O ICHEIC, Mezinárodní komisi pro vypořádání pojistek obětí holocaustu, jsme na stránkách Roš chodeš již informovali několikrát (viz Rch 3-6/2000). Připomeňme, že se jedná o komisi, sdružující představitele několika evropských pojišťoven (Allianz, AG, AXA, Generali, Winterthur Leben, Zürich Financial Services), Národního sdružení komisařů pojišťoven USA, zástupce židovských organizací a Státu Izrael. Předsedou komise je bývalý ministr zahraničních věcí USA Lawrence Eagleburger a jejím úkolem je umožnit, aby oběti holocaustu získaly kompenzaci za neproplacené pojistky.
Představitelé ICHEIC se nedávno obrátili na redakci Roš chodeš s žádostí, aby uveřejnila následující informace.
Jak bylo již řečeno, na kompenzaci mají nárok lidé (a jejich příbuzní), kteří uzavřeli u zmíněných pojiš?oven pojistku (životní, na věno, vzdělání a majetek) a tuto pojistku nedostali kvůli nacistické perzekuci proplacenu.
Pojistky na život, na věno a vzdělání
Důležité je, že o kompenzaci můžete žádat i tehdy, nemáte-li k dispozici potřebné dokumenty (tj. pojistnou smlouvu, číslo pojistky atd.), ale máte jen určitou představu, že vaše rodina měla uzavřenou pojistku. Pracovníci ICHEIC pak přibližné informace ověří ve svých archivech. Většina rodin v předválečném období uzavírala pojistku na vzdělání synů a na věno pro dcery (rodiče pak jednou týdně či měsíčně platili určitou částku, s tím, že bude vybrána, až potomek dosáhne stanoveného věku); živitelérodiny uzavírali pojistky životní. Jedna životní pojistka prý byla vypátrána na základě informace žadatele, který si vzpomínal, že když byl malý, chodíval k nim jednou týdně domů nějaký pán a rodiče mu dávali peníze
Pojistky na majetek
O kompenzaci mohou žádat i lidé, kteří vědí, že jejich rodina vlastnila obchod, podnik či jakýkoli pojištěný majetek (šperky, obrazy aj.). Jako základní vodítko pro pátrání po pojistce na majetek stačí např. uvést přibližnou adresu, kde se obchod či podnik nacházel (jméno ulice). Žadatel o vyrovnání nemusí být k člověku, který měl uzavřenu pojistku, v přímém příbuzenském vztahu a žádat může jeden člověk za více příbuzných (například za své rodiče, prarodiče, strýce, příbuzné manžela atd.). Je možné, že pro žadatele, jejichž informace se nepodaří ověřit, ale znějí důvěryhodně, bude zřízen zvláštní humanitární fond - z něj pak budou moci tito lidé čerpat pomoc na lékařské pomůcky apod. Netvrdíme, že můžeme uspokojit každého, kdo požádá, ale určitě to stojí za pokus,
prohlásila A. Verchovskaja z ICHEIC.
ICHEIC má rovněž svou webovou stránku www.icheic.org), kde lze vyhledat jména majitelů pojistek z bývalého Československa. Tento seznam však není úplný, a tedy zcela spolehlivý.
Jak postupovat
Lidé, kteří se domnívají, že mají sebemenší naději na úspěch, nechť telefonují na následující číslo hlasové schránky, kde si mohou vyžádat potřebné dotazníky: 096 096 020 0687. Hovor na tuto linku se platí podle tarifu místního volání. Podle instrukcí zanecháte vzkaz a pracovníci ICHEIC vám zavolají zpět. Volat můžete i na pražské číslo mobilního telefonu 0607/ 982353 (od pondělí do pátku, 13 až 18 hodin, hovor platí volající) nebo na přímé číslo 02/231 9002 linka 111 (každý pátek od 9 do 14 hodin).
Pomoc s vyplněním dotazníku poskytuje Židovská obec v Praze, kde je každý pátek od 9 do 14 hodin v budově Židovské radnice (Maiselova 18, P1) přítomna pracovnice, která vám v případě nutnosti poradí. Případné písemné dotazy adresujte k rukám Ilony Voldřichové, Maiselova 18, 110 01 Praha 1.
Vyplněné dotazníky neposílejte na adresu Židovské obce v Praze, ale na adresu uvedenou na obálce, která je k dotazníku přiložena.
Na území Slovenské republiky lze žádat o dotazníky na bezplatné audiotextové lince s hlasovou schránkou číslo 0800 120 120 nebo na mobilním telefonu číslo 0905/101 861 (od pondělí do pátku od 14 do 17 hodin, pracovnice ICHEIC vám obratem zavolá zpět). Písemné dotazy v SR adresujte k rukám Henriety Hubertové, Ústredný zväz ŽNO na Slovensku, Kozia ulica 21, 814 47 Bratislava.