Židovské památky Zlínského kraje

Kroměříž - separace židovského osídlení, 1727

K mnoha dosavadním publikacím brněnského architekta J. Klenovského, který se už třicet let věnuje systematickému průzkumu, dokumentaci a rekonstrukci židovských památek na území Moravy a Slezska, přibyla knížka Židovské památky Zlínského kraje.

Dnešní Zlínský kraj byl vytvořen z části Valašska, části Slovácka a části Hané. Této etnologické různorodosti a historickým tradicím částečně odpovídá i vývoj zdejšího židovského osídlení. Nejstarší židovské obce se tu vytvořily ve 14. století v královském městě Uherském Hradišti a v biskupské Kroměříži, o něco později vznikly významné náboženské obce např. v poddanských městech Holešově, Koryčanech, Uherském Brodu a Uherském Ostrohu. Většinou až v 18.-19. stol. pak rostly početnější židovské komunity i v hornatém a lesnatém regionu Valašska, kde vzniklo mnoho dalších náboženských obcí a modlitebních spolků.

Dobrý přehled

Židovskou historii jednotlivých lokalit zpracoval autor velmi přehledným způsobem v 19 abecedně řazených kapitolách, lišících se rozsahem podle množství a významu historických faktů i nemovitých památek. (Kromě jmenovaných měst jde dále o Brumov, Bystřici pod Hostýnem, Luhačovice, Napajedla, Nový Hrozenkov, Rožnov pod Radhoštěm, Slavičín, Valašské Klobouky, dvojměstí Valašské Meziříčí-Krásno nad Bečvou, Velké Karlovice, Vizovice, Vsetín a Zlín.)

V encyklopedických heslech jednotlivých obcí najdeme např. popis důležitých historických událostí, základní demografická data (počet a podíl židovských obyvatel), stručný vývoj náboženské obce s počtem zjištěných rabínů a přehled jejích institucí (mikve, špitál, ješiva, spolky), údaje o poloze, rozloze a stavebním vývoji židovských ulic a čtvrtí, synagog, modliteben a hřbitovů s obřadními budovami. U nemovitých památek autor uvádí i jména projektantů, významné stavební detaily, dnešní využití budov, počet a typologii dochovaných náhrobků, údaje o devastacích i nedávných opravách a rekonstrukcích. (Mezi významnými událostmi, ke kterým došlo v jednotlivých obcích, by snad mohl být zaznamenán i první poválečný československý sionistický sjezd, konaný roku 1946 v Luhačovicích.)

Jmenovitě jsou u jednotlivých obcí uvedeni nejvýznamnější rodáci, včetně osobností působících v daleké cizině (více než 40 jmen), ale také židovští podnikatelé a jejich závody, které přispěly k ekonomickému rozvoji regionu (asi 40 jmen). Text knihy doprovází velké množstvím názorných ilustrací. Jde o reprodukce historických plánků ghett nebo vedut od 18. století, plánky dochovaných židovských ulic a čtvrtí, archivní i nové plánky a architektonické nákresy synagog a dalších historických budov, situační plánky hřbitovů, mnoho historických fotografií a kreseb dokumentujících někdejší stav památek i snímky jejich dnešního stavu.

Mezery v odkazech

Knížku doplňuje velmi obsažný soupis literatury a pramenů o 102 položkách. Snad byl tento soupis sestaven už před několika lety, protože v něm chybí některé novější publikace (např. VI. svazek encyklopedie K. Kuči o městech a městečkách z roku 2008 s texty o Uh. Hradišti, Uh. Brodu a Uh. Ostrohu). Autor však z neznámých důvodů neuvedl ani svou vlastní studii o židovské obci v Uherském Ostrohu, která vyšla už v roce 2000. Soupis pramenů by bylo možno doplnit i o upozornění na důležité materiály v různých archivech. Např. ve fondech Moravského zemského archivu (prameny k nemovitým památkám v Brumově, Holešově, Kroměříži a Uh. Brodu), v Zemském archivu v Opavě (prameny ke Kroměříži) nebo ve Státních okresních archivech Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Významné materiály jsou také součástí dochovaných archivů kroměřížské a uherskoostrožské náboženské obce, uložených dnes v archivu Židovského muzea v Praze. Autor zřejmě neuvádí archiválie mezi prameny záměrně, protože na ně pravděpodobně upozorňují už bibliografické odkazy v jednotlivých citovaných knihách nebo tištěných studiích.

Součástí knížky je také přehledná mapka Zlínského kraje se zakreslením dochovaných i zaniklých židovských památek. Pro úplnost by však neškodilo - v případě reedice - zobrazit na mapce i další (v tomto vydání nezakreslené, ale v textu knihy zmiňované) nedochované památky, např. synagogy, hřbitovy a židovskou čtvrť v Holešově, Kroměříži, Uherském Hradišti, Uherském Brodu, Uherském Ostrohu a Valašském Meziříčí. V každém případě však jde o velmi informativní, potřebnou i graficky dobře zpracovanou publikaci, zaplňující další regionální mezeru na našem knižním trhu.