Zaznamenali jsme v tisku

březen 2003

1. března 2003

Na náchodské diskotéce napadl sedmnáctiletý mladík muže, který jej vyzval, aby sundal nacistický železný kříž první třídy, jenž měl připnutý na bundě: Označil muže za negrofila a při slovech: shoř v plynu a táhni do Terezína, mu roztrhl bundu. (MF Dnes - Mladý muž na diskotéce napadl hosta) Mladík byl v zápětí obviněn z propagace nacismu a hrozí mu trest tří let odnětí svobody. (MF Dnes - Policie obvinila mladíka za propagaci nacismu)

2. března 2003

České noviny informují o tom, že před 70 lety byl v Německu otevřen první nacistický koncentrační tábor v obci Nohra u Výmaru. Téměř zapomenutý tábor patřil k předchůdcům Buchenwaldu. (DPA: Před 70 lety byl v Německu zřízen první koncentrační tábor)

4. března 2003

Pražský vrchní soud v odvolacím řízení zvýšil trest třiadvacetiletému příznivci hnutí skinheads Vlastimilu Pechancovi ze 13 na 17 let vězení za rasově motivovanou vraždu (Oty Absolona), informují České noviny (Za vraždu Roma půjde bývalý skin na 17 let do vězení). Další články k tématu: MF Dnes - Za vraždu Roma sedmnáct let vězení, Deníky Bohemia a Moravia - Za vraždu Roma půjde skin Pechanec na 17 let do vězení; Právo 5.3.2003 - Vrchní soud přidal skinovi za smrt Roma čtyři roky. V zápětí podal odsouzený žádost o milost novému prezidentovi: Lidové noviny 7.3.2003 - Klaus má na stole první žádost o milost.

5. března 2003

Článek s názvem V Osvětimi našlo smrt také pět tisíc českých a moravských Romů o holocastu českých Romů uveřejnil v Českých novinách Petr Satrapa.

7. března 2003

Média informovala o tom, že ve středu 5. března byl ve stanici metra Můstek zbit dvěma mladíky Afričan, který je požádal o dovolení projít, a muž, který se jej zastal - vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Proč jsi dostal přes hubu? Zastáváš se negrů, svině, vysvětlili Janu Jařabovi útočníci v metru, uvádí např. MF Dnes (Zmocněnce pro lidská práva zbili dva rasisti). Dále: Právo - Rasisté napadli vládního zmocněnce Jařaba; Lidové noviny 8.3.2003 - Špidlu znepokojil útok na Jařaba.

7. března 2003

Z článku MF Dnes Terezín: Památník začne vydávat zpravodajský magazín se dozvíme, že časopis bude vycházet čtvrtletně a druhé číslo vyjde na přelomu března a dubna.

7. března 2003

Hostem knižního veletrhu Libri, který proběhl ve dnech 6. - 8. března v Olomouci, byl mimo jiné také polský literární vědec a spisovatel Michal Glowinski, autor nedávno vydané knihy vzpomínek Černé sezóny (MF Dnes - Olomouc láká na bohatý literární program, 10.3.2003 - Olomouc po tři dny žila festivalem Libri a mnoho dalších).

10. března 2003

Do 21. března 2003 je možné žádat Löwyho nadaci o granty na kulturní počiny týkající se židovské tématiky v rámci plzeňského regionu, informuje MF Dnes (Löwyho nadace rozdělí granty): Bližší podmínky se zájemci mohou dozvědět na Židovské obci v Plzni ve Smetanových sadech 5 nebo na adrese www.volny.cz/zoplzen.

10. března 2003

V Literárních novinách č.11 recenzuje Petr Šafařík nedávno vydané paměti režisérky Leni Riefenstahlové: Z podtitulu Memoáry fotografky a filmové režisérky, která pracovala pro Hitlera (nevím, zda ho má i německý originál) je zjevné, že nakladatel láká čtenáře právě skrze značný zájem veřejnosti o hitlerika. (Není to právě veselé čtení...)

11. března 2003

Krátké zpráva v Právu informuje o 60 výročí vydání petice Dimitara Peševa a představitele ortodoxní církve Stefana I. proti deportaci bulharských Židů. (Bulharsko včera představilo známku k 60. výročí odvrácení holocaustu)

11. března 2003

V Českých novinách najdeme článek, který se věnuje zítřejšímu výročí - 65 let od anšlusu Rakouska:Pro většinu lidí už to je pouze historie, nějak dalece je to nevzrušuje," říká historik Jiří Beránek.

