Vznik a podoba cikánského tábora

V srpnu 1942 vznikl v Letech u Písku na místě předcházejících táborů - tzv. kárného pracovního a následného sběrného tábora, které sloužily jiným účelům, tzv. cikánský tábor. Zřízen byl  po vydání výnosu Boj proti cikánskému zlořádu dne 10. července 1942, který tvořil zároveň základ pro soupis cikánů v Protektorátu na začátku srpna.1 Pokyny pro změnu sběrného tábora na cikánský tábor dostal velitel tábora v rámci služební porady dne 15. července 1942 v Praze u Kriminální policie.

Podoba tábora

Podoba tábora se během doby postupné existence tří typů táborů měnila. Tábor, do něhož bylo po vzniku cikánského tábora během srpna 1942 deportováno více než 1000 lidí, sestával z 50 malých dřevěných mobilních domků, které se nacházely v areálu už od roku 1939. Původně měl tábor kapacitu 200 lidí v letním období. Od roku 1939 zde stály také dva baráky: kuchyňský a ten, v němž se nacházely umývárny, sprchy a prádelna; vedle byly umístěny latríny. Roku 1940 byl tehdejší kárný pracovní tábor rozšířen o větší barák s půdorysem 265 m2, který původně sloužil jako pracovní prostor za špatného počasí, a o stáj pro koně. Roku 1941 byla za táborovým plotem postavena administrativní budova, v níž byla i kuchyně, jídelna a ubytovna pro personál tábora, stejně jako lékařské místnosti. Dále k táboru patřila menší plocha zemědělské půdy, která se nacházela mimo oplocený areál. V rámci přípravy pro změnu tábora na cikánský v červenci 1942 byla kapacita tábora přestavbou rozšířena na 300 lidí. Plot, který byl původně prkenný, zpevněný ostnatým drátem a vysoký 2 metry byl zvýšen na 3 metry. Dosud neoplocené části tábora, včetně cesty na táborový nouzový hřbitov a samotný hřbitov, byly na jaře 1943 dále zabezpečeny plotem s ostnatým drátem.

[ctlety-podoba-maketa.jpg]

Model byválého cikánského tábora I v Letech u Písku. (Foto: Aletta Beck)

Dozorce a velitelé

Dozorci všech táborů v Letech u Písku byli čeští četníci. Během fungování cikánského tábora tuto funkci vykonávalo nejprve 21 mužů, jejich počet stoupl v zimě téhož roku na 36. Velitelem tábora byl od začátku až do ledna 1943 Josef Janovský. V únoru 1943 byl ze své pozice odvolán a nahrazen Štěpánem Blahynkou, velitelem tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu.

Chováním se dozorci mezi sebou odlišovali; lze vysledovat dvě skupiny dozorců, ze kterých jedna dodržovala služební předpisy, zatímco druhá překračovala tyto předpisy pravidelně a ve velké míře.2 Jednání ředitele jim otevřelo prostor pro týrání vězňů, aniž by se museli obávat postihu. Ve vzpomínkách přeživších se objevují i zmínky o tom, že někteří z dozorců využívali svou pozici k vynucování sexuálních aktů od vězeňkyň.3

Další kapitola: ŽIVOT V TÁBOŘE V LETECH

Poznámky

1:

Zimmermann, Michael. Rassenutopie und Genozid. Die nationalsozialistische Lösung der Zigeunerfrage. Hamburg: Christians, 1996. 547 s. Oběžník k výnosu vyšel už během června 1942.

2:

Klinovský, Petr. Lety u Písku. Neznámý příběh dozorců. Paměť a dějiny. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2016. s.11. Dostupné z https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2016/04/PD_02_16_s3-16.pdf.

3:

Polansky, Paul. Tíživé mlčení: svědectví těch, kteří přežili Lety. Praha: G plus G, 1998. s. 28, 35, 38, 41, 64.

