Osvětim na internetu
Muzeum koncentračního tábora Osvětimi založilo svou internetovou stránku. Zatím je spuštěna jen polská verze, na anglické a německé mutaci se pracuje. Stránka s adresou www.auschwitz-muzeum.oswiecim.pl obsahuje řadu údajů o historii tábora i informace pro hosty muzea. Od jeho založení navštívilo toto místo na 25 milionů lidí.
Kompenzace holandským Židům
Zhruba 80 % ze 140 000 Židů, kteří žili v Nizozemí před druhou světovou válkou, zahynulo v době šoa. Holandská vláda a Ústřední organizace holandských Židů uzavřely v březnu dohodu, podle které poskytne vláda židovskékomunitě odškodnění ve výši 177 milionů dolarů. Reprezentanti obce prohlásili, že 22 milionů dolarů z této částky věnují na humanitární účely, že je darují Židům i Nežidům, kteří v současné době trpí válkami.
Představitelé amsterdamské burzy se při této příležitosti omluvili za to, jak byli Židé oloupeni o svůj majetek. Cenné papíry, které patřily Židům, byly za války zadrženy a s obrovským ziskem je získaly árijské firmy.
Další zachránce Židů
V předvečer Pesachu byla jedna z římských ulic pojmenována po Giorgiovi Perlascovi, italském obchodníku, který sice sympatizoval s fašismem, ale za války zachránil tisíce budapešťských Židů. G. Perlasca bojoval za občanské války ve Španělsku jako dobrovolník na straně generála Franca a dostal za to od španělské vlády pochvalné vyjádření. Roku 1944 se dostal do okupované Budapešti. Byl tak zděšen při pohledu na masové deportace Židů, že využil svého dokladu ze Španělska a prohlásil se za španělského diplomata. Stejně jako Švéd Raoul Wallenberg pak podepisoval falešné pasy a průkazy totožnosti, jimiž se Židé chránili před deportacemi. Zemřel roku 1992, o svých činech promluvil až na sklonku 80. let. Na tom, co jsem dělal, neshledávám nic zvláštního a rozhodně se nepovažuji za hrdinu,
řekl prý o své minulosti.