1. října 2002
V Ostravě se konal pietní akt u památníku holocaustu v sadu Dr. Milady Horákové
, který připomněl 60. výročí odsunu Židů do Terezína. Při této příležitosti byla otevřena výstava Zmizelí sousedé, která nabídne možnost nahlédnout do osudů některých židovských rodin.
(MF Dnes - Ostrava: Město si připomíná odsun Židů do Terezína)
3. října 2002
Humpolecké zastupitelstvo schválilo výrobu a osazení pamětní desky věnované obětem holocaustu
, informuje MF Dnes -Humpolec: Město nechá dělat další pamětní desku.
3. října 2002
Právo informovalo o přiznání britského muzea, že čtyři obrazy starých mistrů v jeho vlastnictví byly ukradeny nacisty za druhé světové války ze soukromé sbírky v Československu
( - Britové přiznali kradené obrazy). Jde o díla ze sbírky brněnského právníka Arthura Feldmanna, který byl i se svou ženou za války zavražděn.
3. října 2002
Časopis Instinkt č. 25 v článku Kšefty s nenávistí poukazuje na šíření rasistických a neonacistických nahrávek.
4. října 2002
O novém projednávání případu rasově motivované vraždy svitavského Roma Oty Absolona
přináší zprávu MF Dnes v článku Nový proces s vrahem Roma bude v půlce října. Odsouzený Vlastimil Pechanec se proti trestu 13 let vězení odvolal a vrchní soud případ vrátil znovu do Hradce kvůli doplnění dokazování.
7. října 2002
Synagoga u Anděla poslouží umění informuje Právo. Budova, jenž je majetkem Židovského muzea, bude opravena a využita jako archív nebo depozitář obrazů a grafiky, rozstrkaný po různých místech metropole i mimo město
.
8. října 2002
Krátká zpráva v Lidových novinách hovoří o tom, že berlínské nakladatelství se s politováním přiznalo k temnější stránce své minulosti: Nakladatelství Bertelsmann využívalo otrocké práce Židů - v tiskárnách v ghettu ve Vilniusu v letech 1941 - 1943.
8. října 2002
Právo informovalo o vývoji v případu Mosteckých Romů, jejichž dveře kdosi ozdobil
obrácenými hákovými kříži. Soudní znalec však nadvakrát došel ke stejnému závěru: fašistické symboly to nejsou. Ani druhá expertiza nepotvrdila, že by se za kresbami na dveřích mosteckých rodin skrývaly nacistické symboly.
(Znalec na dveřích Romů žádné fašistické symboly neodhalil).
10. října 2002
Ke zvratu došlo v soudním řízení s nakladatelem Michalem Zítkem, který byl odsouzen k pokutě dvou milionů korun nebo jednoročnímu vězení za nekomentované vydání Mein Kampfu. Nejvyšší soud rozhodl, že jej nelze stíhat pro propagaci fašismu či nacismu, jedná se totiž o mrtvé hnutí.
, informovalo Právo (Nejvyšší soud se postavil za vydavatele Mein Kampfu). V zápětí byl rozsudek vysvětlen viz Právo 11.10.2002 -V kauze Mein Kampf naznačil Nejvyšší soud jen zdlouhavější cestu ke spravedlnosti: V dalším řízení tedy musí být vyhledány důkazy pro to, že existuje neofašistické nebo jiné rasistické hnutí, jež Mein Kampf používá jako ideologický zdroj. Zítkovi by mělo být také prokázáno, že vydáním knihy chtěl takové hnutí úmyslně propagovat, a měly by být objasněny jeho případné další aktivity v tomto směru.
Dále také Právo 11.10.2002 - Soudní rozhodnutí k Mein Kampfu může ztížit stíhání pravicových extremistů; Lidové noviny 12.10.2002 - Politici kritizovali rozsudek o Mein Kampf, aniž ho znali, 11.10.2002 - Kauza Mein Kampf se znovu otvírá. Nejvyšší soud zrušil dosavadní rozsudky odsuzující vydavatele Hitlerovy knihy Mein Kampf; Právo 11.10.2002 - Glosa od Pavla Vernera: Spící zákon a 12.10.2002 Petr Uhl - Teď se uvidí, zda je fašismus mrtev.
