Po první světové válce již nebylo možné překračovat státní hranice bez cestovního pasu. Kvůli zvýšeným obavám z cizinců, z cizích špiónů nebo šíření revolučních nálad se všechny evropské státy snažily důsledně kontrolovat a omezovat pohyb cizinců na svém území. Především bezprostředně po první světové válce navíc často nestačil ani cestovní pas, ale cestující si musel dopředu vyřídit vízum. Rozdíl mezi předválečnou a meziválečnou Evropou ve svých vzpomínkách také barvitě popsal spisovatel Stefan Zweig: před první světovou válkou cestoval do Indie a do Ameriky, aniž by vůbec potřeboval cestovní pas:
Nastoupilo se a vystoupilo, netázali jsme se a nebyli dotazováni, nevyplňovali ani jeden z těch stovek papírů, které
se požadují dnes. Žádná povolení, žádná víza, žádné obtěžování neexistovalo; tytéž hranice, které se dnes
přítomností celníků, policie, stanovišť četnictva, díky patologické nedůvěře všech vůči všem, proměnily
v překážku obehnanou dráty, neznamenaly nic víc než symbolické čáry, které se překračovaly stejně bezstarostně
jako poledník v Greenwichi.
(Stefan Zweig: Svět včerejška. Praha 1994, s. 351)
Československé formuláře žádosti o cestovní pas se během mezi válečného období proměňovaly, ale vždy obsahují následující části:
1. Osobní údaje
Formulář obsahuje základní údaje o žadateli. Vysvětlení některých pojmů:
-
náboženství (židovské náboženství může být též označeno zkratkami jako
mos.
- mosaické,isr.
- israelitské) -
jména rodičů (u matky zpravidla s dívčím jménem; křížek označuje, že otec nebo matka již nebyli naživu)
2. Popis osoby a fotografie
Fotografie musela být podepsána žadatelem.
3. Omezení cílových států a doby
-
Cestovní pas nemusel opravňovat k cestě do všech států. Často byla jeho platnost omezena pouze na některou z okolních zemí, nebo naopak byly některé státy vyloučeny. Do uzavření československo-sovětské smlouvy z roku 1935 často pasy neopravňovaly k cestě do Sovětského svazu.
-
Časové omezení: Cestovní pasy byly vydávány na omezenou dobu, zpravidla na jeden až dva roky.
-
Účel a cíl cesty: Žadatelé museli zpravidla uvést, proč a kam cestují. Proto se často dozvídáme i to tom, že cestovní pas byl určen k trvalému vystěhování.
4. Spolucestující
Jako spolucestující bývaly v cestovním pase uvedeny děti, případně i manželka.
5. Seznam dokumentů
Seznam dokumentů, na jejichž základě byl žadatel identifikován a byly prověřeny jeho údaje. U mužů v aktivním věku byly též vyžadovány doklady branné správy, které měly zabránit tomu, aby branci nekontrolovaně odjížděli do ciziny.
Poznámky
Zadní strana žádosti o pas obsahuje zpravidla signaturu v archivu, datum vyhotovení a vydání a podpis držitele pasu.
Formulář žádosti vyplňovali policejní úředníci, kteří se někdy nedrželi předepsaných kolonek a údaje zapisovali na špatná místa.