Židovské památky

Přes všechny problémy obnova pokračuje

Synagoga v Čáslavi, obnovené okno.

Je potěšující, že vzdor četným překážkám (krácením státních dotací pro památkově chráněné objekty počínaje a složitou situací na pražské židovské obci konče) pokračuje obnova venkovských židovských památek v podstatě stejným tempem jako dosud a zprávy o dokončení malých i větších projektů se scházejí z více stran. V tuto chvíli se již nejedná jen o objekty v péči správy nemovitostí Židovské obce v Praze a Federace židovských obcí v ČR a. s. Matana, ale díky velkorysé finanční podpoře Židovského muzea v Praze a každoročních grantů Nadačního fondu obětí holocaustu i památek ve vlastnictví ostatních židovských obcí. Významnou pomocí je i činnost některých občanských spolků a sdružení a v případě rekonstrukce synagogy v Hartmanicích dokonce i soukromých osob.

Synagoga v Jičíně.

Navzdory tomu, že existuje mnoho dobrovolných občanských aktivit, mezinárodních setkání na téma obnovy židovských hřbitovů a projektů místních úřadů, hradí většinu nákladů na opravu a údržbu židovských památek jejich vlastníci. Přitom starost o území téměř poloviny ČR leží na bedrech ŽOP a z další třetiny na FŽO v ČR. Pro obě instituce zajišťuje obnovu a průběžnou péči o židovské hřbitovy a synagogy a. s. Matana spolu s týmem spolupracovníků a správců.

Mezi nejvýznamnější stavební a restaurátorské projekty poslední doby patří další etapa postupné obnovy synagog v Čáslavi, Dolních Kounicích, Jičíně, Krnově, Děčíně, Luži, Březnici, Strážnici a Úsově. Jedna z našich nejstarších barokních synagog v Dolních Kounicích mohla být dokonce po patnácti letech oprav slavnostně otevřena a zpřístupněna veřejnosti. Kromě citlivě obnovených interiérů je zde možné obdivovat zajímavou expozici připomínající historii místní židovské komunity, pořádají se tu také příležitostné kulturní akce. V synagoze v Čáslavi byla dokončena náročná restaurace cenné malířské výzdoby východní stěny okolo svatostánku a parapetu ženské galerie, ve štítu budovy byly osazeny rozměrné kamenné desky Desatera (odstraněné za okupace a nalezené na půdě synagogy) a bylo obnoveno kruhové okno s Davidovou hvězdou a vitráží. Úspěšně pokračuje obnova malířské výzdoby synagogy v Děčíně, navíc je tu instalován topný systém. Obnova pozdně barokní synagogy v Jičíně pokračuje úspěšně závěrečnou etapou: restaurují se nástěnné malby a restauruje se výjimečně dochovaný barokní svatostánek; úplné dokončení a vybavení si však vyžádá další náklady. Interiér obnovené synagogy v Luži byl obohacen o restaurovaný klasicistní aron ha-kodeš, pro postupně obnovovanou synagogu v Krnově se podařilo získat nečekaně objevené lavice ze zbořené synagogy v Olomouci. V synagoze v Úsově byl proveden restaurátorský průzkum barokní malířské výzdoby a podle finančních možností se přistoupí k její celkové obnově.

Hřbitov v Budyni.

Na historicky významných starých hřbitovech v Novém Bydžově, Rakovníku, Hořicích a Roudnici nad Labem pokračovaly restaurátorské práce na nejcennějších náhrobcích. V úplnosti byla dokončena celková oprava ze tří čtvrtin rozkradené zdi na těžce zdevastovaném novém hřbitově v Roudnici nad Labem, poslední etapou byla završena celková oprava budovy a obřadní síně na hřbitově v Městci Králové. Po několika letech příprav se konečně podařilo zahájit záchrannou obnovu cenného hřbitovního domku s obřadní síní v Litni na Berounsku, první provedené práce zde byly věnovány především statickému zajištění budovy. Slavnostními vernisážemi byly otevřeny nové stálé expozice Židé a židovské památky na Voticku v obřadní síni na hřbitově ve Voticích a již rok předtím připravená expozice Židé a židovské památky na Mladoboleslavsku a Pohřbívání, židovské hřbitovy a náhrobky v obřadní síni a márnici na hřbitově v Mladé Boleslavi. Ve větším rozsahu byly opraveny obvodové zdi hřbitovů v Březnici, Českých Budějovicích, Mladé Boleslavi a Šumperku. Pokračuje rovněž postupná celková obnova mnoha dalších židovských hřbitovů, mezi nimi např. v Jičíně, Budyni a Úštěku. Kromě uvedených projektů probíhají současně také méně nápadné, ale nezbytné práce na údržbě většiny hřbitovů, zejména jejich čištění od náletové vegetace, sekání trávy a stavění vyvrácených náhrobků.