11. října 2002
Z českých médií jsme se dozvěděli, že se letos laureátem Nobelovy ceny za literaturu stal jím maďarský spisovatel Imre Kertész, jehož kniha Kadiš za nenarozené dítě je dobře známá i u nás. MF Dnes v článku Nobelovu cenu dostal spisovatel Imre Kertész: Švédská královská akademie své rozhodnutí včera zdůvodnila tím, že Kertész zobrazuje křehkou zkušenost jednotlivce proti barbarské svévoli historie. Maďarský spisovatel se ve své tvorbě vrací ke svému pobytu v koncentračním táboře v Osvětimi. První knihu vydal až třicet let po válce.
Autorovo stěžejní dílo Člověk bez osudu chystá k vydání v češtině nakladatelství Academia. Dále také Právo - Kertészovi se nelíbil Schindlerův seznam a 12.10.2002 v příloze Salon - Imre Kertész. Člověk bez osudu; Lidové noviny 12.10.2002 - Kertész se komunistům důsledně vyhýbal.
12. října 2002
Lidové noviny krátce informují, že dokument Síla lidskosti o Nicolasu Wintonovi bude soutěžit o International Emmy Award, která se udílí nelepším neamerickým televizním dílům. (Wintonův příběh se utká o cenu)
14. října 2002
Článek Josefa Greše o Oldřichu Stránském, který přežil Osvětim, Schwarzheide a Sachsenhausen a dnes se věnuje práci v Česko-německém fondu budoucnosti, najdeme v týdeníku Respekt, č. 42 (Půda pod nohama. Z příběhů lidí, kteří přežili holocaust). Kniha vzpomínek O. Stránského Není spravedlnosti na zemi má vyjít v prosinci letošního roku.
15. října 2002
Vídeňské centrum Šimona Wiesenthala označilo slovenskou knihu Proč se vraždí v Izraeli? za dílo popírající holocaust a šířící antisemitismus ve stylu nacistického listu Stürmer.
, informuje Právo. Žádostí o zákaz se by se měl zabývat nový slovenský ministr spravedlnosti Daniel Lipšic.
16. října 2002
Další úspěchy studentů v projektu Zmizelí sousedé zaznamenali na prostějovském gymnáziu J. Wolkera. Studenti v galerii gymnázia prezentují výsledky své několikaměsíční práce, při níž objevili mnoho zajímavých dokumentů o holocaustu, informuje MF Dnes.
16. října 2002
Ukázku z právě vydané knihy Luďka Navary Smrt si říká Tutter najdeme v MF Dnes pod názvem Kilo klobás aneb vina a trest. Název knihy, která se zabývá hlavní postavou nedávné soudní kauzy, odkazuje na vypálení obce Plošina na Zlínsku v dubnu 1945, kterou vedl právě Tutter a jež byla námětem pro Mňačkovu knihu Smrt si říká Engelchen.
16. října 2002
MF Dnes přináší zprávy o vyšetřování rasově motivovaného útoku na Romy v Českém Těšíně: 12 mužů vtrhlo letos v srpnu před půlnocí
na zdejší diskotéku a s vulgárními nadávkami proti romskému etniku se vrhli na hosty.
(Policie stíhá za útok dvanáct lidí)
18. října 2002
Senát krajského soudu potvrdil třináctiletý trest odnětí svobody pro Vlastimila Pechance za vraždu Oty Absolona ve Svitavách. Pechancův obhájce se na místě odvolal. (MF Dnes - Vražda Roma - opět 13 let)
19. října 2002
V sobotních Lidových novinách najdeme recenzi knihy amerického historika Evana Burra Bukeyho Hitlerovo Rakousko (Rybka Publischers 2002): Z hlediska badatelského cíle je možné Bukeyho knihu do určité míry srovnat se známou prací amerického historika Daniela J. Goldhagena Hitlerovi ochotní katani
, píše Robert Schuster (Oběť, nebo viník?).
19. října 2002
Rubrika Historie v Právu je znovu věnována Nicolasi Wintonovi - zachránci několika set židovských dětí z Protektorátu. Dokumentární film Matěje Mináče Síla lidskosti soutěží o sošku Emmy za dokumentární film, která bude udílena 25. listopadu 2002 v New Yorku.
