|
V něm. pramenech Wischau. Okresní město na Moravě, 205 km JV od Prahy. Už ve 2. pol. 13. stol. byl V. městečkem a ve 2. pol. 14. stol. městem. |
Jedna ž. rodina žila ve V. snad už v 1. pol. 14. stol. Před r. 1465 tu žily 2-3 rodiny, r. 1465 bylo město bez ž. obyvatel. O ž. osídlení v 16.-18. stol. se doklady nedochovaly (údajně zde ž. rodiny žily za 30leté války, v 1. pol. 17. stol.). R. 1830 nebydlela ve V. žádná ž. rodina, r. 1848 tu žilo 10 osob ž. vyznání, r. 1869 už 89 osob, r. 1890 to bylo 263 osob (5 % obyvatel), r. 1930 pouze 44 osob. - Snad po r. 1860 byl ustaven náb. spolek, který byl r. 1891 změněn v samostatnou ŽNO. Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.
Synagoga na J straně hlav. náměstí 1. máje (zcela ojedinělý případ, kdy syn. stojí na hlavním nám.). Postavena r. 1885 v novorománském slohu. Bohoslužby skončily před r. 1929 (pro malý počet věřících dále konány jen v menší modlitebně v jiném domě). V letech 1931-54 budova využita jako městské muzeum, od r. 1957 jako sbor církve čs. husitské (interiér přestavěn, orientace obrácena o 180 ).
Hřbitov 1 500 m V od synagogy, v Kroměřížské ul. (vedoucí do Hoštic). Založen koncem 19. stol., pohřby do 2. svět. války. Je zde jen málo hrobů, většina nevyužité plochy změněna v zahradnictví. Obřadní síň přestavěná na obytný dům.
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Ivanovice na Hané
též: Eiwanowitz
Městečko 7 km SV. Zbytek rozsáhlé ž. čtvrtě, klasicistní synagoga neznámého stáří využitá jako sbor církve čs. husitské, hřbitov neznámého stáří s náhrobky od počátku 17. stol. Rodiště historika ž. literatury Gustava Karpelese (1848-1909 Nauheim), pocházeli odtud předkové olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna (1845-1915).