Klenba v jičínské synagoze..

Zpracováním stavebně-historického průzkumu a části dokumentace byla zahájena celková obnova obecního domu v Úštěku, který by měl po dokončení sloužit jako zázemí pro správu sousedící synagogy a jako malý penzion pro potřeby židovské obce i turistů. Jako každoročně pokračovaly podle možností také práce na obnově rabínského domu v Polné, kde byl proveden restaurátorský průzkum výmalby v zimní modlitebně a ostatních místnostech a byla vyčištěna zasypaná mikve v podzemí. Druhou zásadní etapou také pokračovala celková obnova v minulosti téměř zříceného hrobnického domku na starém hřbitově v Praze 5-Radlicích.

Je potěšitelné, že péči o řadu svých památek převzaly díky finanční podpoře Židovského muzea v Praze a Nadačního fondu obětí holocaustu také jednotlivé židovské obce, které investují alespoň zčásti do obnovy svých hřbitovů nebo staveb. Tak např. Židovská obec v Teplicích provádí již po dva roky obnovu starého hřbitovního domku na novém hřbitově, stejně jako částečnou rekonstrukci zdejší obřadní síně. Židovská obec v Plzni pracuje systematicky na obnově Staré synagogy, kde jea dokončena rekonstrukce vnějšího schodiště na ženskou galerii a připravuje se obnova pomocné modlitebny. V Nové synagoze probíhají navíc hodnotné kulturní akce a zajímavé fotografické výstavy zaniklých židovských památek západočeského kraje, výstavy fotografií (snímků z koncentračních táborů R. Kodery, válečných snímků L. Sitenského nebo neznámých fotografií z cest Zikmunda a Hanzelky). Na zvelebení svých cenných hřbitovů pracují systematicky také židovské obce v Brně, Olomouci, Ostravěa Karlových Varech. V Boskovicích místní občanské sdružení, které pečuje o označení a propagaci židovských památek ve městě, zpřístupnilo po dvou letech veřejnosti mikve, objevenou v domě naproti Velké synagoze.

Synagoga v Úsově.

Přes tyto dobré zprávy stále značné množství našich památek na zahájení záchranných prací teprve čeká. Dlouhé desítky let vandalismu, rozkrádání a nemožnosti jakékoli účinné ochrany způsobily škody takového rozsahu, že potrvá ještě delší čas, než se podaří uvést naše hřbitovy a budovy alespoň do takového stavu, aby tyto památky dále nechátraly. Nelze přitom zastírat, že mnohé důsledky dřívějšího přístupu jsou již nevratné, že množství památek úplně zaniklo a další se působením nepříznivých podmínek téměř ztrácejí před očima. Přitom význam a prospěšnost uchování tohoto dědictví je nesporný, nehledě na povinnost udržování židovských pohřebišť danou tradicí a náboženskými předpisy.

Je proto třeba varovat před opětovně zaznívajícími názory, které význam záchrany a dlouhodobé údržby židovských hřbitovů a památek bagatelizují a navrhují tuto péči omezit na minimum. Na základě odborných památkových posudků a důkladně dokumentovaných projektů je třeba usilovat přinejmenším o zachování stávajícího zabezpečení finančních prostředků, jinak budou hrozit další ztráty a již nevratné škody. Oslabení úsilí vynakládaného na péči o židovské památky by navíc mělo řadu dalších negativních důsledků, především poškození po léta budovaného pozitivního obrazu židovských obcí v očích domácí veřejnosti i odborných institucí, které se snadno může projevit na omezení jejich aktivní podpory. Velkou ztrátou by pro nás byl i výraznější pokles doposud získávaných finančních dotací z veřejných zdrojů, které pouze pro objekty ŽOP a FŽO činily dosud každoročně cca 6 - 9 mil. Kč, protože jejich poskytnutí je vždy vázáno na finanční spoluúčast vlastníka.

Systematická obnova neobyčejně rozsáhlého fondu židovských památek v České republice nemá obdobu nejen v ostatních postkomunistických státech, ale ani ve většině ostatních evropských zemí a byla doposud na různých mezinárodních sympoziích a setkáních zástupců židovských obcí a památkových odborníků dávána za vzor. Úspěšné výsledky naší snahy jsou oceňovány i cizími návštěvníky, kteří se o obnovu židovských památek a jejich budoucí využití zajímají. Proto by si tato činnost zasloužila větší pozornost a plnou vážnost nejen od domácích odborných památkových institucí, ale také od samotných židovských obcí a jejich představitelů.