23. října 2002
Deník Právo informoval o chování vedení pražského hotelu Duo, jenž byl požádán o ubytování lidí postižených letní povodní: Neodmítla jsem však jménem hotelu ubytovat Romy. Uvedla jsem jen, že nebudeme přijímat lidi podle seznamu. Chtěli jsme evakuované vidět, aby odpovídali standardu našeho zařízení,
ohradila se proti obviněním Eva Sedláčková, obchodní ředitelka hotelu. (Hotel Duo si chtěl vybrat; k tématu také Právo 24.10.2002 - Pracovníci hotelu Duo odmítají nařčení z rasismu)
23. října 2002
O probíhajícím festivalu Dny pro Izrael v Hradci Králové, v jehož rámci byl promítnut snímek Útočiště, který vznikl podle stejnojmenné knihy Corrie Ten Boomové , je natočen podle skutečných událostí a popisuje osudy dvou židovských sester uvězněných v koncentračním táboře,
informuje MF Dnes v článku V Hradci začaly šesté Dny pro Izrael.
23. října 2002
Po celý týden navštěvoval zlínské střední školy multietnický lektorský tým
, jehož členové diskutovali se studenty o toleranci, rasismu a xenofobii: Letos poprvé Společnou jízdu doplňuje tematika uprchlíků a migrace. Čtyřčlenné posádky tvoří vždy jeden romský lektor, zahraniční student, český student a uprchlík
, dočteme se v MF Dnes v rubrice Zajímavosti z vašeho kraje. Projekt organizuje Společnost Tolerance.
24. října 2002
Výročí, které se také váže k datu 28. října, připomíná v časopise Instinkt Pavel Helan v článku Mussolini a Československo: v roce 1922 šokoval Itálii pochod fašistů na Řím.
24. října 2002
Internetový zpravodajský server DigiWeb informoval o tom, že mezinárodní vyhledávač Google v tichosti odstranil více než 100 webových stránek s nežádoucím obsahem (...), zmizely stránky s antisemitským, pronacistickým či jiným extremistickým obsahem propagujícím bílou rasu, mezi zakázané se zařadila také stránka Jesu-is-lord.com
.
25. října 2002
České noviny v článku Výstava v Kolíně připomíná tragédii místních Židů upozorňují na výstavu připomínající více než 2000 Židů z Kolínska, kteří během druhé světové války přišli o život v koncentračních táborech
, která je otevřena v síni Regionálního muzea Kolín do 27. listopadu 2002.
25. října 2002
Rozhovor s Věrou Gissingovou, která byla mezi dětmi zachráněnými N. Wintonem před nacisty a která spolu s Muriel Emanuelovou napsala knihu Nicholas Winton a zachráněná generace (u nás vydává nakladatelství X-Egem), najdeme v Hospodářských novinách pod názvem Když zachráníš jeden život...
26. října 2002
Čtyři výrostci v sobotu v noci surově zbili sedmnáctiletého romského mladíka nedaleko tramvajové zastávky na Palmovce v Praze 8,
informují České noviny (Policie zadržela mladíky, kteří surově zbili romského studenta).
29. října 2002
České noviny informují o tom, že Vatikán otevře archiv týkající se někdejšího papežského nuncia v Německu kardinála Eugena Paccelliho, pozdějšího papeže Pia XII. Od 1. 1. 2003 budou zveřejněny všechny dokumenty, které se vztahují k činnosti nunciatury v Berlíně v letech 1922 až 1939. (Vatikán otevře od roku 2003 své archivy o období 1922 až 1939).
29. října 2002
Prezident republiky uděloval u příležitosti státního svátku vyznamenání. Řád Tomáše Garrigua Masaryka byl in memoriam udělen někdejšímu vrchnímu zemskému rabínovi Richardu Federovi a také současnému vrchnímu rabínovi Karolu E. Sidonovi; medaili za zásluhy obdržel spisovatel Ivan Klíma a čestný předseda Přátel Muzea romské kultury
Ing. Karel Holomek (MF Dnes - Václav Havel vyznamenal také řadu přátel).