Umělec s nůžkami

12. dubna 1896 se ve městě Belovar (území dnešního Chorvatska) narodil manželům Leovi a Regině Mirským syn Evžen. Měl starší sestru Melitu (*1894) a po něm na svět přišla ještě Ludmila (*1897) a Jiří (*1903). Již v roce 1908 získala rodina domovské právo v Praze. Otec Leo byl kantorem a v době, kdy rodina žila v Praze, působil v synagoze v Dušní ulici. Matka Regina vedla obchod ze starožitnostmi v Maiselově ulici č. 8. Evžen jí v obchodě pomáhal, obchod však nebyl údajně příliš výdělečný - prodávaly se zde pouze drobné porcelánové figurky a sklo.

U Evžena a jeho sestry Ludmily se projevil umělecký talent: Evžen vystudoval malířství, Ludmila studovala hudbu a posléze ji také soukromě vyučovala.

Virtuos nůžek

Evžen Mirský byl popisován jako umělec a spisovatel, který je nadán neobyčejně živou fantazií, což mu leckdy způsobovalo komplikace a drobná omezení v běžném životě - bylo například třeba, aby byl při cestách do zahraničí doprovázen některým příbuzným. Jeho tvorba se opírala o moderní směry. Měl blízko k okultnímu umění. Své obrazy - vystřihované z papíru - vystavoval nejen v Čechách, ale například v roce 1921 též ve Vídni. Kromě toho, že byl výtvarným umělcem, prosadil se též jako spisovatel: v roce 1924 mu vyšla kniha Okkulte Kunst v nakladatelství B. Kočí. V roce 1928 poté vydal knihu Musik der Form, která vyšla ve Vídni. Dnes jsou tyto tituly sběratelským artiklem. Nejen že je Mirský autorem textů, ale též celé knihy výtvarně zpracoval. Za svá literární díla byl dvakrát odměněn státní subvencí (dotací), v roce 1921 ministrem Šrobárem a v roce 1925 ministrem Bechyněm.

V Praze vystavoval svá díla v místnostech Krasoumné jednoty a jedna z jeho výstav měla být navštívena dokonce tehdejším československým prezidentem T. G. Masarykem. Jeho obrazy se dočkaly pochvalné kritiky v denním tisku. Historik umění a publicista František Xaver Harlas o Mirského výstavě a tvorbě v Národní politice z července 1923 napsal následující:

V domě umělců (Parlament, býv. Rudolfinum) vystavuje pan Eugen Mirský vystřihované práce, v naší době dosti neobvyklé. Umění vystřihovat z papíru neb vhodných látek obrysy, a na př. portretovat, bylo zapomenuto, ač před 50 léty Pavel Konevka byl velmi známý svými siluetami. Pan Mirský je virtuos nůžek, jeho ornamentální nápady vycházejí při tom z materiálu i techniky ostrého nástroje, jenž jemňounce vykrajuje z plochy to, co má působit jako světlo, a ponechává tmavou kresbu někdy docela v pavučinových proužcích. Figurální motivy indické (Tibet a jeho umění) působí velmi efektně, ale jen ten kdo viděl pana Mirského, jak malými nůžtičkami přímo z aršíku svoje nápady vystřihuje, s jakou jistotou a přesností své tvary sleduje, pochopí vlastní ráz tohoto umění. Jako xylograf počítá s konstrasem černi a běloby, to jest stínu a světla, ale vede svoje linie mnohem svižněji, v křivkách velmi výmluvných a bohatých. Výstava zasluhuje zvláštního povšimnutí. ¹

V roce 1926 pak v rámci výstavy Mnichovských 30 vystavoval práce věnované Faustovi.²

Umělecké produkce

Koncem dvacátých let žádal o koncesi na přednášky spojené s předvedením různých uměleckých produkcí z oboru kreslení, hudby a tance ve stavu transe, do kterého se přivede sám bez hypnosy. Koncese mu byla udělena pro rok 1928 pro celou republiku s výjimkou Velké Prahy a lázeňských míst. Produkci mohl předvádět jen on sám a veškerá sugesce, hypnóza a telepatie byla z produkce vyloučena. V žádostech o udělení licence sám sebe popisuje jako umělce, který zaujal i v zahraničí, stejně tak v Československu.

V roce 1931 získal druhou licenci, kde již mohl využít svých dvou pomocníků, ale stále mu byla zapovězena Velká Praha a lázeňská místa. V této době žila rodina v Mariánských Lázních. Zpět do Prahy uprchli v prosinci roku 1938.

Ačkoliv byl Evžen Mirský válečným invalidou z první světové války, neunikl mobilizaci v roce 1938. V armádě působil jako pracovník pro osvětovou a mravní výchovu. V dubnu 1939 se chtěl trvale vystěhovat do Palestiny, to se mu bohužel nepodařilo. Zhoršující se situace v Protektorátu Čechy a Morava zřejmě vedla k tomu, že se chtěl nechat 10. května zatknout a tvrdil, že chce spáchat sebevraždu, k čemuž ale nemá odvahu. Měl v té době vystavený průkaz, který mu umožňoval nosit žlutou pásku se třemi černými body, která označovala toho, kdo pro tělesné nebo duševní vady se nemůže v dopravě bezpečně pohybovati, smí se na dopravě zúčastniti, jestliže je vhodným způsobem - pokud jde o řízení vozidel, je-li to nutné, zařízeními na nich - učiněno opatření, aby neohrožoval jiné. Učiniti opatření jest povinen účastník dopravy nebo ten, kdo je za něho odpověděn, např. je oprávněn jej vychovávati. ³ Mirského si převzal zaměstnanec ústavu pro nervově choré v Dlouhé ulici. Ani ne týden na to, 15. května 1942, byl Evžen Mirský deportován do Terezína a odtud za tři dny do Lublinu, kde byl zavražděn.

Jeho otec byl do Terezína deportován společně s oběma dcerami v červenci 1943. Otec zde v září téhož roku zahynul, Melita a Ludmila byly deportovány do Osvětimi - Ludmila v září 1943 a Melita v říjnu roku 1944. Ani jedna věznění v koncentračním táboře nepřežila.

Matka Regina zemřela v červnu 1932 v Mariánských Lázních, informace o osudu bratra Jiřího se nám nalézt nepodařilo.

Literárně činná matka

K úmrtí Reginy Mirsky-Tauberové se v dobovém tisku dochoval krátký nekrolog. Kromě toho, že vedla již zmíněný obchod s drobným starožitným zbožím, byla literárně činná:

Minulého týdne zemřela v Mar. Lázních po dlouhé chorobě spisovatelka Regina Mirsky-Tauberová, ve věku 67 let. Podle svého přání byla pohřbena v úplné tichosti a bez obřadů na místním židovském hřbitově. Zesnulá byla za svého více než třicetiletého pobytu v Praze literárně činnou. Kromě řady veršovaných prací vydala také belletristickou sbírku Hexensabbat a řídila německý rodinný měsíčník Vydrovy továrny poživatin. Zúčastnila se též organizačního ruchu v literárně uměleckých sdruženích, které založila.⁴ 

Regina Mirsky-Tauberová se narodila v roce 1865. Její otec byl rabínem. S manželem se poznala v chorvatském Belovaru. V roce 1898 se rodina přestěhovala do Prahy, kdy byl manžel ustanoven kantorem.⁵ 

Připojené dokumenty

Mirský Evžen: Povolení veřejné přednášky

Více

Mirský Evžen: Šetření o zachovalosti

Více

Mirský Evžen: Řízení ve věci udělení produkční licence

Více

Mirský Leo: Nabytí domovského práva

Více