Hřbitov v Radouni před rekonstrukcí.
Na území České republiky dnes existuje deset samostatných židovských obcí s vlastní právní subjektivitou a vymezenou územní působností, kterou jim určila Federace židovských obcí v ČR (FŽO). V rámci této působnosti se jednotlivé obce dle možností starají o své nemovitosti a jsou za jejich stav i odpovědné. Podmínky pro tuto činnost však zdaleka nemají všude stejné. Zejména v severních a západních Čechách je situace velmi špatná: stav hřbitovů a dalších objektů tu byl podstatně horší než jinde v důsledku násilné devastace způsobené nacisty, sporadických pokusů o údržbu v poválečném období a především pro špatnou ekonomickou situaci: tyto židovské obce z výsledků restitučních řízení skutečně nezbohatly.
Neutěšený stav se FŽO pokusila vyřešit prostřednictvím dlouhodobého Projektu na záchranu židovských památek v ČR
. Na základě dohody s vládou ČR a Fondem národního majetku byl založen Nadační fond obětem holocaustu (NFOH), přičemž nemalá část finančních prostředků do něj vložených byla vyčleněna na obnovu památek tam, kde na to židovské obce nemají. Objekty, o jejichž obnovu se projekt postará, vybraly samotné obce a pro usnadnění dalšího postupu je darovacími smlouvami převedly na FŽO. Do dnešního dne FŽO převzala 64 hřbitovů, 6 synagog a 2 obecní domy. Organizací oprav a vším, co s tím souvisí, byla podobně jako u objektů Židovské obce v Praze pověřena a.s. Matana. FŽO dospěla k závěru, že toto řešení je efektivní a dovolí využít zkušeností pracoviště a.s. Matana - Správy budov a hřbitovů (SBH).
Nejdříve byl stanoven program činnosti na základě následujících priorit: a) památková hodnota objektů, b) jejich stavební stav a riziko zhoršení v případě prodlení prací, c) ohroženost vandalismem, d) možnosti financování. Stavební akce byly rozděleny do dvou skupin podle místa, kde se objekty nacházejí. Tyto skupiny mají výrazně odlišné podmínky: v Čechách jde z 90 % o objekty od války nedotčené údržbou a spíše devastované a rozkrádané na materiál, na Moravě a Slezsku bylo možné často navázat na akce již vyprojektované a rozpracované. Navzdory tomu byly finanční prostředky rozděleny rovným dílem.
Hlavní část projektu byla odstartována v roce 2002. Celková částka použitá přímo na opravy a údržbu jednotlivých památek z prostředků NFOH činila 2017 tisíc korun, ale tato suma byla díky úsilí pracovníků SBH navýšena prostřednictvím dotací a příspěvků o dalších 1809 tisíc. Významnější záchranné práce byly prováděny na 26 hřbitovech a 3 synagogách, z nichž připomínáme jen ty nejdůležitější (investice uvádíme v tisících korun): pokračování rekonstrukce synagog v Dolních Kounicích (1589), Úsově (684,6) a Úštěku (100), zahájení celkové obnovy hřbitovů v Budyni nad Ohří (290), Roudnici nad Labem (236), Úštěku (330 tis. Kč) a pokračování oprav hřbitovů v Batelově (105), Polici u Jemnice (118), Miroslavi (97), Kojetíně (45) a Třešti (35).
V roce 2003 práce pokračovaly v obdobném rozsahu: z prostředků NFOH směřovalo přímo na opravy památek 2572 tisíc a z dotací a příspěvků bylo získáno dokonce 2192 tisíc. Významnější práce se uskutečnily na 42 hřbitovech, 3 synagogách a 1 obecním domě, přičemž k těm podstatným pracem patřilo pokračování rekonstrukce synagog v Dolních Kounicích (1335) a Úsově (150), rabínského domu v Polné (206), dokončení desetileté rekonstrukce synagogy v Úštěku (171), zakončené jejím slavnostním otevřením a zpřístupněním veřejnosti, pokračování obnovy hřbitovů v Budyni nad Ohří (351), Janovicích nad Úhlavou (28), Kojetíně (51), Kožlanech (34), Polici u Jemnice (26), Radouni u Štětí (59), nového i starého hřbitova v Roudnici nad Labem (515 a 275), Telči (20), Uherském Brodě (34), Úštěku (215), Znojmě (24) a některé další.
I z této krátké informace je zřejmé, že projekt probíhá úspěšně a podle původních předpokladů. O tom se lze ostatně na vlastní oči přesvědčit.