5. září 2001
V časopise Nové knihy vyšla recenze Josefa Vláška. Zabývá se Čítankou pro 8. ročník základních školautorů B. Lukešové, J. Slavíčkové a P. Šruta (Scientia, Praha 2001). Ve své druhé části, která nese název Chvála odlišnosti a porozumění, se učebnice věnuje myšlence tolerance k odlišnosti a jinakosti a největší prostor v ní zaujímá tolerance rasová a mezietnická. V centru zájmu je především romská a židovská menšina, citlivě je prezentováno téma holocaustu i genocidy Romů. Nechybí klasika - Ortenovy deníky, za zvážení by stálo také zařazení ukázky z Deníku Anny Frankové.
9. září 2001
V Lidových novinách byl publikován článek Mezi neonacisty koluje kazeta s rasistickým projevem.
10. září 2001
Téměř všechny celorepublikové i regionální noviny přinesly zprávu o tryzně, která se konala 9. zářív Terezíně.
12. září 2001
Článek Holocaust jako politika a byznysautora Štěpána Steigera uveřejnil týdeník Literární noviny/37. Pojednává o tom, jak se fenomén holocaust zapsal do života obyvatel Spojených států Amerických a o knize The Holocaust in American Life(Nakladatelství Hougton Millfin, Boston 1999) historika Peter Novicka.
13. září 2001
V článku Teroristický čin odsoudil i zachránce dětí Wintoncitoval Kladenský deník slova Nicolase Wintona v reakci na teroristické útoky v New Yorku a Washingtonu: Je to poprvé, kdy se do prvních linií dostali civilisté a ne vojáci.
15. září 2001
Lidové noviny přinesly pod názvem Terezín: Jak se oživuje město celostránkový článek o umělecké kolonii vytvářející se v Terezíně.
září 2001
Internetový týdeník Knihy On Line přináší recenzi knihy Ernsta Nolteho Fašismus ve své epoše (Argo, Praha 2001). Autorem je Jaroslav Boček.
21. září 2001
Krátkou zprávu s názvem Havel přijal romské děti s fotografií tří z nich uveřejnily Lidové noviny. 20. září 2001 přijal na pražském hradě prezident ČR Václav Havel vítěze literární soutěže o holocaustu nazvané Co mi doma vyprávěli, kterou uspořádalo občanské sdružení R-Mosty ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky. Akce se stala součástí projektu Fenomén holocaust. Výsledkem práce romských dětí je stejnojmenná kniha, která obsahuje převyprávěné vzpomínky předků romských dětí z 2. světové války doplněné ilustracemi jejich vrstevníků z pražského Smíchova.
21. září 2001
Krátká zpráva o soudním procesu s posledním žijícím lékařem koncentračního tábora v Osvětimi Hansem Münchem se objevila v MF Dnes. 89letý lékař byl již jednou obviněn z toho, že schvaloval romský holocaust, ale jeho obhajobě se tehdy s poukazem na duševní chorobu obžalovaného podařilo dosáhnout podmíněného trestu spolu s uveřejněním rozsudku v médiích. V současnosti požaduje obžaloba u pařížského soudu alespoň symbolický trest. [Na starší zprávy MF Dnes nelze přímo odkazovat, ale je možné je vyhledat.]
22. září 2001
V článku Kdo na to má žaludekpřibližuje svůj pohled na současné dění kolem teroristických útoků na USA a na situaci ve své rodné zemi afgánský spisovatel žijící v San Francisku Mir Tamim Ansary. Ale Taliban a Usáma bin Ládin nejsou Afgánistán. Taliban je sekta nevědomých bláznů, která se roku 1997 Afgánistánu zmocnila. Když myslíte na Ládina, myslete na Hitlera. A když myslíte na lidi v Afgánistánu, myslete na Židy v koncetračních táborech.
vyzývá autor v sobotní příloze Orientace Lidových novin - článek je přejat z internetového časopisu Neviditelný pes ze dne 18. září 2001.
24. září 2001
Týdeník Respekt uveřejnil článek Teodora Marjanovičeo nově otevřeném Židovském muzeu v Berlíně spolu s rozhovorem s ředitelem pražského Židovského muzea Leo Pavlátem, který se zúčastnil slavnostního otevření muzea.
29. září 2001
V sobotní příloze Lidových novin lze nalézt zajímavý článek s názvemPotíže s Himmlerem. Čestmír Lang v něm upozorňuje na dva roky starý film, který se však k divákům dostává až dnes: Himmlerův projekt režiséra Romualda Karmakara. Jde o tříhodinový monolog herce Manfreda Zapatky, který čte tajnou Himmlerovu řeč z 23. 10. 1943, jež byla pronesena před 180 generály SS a zaznamenána na gramofonovou desku. (...) je jedním z nejotřesnějších svědectví nacistické éry. Šéf SS se v ní otevřeně přiznává k nutnosti vyvraždit Židy, (...) propuká v oslavu německé krve a síly nebo v nenávistné protižidovské spílání - jasný doklad Himmlerova rasového šílenství.