Pod tímto trochu záhadným názvem proběhla 8. listopadu vernisáž jedné pozoruhodné akce. Profesoři a studenti Střední pedagogické školy a Pedagogického lycea v Mostě se rozhodli, že se zaměří na tematiku judaismu. Svůj záměr pojali velmi netradičně. Využili pro něj objekty bývalých kasáren v Mostě, areálu, který byl po desetiletích devastace a chátrání nyní privatizován. Nový vlastník souhlasil s tím, aby byly dům i přilehlá původní kaple před rekonstrukcí dočasně využity jako výstavní prostor a místo pro performance.
Nástěnný objekt s modlitbou
Sychravý podzimní podvečer zahájila taneční improvizace Iriny Andrejevy z Teatru Novogo Fronta. Na prostranství před kaplí předvedla velmi odvážnou kreaci, vrcholící svérázným ztvárněním hrůz holocaustu. V kapli byla poté zpřístupněna výstava velkoplošné grafiky významného výtvarníka Jiřího Sozanského, který se tematikou holocaustu ve svém díle dlouhodobě zabývá. Jak sám uvádí, jeho realizace, pro něž si vybírá neobvyklá místa a prostory a které byly instalovány např. v Terezíně či Sarajevu, reagují na konkrétní prostředí v poloze naléhavého varovného mementa. Zajímá ho člověk v mezních situacích a vnější reakce směrem k lidské komunitě. Mostecká instalace měla formu velkoplošných panelů, využívajících textů jak pamětníků hrůz šoa, tak oficiálních výpovědí nacistických zločinců. Již samo prostředí rozpadající se kaple, osvětlené pouze plápolajícími svícemi, přispělo ke značně depresivnímu zážitku.
Studenti a studentky představují vězně koncentračních táborů
Deprese až na pomezí hororového kýče vévodila i volné tvorbě studentů, umístěné v celém objektu bývalé školy v areálu kasáren. Studentské obrazy, grafiky i živé objekty na téma judaismus a židovství se převážně zaměřily na holocaust. Jednotlivé místnosti byly přetvořeny v jakousi průchozí improvizovanou galerii, kde byla umístěna výtvarná díla, koláže či objekty. Stěny byly pokryty nápisy, které se většinou zaměřovaly na utrpení Židů za druhé světové války. Vrcholem pak byl půdní prostor, v jehož centrální části se promítal film Jana Němce Démanty noci na motivy povídek Arnošta Lustiga. Postranní prostory byly uzavřeny sítěmi, za nimiž se tísnili studenti a studentky, představující vězně koncentračních táborů.
Přesto, že tematika holocaustu zcela převládala ve všech instalacích a realizacích, byly zde dva prostory, které se zabývaly judaismem z jiného pohledu. Jedna z centrálních místností byla věnována historii Židů, náboženství a významným osobnostem (vedle Alberta Einsteina tu byl k vidění Karel Marx či bratři Marxové), druhá pak tradicím a zvykům, včetně osvětlení zásad košer stravy s praktickými ukázkami.
Zdá se, že vernisáž byla pro město Most událostí, soudě alespoň podle velké návštěvnosti. Na realizaci této zajímavé a záslužné akce se velkou měrou podílela Židovská obec Teplice.