Antisemitismus v moderních českých dějinách

Videozáznamy výpovědí židovských svědků událostí 20. století z archivu USC Shoah Foundation. Zpracování: Martin Šmok

Videozáznamy byly zpracovány v rámci vzdělávacího projektu Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století

František Bergmann (1914) vypráví o své rodině. Jeho otec pocházel ze 13 dětí židovského obchodníka v Horních Krutech a později měl v Praze závod na zpracování kůže. Františka otec poslal v letech 1934 a 1935 studovat na prestižní školu kožedělné výroby do Londýna. Po návratu nastoupil do důstojnické školy k 28. pěšímu pluku v Praze Vršovicích, kde se také setkal s projevy antisemitismu.

Klíčová slova:
Horní Kruty, kapitán, antisemitismus.

Ruth Felix (1924) vypráví o svém tatínkovi, který se po zkušenosti z 1. světové války stal ortodoxním Židem. Zároveň byl podnikatelem a váženým měšťanem ve Strážnici. Před rokem 1939 se ve škole ani mezi nežidovskými kamarády s antisemitismem nesetkala.

Klíčová slova:
Heřman Felix, Erna Felixová, ortodoxní, Strážnice, kůže.

Kurt Gregor (1918) vypráví o pogromu v moravském Holešově, který na začátku prosince 1918 iniciovali vojáci Československé armády. Dále o svém dětství v obci, kde byl antisemitismus běžný a zejména o svém vyčlenění z kolektivu ve škole.

Klíčová slova:
Holešov, 4. 12. 1918, pogrom, antisemitismus.

Margita Kárná (1923) vypráví o antisemitismu mezi dětmi po vzniku Protektorátu Čechy a Morava a postojích židovských příbuzných k pronásledování.

Transport:
Au 1 - 15. 5. 1942 z Prahy do Terezína
Em - 1. 10. 1944 z Terezína do Osvětimi

Eggar Semmel (1924) vypráví o antisemitismu po roce 1948, který postihl jeho otce jako funkcionáře Židovské obce v Ústí nad Labem. Byl obviněn ze špináže ve prospěch Izraele a v roce 1957 souzen v Litoměřicích.

Klíčová slova:
Židovská obec v Ústí nad Labem, Litoměřice, soud, Rada židovských náboženských obcí v Čechách a na Moravě, špionáž, rabín, Děčín, Liberec, Plzeň, Bratislava, Brno, Ostrava.

Jarmila Weinbergrová (1923) vypráví o své rodině hlásící se k češství bez dodržování židovských tradic. Před válkou se nesetkala s antisemitismem, pouze na gymnáziu formou narážek. Líčí zážitek ve škole těsně po Mnichovu a změnu postojů nežidovských spolužáků.

transport:
Am - 24. 4. 1942 z Prahy do Terezína
Eb - 18. 5. 1944 z Terezína do Osvětimi

Klíčová slova:
religiózní výchova, synagoga, kadiš, uprchlíci z pohraničí.