13. března 2003

Deník Právo uveřejnil článek Zdenky Fantlové, bývalé vězenkyně pěti koncentračních táborů, v němž popisuje konfrontaci se synem jedné z dozorkyň v Bergen-Belsenu. (V Kempenu, sedmapadesát let poté)

14. března 2003

Vicepremiér Petr Mareš předložil vládě novou koncepci integrace Romů do většinové společnosti. Většina Čechů však pomoci Romům nakloněna není: Pomoc by jim ke zlepšení vzájemného soužití nabídli jen tři lidé ze sta. Třetina Čechů je ochotna být k Romům trpělivá a tolerantní. Jedenáct procent obyvatel je přesvědčeno, že si je lepší Romů vůbec nevšímat. A téměř polovina lidí se domnívá, že Romové se musí především přizpůsobit většinové společnosti. (iDnes - Pomoc Romům? Ne, myslí si Češi) K tématu také komentář J. Jandourka: Má smysl pomáhat Romům? (MF Dnes - 14. 3. 2003)

17. března 2003

Výstava v Historickém muzeu v Bayreuthu dokumentuje život Židů ve městech Bayreuth, Hof , Plauen, Chemnitz a Zwickau v letech 1870-1942, informuje MF Dnes v článku Výstava v Bayreuthu přiblíží holocaust v regionu.

18. března 2003

Internetový server www.iliteratura.cz zveřejnil v rámci projektu Americká židovská literatura dva články: Americká židovská literatura po a o holocaustu a Literární reakce na holocaust.

19. března 2003

Na židovském hřbitově v Humpolci byla odhalena pamětní deska obětem fašismu, informuje MF Dnes - Oběti teroru mají pomník.

22. března 2003

Recenzi knihy Stanislava Zámečníka To bylo Dachau, kterou pro Právo napsal Miroslav Šiška, najdeme pod názvem Svědectví o životě v Dachau.

24. března 2003

Cenu americké filmové akademie Oscar za nejlepší režii získal za svého Pianistu Roman Polanský a za nejlepší herecký výkon si sošku odnesl Adrien Brody - představitel hlavní postavy. Jako nejlepší zahraniční film byl oceněn německý film Někde v Africe, který vypráví příběh židovské rodiny, jenž emigrovala před nacismem do Keni. (Lidové noviny - Americká akademie udělila Oscary; Deníky Bohemia a Moravia - Filmové Oskary získali Chicago, Polanski, Brody, Kidmanová)

24. března 2003

70. výročí, které 25. března uplyne od prvního masakru židů nacisty, připomíná v Týdnu Petr Podaný: Na samém začátku nacistických zvěrstev na příslušnících Davidova národa byly události v německém městečku Creglingen, v němž bylo pod záminkou pátrání po zbraních a komunistických propagačních materiálech umučeno 16 mužů. (Zabte je, volali sousedé)

24. března 2003

V rubrice Přelet Literárních novin č.13 najdeme portrét jugoslávského spisovatele Aleksandra Tišmy, který nedávno zemřel. Sám zažil nacistickou perzekuci jako dvacetiletý a od roku 1956 publikoval své romány, v nichž se podobně ako jeho krajan Danilo Kiš zaoberal s fatálnou špirálou medziluďského násilia Např. román Kápo je příběhem dozorce v koncentračním táboře.

24. března 2003

Ve stejném čísle Literárních novin vedou v rubrice SPOR sociolog Tomáš Kamín a psycholog Petr Bakalář diskusi na téma Lze akceptovat způsob, jakým Petr Bakalář otevírá společenská tabu?

25. března 2003

O právě vydané knize mosteckého historika Radima F. Holečka Hedvika Mukdenová, korespondence židovské pradleny v Mostu, která přináší unikátní svědectví o životě židovské rodiny v česko-německém pohraničí na přelomu devatenáctého a dvacátého století, informuje MF Dnes - Historik vydal knihu o životě Židů v pohraničí.

29. března 2003

Mezi adepty na letošní Pulitzerovu cenu v oblasti beletrie je také český spisovatel s americkým občanstvím Arnošt Lustig, informuje MF Dnes. Cenu by mohl získat za román Krásné zelené oči, který vyšel česky v roce 2000 a loni také anglicky. (Arnošt Lustig je ve hře o Pulitzerovu cenu. Viz také Právo - Lustig je navržen na Pulitzerovu cenu.)

29. března 2003

V sobotních Lidových novinách v příloze Orientace najdeme recenzi Kertészova Člověka bez osudu od Evžena Gála pod názvem Osud versus svoboda. Imré Kertész je čerstvým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

29. března 2003

Článek věnovaný Karlu Poláčkovi a právě vydanému dvousvazkovému dílu Karel Poláček a film a Karel Poláček a divadlo, terezínské období uveřejnil v Právu František Cinger pod názvem Dokázal psát perem jako koštětem.

31. března 2003

Rozhovor s Artem Spiegelmannem, autorem komiksové knihy Maus o holocaustu vedl v Týdnu Pavel Mandys (Lidé uvažují komiksově). Spiegelmann se letos měl zúčastnit Pražského festivalu spisovatelů, na poslední chvíli se však omluvil.


Klíčová slova

Zdenka Fantlová, Petr Mareš, František Cinger