to i ve zcela nehistorické rovině. Žáci se můžou věnovat původu svých jmen či jejich významu atd. Tím se nám otevře prostor k tomu, abychom se mohli později zabývat důsledky nahrazování jmen čísly. Využít je možné například aktivitu Co znamená moje jméno
:
-
Každý žák dostane jeden papír (ideálně formátu A3) a do středu napíše své jméno, příjmení, popřípadě přezdívku. Následně formou myšlenkové mapy k jednotlivým jménům dopisuje doplňující informace (co znamená jeho jméno, po kom jej má, jak mu říkají doma atd.).
-
Uvedené informace budou dál sdílet, proto je nutné, psát pouze to, co chci sdílet s ostatními.
-
Potom se žáci rozdělí do skupin (max. 5-6 osob) a každý sám sebe podle svého papíru představí. Ostatní se mohou ptát.
-
V závěrečné fázi je možné vyplněné papíry umístit ve třídě, popřípadě si ještě společně popovídat o tom, na co zajímavého v jednotlivých skupinách narazili.
Tuto aktivitu je možné doplnit například diskusí o historii jmen Židů, v níž lze vyjít například z knihy Ruth Bondyové Rodinné dědictví. Jména v Čechách a na Moravě (Praha 2006).
Práce s databází
Pro zahájení práce s databází obětí se nabízí několik možností. Žáci mohou začít výběrem transportního čísla, vyhledávat podle jmen a příjmení, podle data narození či místa bydliště. Popřípadě mohou náhodně procházet databázi a vybírat osoby s velkým množstvím nalezených dokumentů atd.
Stejně tak je variabilní i forma zadání a jeho zpracování. Zvolený postup by sice měl směřovat k tomu, aby se žákům podařilo pochopit úlohu odcizení identity jako nástroje k perzekuci určité skupiny obyvatelstva, ale zda vzniklé práce budou mít podobu prezentace, příběhu, divadelní scénky, obrazu, básně či čehokoliv jiného, necháváme na jednotlivých učitelích. Na nich bude také rozhodnutí, zda využít práci ve skupinách, nechat pracovat jednotlivce, výstupy společně prezentovat, či je použít pro nějakou celoškolní akci atd.
Variabilita vzdělávacího modulu, interaktivní a různorodý způsob práce s databází obětí a možnost různého zadání práce mohou také vhodně podpořit inkluzivní vzdělávání. S databází můžou pracovat žáci různého nadání a různých schopností - někdo bude schopen bravurně vyhledávat v kontextu, jiný dokáže logicky propojovat informace o životě více lidí, další třeba porozumí termínům v německém jazyce.
Ačkoli chceme, aby uživatelé přistupovali k databázi s co nejmenším množstvím doporučení či nařízení, rádi bychom upozornili na tři důležité aspekty, které je vhodné zohlednit.
-
Dokumenty vztahující se k jednotlivým osobám jsou většinou autentické materiály z archivu pražské policie (uloženého dnes v Národním archivu v Praze). Nejsou tedy nijak upravovány či opravovány. Žáci budou mít jedinečnou možnost pracovat s autentickými historickými prameny a zkusit si tak práci historiků. Tento druh činnosti by jim měl pomoci využívat různorodé texty jako zdroj informací a zároveň si uvědomit, jak se vlastně psané dějiny vytvářejí.
S autentickými materiály se někdy nepracuje snadno, a to i z čistě praktických příčin - nečitelnost rukopisu, nesrozumitelnost některých výrazů. Je nám jasné, že nepředejdeme všem možným komplikacím a ani se o to nesnažíme - to jednoduše k práci s dobovými dokumenty patří. Alespoň částečnou pomoc nabízíme v sekci Nápověda k databázi obětí a digitalizovaným dokumentům, kde najdete vysvětlení některých pojmů či nejčastějších druhů dokumentů.
-
Vzhledem k původu dokumentů - jde o policejní archiv - je nutné si rovněž uvědomit, že popisují jen výsek ze života těch, kterých se týkají. Mnoho informací v nich chybí nebo nejsou popsány přímo, žáci budou mít tedy jistou volnost a prostor pro určitou detektivní práci. Výsledek jejich pátrání nebude jednoduše ověřitelný - neexistuje jediná správná odpověď, jediný správný pokus o rekonstrukci. Ale to by mělo být ve výsledku kladem práce s databází.
-
Třetím důležitým aspektem je kontextová podpora dokumentů z databáze. Portál holocaust.cz je bohatým zdrojem podrobných informací o osudech Židů a Romů za druhé světové války a při rekonstrukci konkrétních osudů a příběhů je tak možné zasazovat získané informace do dobového kontextu.
