Vzdělávání o holocaustu

„Stalo se to jednou. Nemělo se to stát, ale stalo se to. Nesmí se to stát znovu, ale mohlo by. Proto je vzdělávání o holocaustu nezbytné.“
Göran Persson - bývalý švédský premiér, Stockholmské mezinárodní fórum o holocaustu 2000.

CO V SEKCI VZDĚLÁVÁNÍ NAJDETE?

Na této záložce uvádíme základní teze, o které se opíráme.  Vycházíme zejména z Doporučení k učení (se) o holocaustu Mezinárodní aliance na památku holocaustu / International Holocaust Remembrance Alliance – IHRA publikované v roce 2019. Českou verzi publikovalo  Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2022.

Ptáme se Proč učit o holocaustu?, Co učit o holocaustu? A Jak učit o holocaustu?

V dalších částech kapitoly vzdělávání se věnujeme několika metodám, které můžete při vzdělávání využít, představíme několik vyzkoušených aktivit, podíváme se na dostupné analýzy a polemiky k učebnicím a představíme české i zahraniční projekty a organizace, které se vzdělávání o holocaustu věnují a můžete je využít.

Za důležité považujeme, aby žáci nevnímali vzdělávání o holocaustu jako dávnou historii, kterou si již nikdo nepamatuje a s dneškem vlastně už nemá nic společného. Aby se poznání nesmrsklo na ač děsivé, stále pouze statistiky, aby historie holocaustu nebyla jejich historie (Židů, Romů a Sintů, Němců,…), ale naše historie. Abychom rozeznali, kdy se z našeho života vytrácí demokracie pro všechny a dokázali jsme odporovat bezpráví.

PROČ UČIT O HOLOCAUSTU?

Definice holocaustu:

Holocaust byl systematické a státem podporované pronásledování a vraždění Židů nacistickým Německem a jeho kolaboranty v letech 1933 až 1945. Genocida, která probíhala napříč celým světadílem, zničila nejen jednotlivce a rodiny, ale také komunity a kultury, jež se vyvíjely po staletí. Holocaust se odehrával v souvislosti s nacisty vedeným pronásledováním a vražděním, cíleným i na mnoho dalších skupin. 

Vyučovací hodiny a výukové aktivity by měly studentům vždy pomoci rozšířit jejich znalosti o této bezprecedentní zkáze a uchovat památku pronásledovaných a zavražděných jednotlivců i skupin. Pedagogové i studenti by měli být povzbuzováni a motivováni k tomu, aby se zabývali morálními, politickými a sociálními otázkami, které holokaust vyvolal, a jejich závažností pro současnost.

Kromě toho, že výuka a učení se o holocaustu studenty vybaví poznatky o události, která zásadním způsobem zpochybnila lidské hodnoty, také jim dá příležitost porozumět některým mechanismům a procesům, které vedou ke genocidě, a volbám, jimiž lidé urychlili či přijali pronásledování a vraždění, nebo kterými se jim vzepřeli, přičemž tyto volby často učinili za extrémních okolností.

CO UČIT O HOLOCAUSTU?

Cílem našich doporučení je prohloubit porozumění holocaustu kladením klíčových otázek týkajících se historického kontextu holocaustu, jeho rozsahu a rozměru a otázky, proč a jak k němu došlo. Tento oddíl představuje řadu zásadních otázek, které pedagogové mohou použít jako rámec pro své zkoumání holocaustu. Navrhujeme čtyři základní otázky:

● Jaké byly historické podmínky a klíčové fáze průběhu této genocidy?

● Proč a jak se lidé zločinů účastnili nebo se na nich podíleli?

● Jak na pronásledování a masové vraždění reagovali Židé?

● Proč a jak se někteří těmto zločinů dokázali vzepřít

Podrobnější otázky studentům pomohou poznat podoby a příčiny holocaustu za využití různých úhlů pohledu. Otázky podněcují ke zkoumání podmínek a chování lidí před druhou světovou válkou, během ní i po ní. Vybízejí ke studiu souvislostí mezi holocaustem a dalšími masovými zvěrstvy páchanými nacisty a jejich kolaboranty, jako je například genocida Romů a Sintů. Vedou pedagogy k tomu, aby zkoumali, kdo nese odpovědnost a kdo spoluvinu a jaké motivy stály za chováním pachatelů, kolaborantů, přihlížejících a zachránců. Kladou důraz na širokou škálu reakcí obětí. Podněcují k diskuzím o tom, jaký význam mají dějiny holocaustu pro současné problémy, jakými jsou například uprchlická politika, snahy o prevenci genocidy a důsledky porušování lidských práv nejen pro dotčené jednotlivce, ale pro společnosti jako celek.

JAK UČIT O HOLOCAUSTU?

Pedagogové by měli být především pevně přesvědčeni, že s pečlivou přípravou a vhodnými materiály je možné o holocaustu učit účinně a úspěšně. Zdůrazňován je význam správných a přesných historických faktů, historických srovnání a jazykových prostředků. Tento oddíl podporuje používání přístupů zaměřených na samostatnou práci studentů, které podněcují kritické myšlení a reflexi. Pozornost je také věnována pečlivému výběru primárních a sekundárních zdrojů, které jsou vhodné pro studenty a které objasňují individualitu a jednání aktérů historických událostí. Dále tento oddíl pojednává o tom, že do zkoumání holokaustu v kontextech jiných oblastí, jako je například prevence genocidy nebo lidská práva, je důležité zahrnout i odlišný historický kontext a že je nutné vyhnout se ahistorickému srovnávání.

Obecně by výuka a učení se o holocaustu měly:

● rozšiřovat znalosti o této bezprecedentní zkáze;

● uchovat památku pronásledovaných a zavražděných jednotlivců i skupin;

● podporovat úvahy pedagogů a studentů o morálních, politických a duchovních otázkách vyvolaných událostmi holokaustu a jejich závažnosti pro současnost.