Seznam použitých archivních zdrojů a literatury:

Archivní zdroje:

Státní oblastní archiv v Třeboni, fond CT Lety:

  • Karton 1, inv. č. 29 – Zřízení Kárného pracovního tábora v Letech

  • Karton 1, inv. č. 31 – Zřízení Cikánského tábora v Letech

  • Karton 1, inv. č. 33 – Služební řády, domácí řády, řád pro hospodářskou službu cikánského tábora

  • Karton 1, inv. č. 35 – Rozkazy, periodická hlášení a různá korespondence velitele tábora

  • Karton 3, inv. č. 39 – Zřízení telefonní stanice, zajištění vody pro tábor

  • Karton 3, inv. č. 40 – Likvidace tábora

  • Karton 4, inv. č. 41 – Likvidační správa cikánského tábora Lety

  • Karton 8, inv. č. 52 – Osobní spisy velitelů tábora

  • Karton 8, inv. č. 53 – Lékaři a zdravotní personál – osobní spisy

  • Karton 14, inv. č. 73 – Dodání osob do cikánského tábora

  • Karton 14, inv. č. 74 – Jmenné seznamy Cikánů

  • Karton 14, inv. č. 75 – Změny stavu, propuštění z cikánského tábora, seznamy zemřelých

  • Karton 15, inv. č. 76 – Transporty do Osvětimi

  • Karton 15, inv. č. 77 – Seznamy osob uznaných za necikány

  • Karton 15, inv. č. 79 – Děti narozené v CT, seznam zemřelých dětí a dospělých pochovaných na provizorním hřbitově

  • Karton 22, inv. č. 93 – Pracovní skupiny

  • Karton 23, inv. č. 96 – Epidemie tyfu

  • Karton 26, inv. č. 106 – Měsíční deníky potravin, hlášení zemskému úřadu o situaci na úseku stravování vězňů, denní výkazy kuchyně o počtu stravovaných osob a o spotřebovaných dávkách jednotlivých potravin

  • Karton 28, inv. č. 108 – Stavby v táboře, stavba studny

  • Karton 28, inv. č. 113 – Vepři a ovce

  • Karton 29, inv. č. 125 – Zimní oblečení žen a dětí, odběrní poukazy na textilní zboží

  • Kniha 4, inv. č. 4 – Kniha evidence telefonických hovorů

  • Kniha 23, inv. č. 24 – Podací protokol 1942-1943

  • Kniha 24, inv. č. 25 – Podací protokol 1943

Literatura:

Ayaß, Wolfgang. „Asoziale“ im Nationalsozialismus. Stuttgart: Klett-Cotta, 1995.

Klinovský, Petr. Lety u Písku. Neznámý příběh dozorců. Paměť a dějiny. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2016. Dostupné z https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2016/04/PD_02_16_s3-16.pdf.

Pätzold, Kurt: Häftlingsgesellschaft. In: Benz, Wolfgang, Distel, Barbara a Königseder, Angelika. (Hg.): Ort des Terrors. Geschichte der nationalsozialistischen Konzentrationslager, Bd. 8. München: 2008, s. 110-125.

Polansky, Paul. Tíživé mlčení: svědectví těch, kteří přežili Lety. Praha: G plus G, 1998.

Schmidt, Zilli. Gott hat mit mir etwas vorgehabt! Erinnerungen einer deutschen Sinteza. Berlin: Stiftung Denkmal für die ermordeten Juden Europas, 2020. Dostupné z: https://www.stiftung-denkmal.de/wp-content/uploads/Zilli-Schmidt_Gott-hat-mit-mir-etwas-vorgehabt_Web-PDF_Einzelseiten.pdf.

Schüler-Springorum, Stefanie: Masseneinweisungen in Konzentrationslager: Aktion „Arbeitsscheu Reich“, Novemberpogrom, Aktion „Gewitter“ . In: Benz, Wolfgang, Distel, Barbara a Königseder, Angelika. (Hg.): Ort des Terrors. Geschichte der nationalsozialistischen Konzentrationslager, Bd. 8. München: 2008, s. 153-164.

Zimmermann, Michael. Rassenutopie und Genozid. Die nationalsozialistische Lösung der Zigeunerfrage. Hamburg: Christians, 1996. 547 s.