Ukázka z práce žákyně základní školy v Bohutíně
Reflexe
Závěrečné etapě práce s modulem Čísla opět tvářemi je třeba věnovat patřičnou pozornost a dostatečný prostor, neboť právě v ní by měli žáci dostat prostor k rekapitulaci procesu, kterým procházeli, k přemýšlení o tom, kam vede ve svých důsledcích antisemitismus a rasismus, a tak mít možnost odnést si z celého vzdělávacího procesu něco pro svůj vlastní život. V případě, že práci s modulem uskutečníte jako dlouhodobý projekt, je vhodné reflektovat proběhlé aktivity průběžně.
Reflexi lze uskutečňovat velice různě a záleží na zvyklostech a stylu každého vyučujícího. V obecné rovině doporučujeme, aby se právě v této fázi objevily otázky typu Proč se tváře/jména měnila v čísla?
, Jak bylo možné, aby se z lidí stala čísla - aby se s určitou skupinou lidí zacházelo tak, jako se Židy během 2. světové války?
, Je možné, aby se něco obdobného dělo v současné společnosti?
, Můžeme se s tím setkat v běžném životě?
, Má současná společnost účinné nástroje k tomu, aby k podobným jevům nedocházelo?
Důležitým tématem by v rámci modulu Čísla opět tvářemi mělo být i připomínání obětí holocaustu. Právě tím, že vracíme číslu tvář
, si připomínáme někoho, kdo zahynul v důsledku rasového pronásledování. Co to vlastně znamená vracet číslu tvář
? Je takové připomínání potřebné? Pokud ano, tak pro koho - pro oběti nebo pro nás? Tuto část reflexe je také možné spojit s úvahou či aktivitou týkající se lokálních pomníků či památníků a kultury připomínání obětí válek a totalitních režimů.
V rámci reflexe by zároveň žáci měli mít možnost vyjádřit se k tomu, jak se jim pracovalo, co si během práce uvědomovali, co by chtěli dodat a podobně.
Co se týče formy, nabízí se:
-
závěrečná diskuse, během níž položíte některé z uvedených otázek
-
zpracování eseje na téma Čísla opět tvářemi
-
průběžné vedení pracovního deníku, kam si žáci můžou zaznamenávat své pocity a zjištění apod. (Tento způsob vyžaduje delší čas potřebný k tomu, aby si žáci na tuto práci zvykli. Pracovní deník by měl za všech okolností zůstat soukromým dokumentem a zveřejnit by jej - nebo jeho části - měl pouze autor, pokud bude chtít.)
-
dokončování vět - aktivita při které na flipové papíry napíšete začátky vět (např: Když vezmete lidem jméno...) a žáci je potom bez mluvení dopisují a následně čtou a komentují pohledy ostatních
-
a mnoho dalších...
Modul Čísla opět tvářemi v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání
Při vytváření modulu a podpůrných materiálů jsme vycházeli z požadavků definovaných RVP ZV
Z hlediska vzdělávacích oblastí lze modul asi nejpřirozeněji použít v rámci oblasti Člověk a společnost ve vzdělávacím oboru dějepis. V tematickém celku Moderní doba lze s jeho pomocí přispívat k naplnění očekávaného výstupu, ve kterém žáci na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv.
Používání modulu pomůže především k rozvoji následujících klíčových kompetencí:V rámci kompetencí k učení:
Používáním informačních textů, autentických dokumentů, obrazových materiálů a dalších zdrojů se žáci učí vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívat v procesu učení, tvůrčích činnostech i v praktickém životě.
V rámci kompetencí k řešení problémů:
Práce s obsahem a jednotlivými materiály portálu nutí žáky volit vhodné způsoby řešení a využívat při řešení problémů vhodné postupy.
V rámci kompetencí občanských:
Seznámením s dějinami jedné z menšin žijících na našem území a sledováním života a osudů jejích příslušníků se žáci učí vcítit se do situací ostatních lidí, odmítat útlak a hrubé zacházení a uvědomit si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí.
Práce s modulem může být rovněž využita k pokrytí průřezových témat - především Výchova demokratického občana a Multikulturní výchova.
Výchova demokratického občana ve svých tématických okruzích zahrnuje téma Občan, občanská společnost a stát, které se mimo jiné zabývá demokratickou společností, úlohou občana a hodnotami demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost). Právě situace vyloučených skupin v období druhé světové války je konkrétním příkladem, jak jsou tyto hodnoty potlačeny a jak se z plnohodnotných občanů stávají občané druhé kategorie. Příběhy lidí z databáze obětí jsou toho důkazem.
Multikulturní výchova má zase poukázat na důležitost práva všech lidí žít společně. Příběhy lidí z databáze ukazují, jak je skupina obyvatel postupně vytlačována na okraj společnosti jen kvůli svému etnickému či náboženskému původu.